T2 Trainspotting

Ach jaj, tak to obvykle končí, keď sa došliapne na nejakú legendu a niekto sa pokúsi natočiť druhú časť, prípadne nejaký remake... Toto už skrátka nebol Trainspotting s tou úžasnou atmosférou, výborným príbehom a geniálnym vyprávačským štýlom. Netvrdím, nebolo to zlé, no na môj vkus to bolo celé až príliš ponorené do nostalgie a spomienok na jednotku. Len na spomienkach sa ale nič prevratné vybudovať nedá, stále sú to len spomienky... pocitovo trocha zasiahne, no žiadna pridaná hodnota. Od záveru som tiež čakal niečo premyslenejšie. Jednu vec však majú tieto dve časti spoločné, a síce ako v jednotke tak aj v dvojke ma najviac bavila postava Spuda. Nemôžem si pomôcť, viac ako lepší priemer z toho nedostanem. 65/100 (01.06.2017)

Trainspotting je kultovní záležitost a proto jsem šel na pokračování s velkejma obavama. Malou útěchou mi bylo, že se kormidla opět ujal Danny Boyle a že na natáčení kejvli všichni stáří známí. Potěší i mikroštěk Renton(ovi) i Spud(ovi) bejvlky, ale hlavně mikroštěk autora knižní předlohy Irvina Welsh(e) v roli Majkýho Forestra. Je jasný, že T2 s kultovní jedničkou prohrává ( což je pochopitelný a očekávaný ), ale i tak se s tím D. Boyle popasoval mistrovsky a jsem rád, že jsem se s touhle Renton(ovou) partičkou mohl zase setkat. Zub času je na hercích samozdřejmě znát, ale to nic nemění na tom, že opět řádí jako zamlada. T2 je po audiovizuální stránce na špičkové úrovni, samotnej příběh ani dialogy nenudí a tak tohle druhý ( a nejspíš i poslední ) setkání s touhle partou uteče jako voda. Mě opět osobně nejvíc odvařil Spud a za nejvydařenější scénu považuju tu na hajzlu. To jsem málem uchcával smíchy. Za sebe musím říct, že už jsem dlouho neodcházel z kina takhle spokojenej. Spokojenej jsem o to víc, že se jedná o pokračování mýho oblíbenýho filmu. A jak je známo tak pokračování většinou stojí za vyliž prdel. Naštěstí je T2 vyjímkou. Nemůžu v sobě prostě skrývat nečekaný nadšení a tak T2 hodnotím 5 hvězdama ikdyž samozdřejmě nejsou tak plnohodnotný jako u jedničky. (17.02.2017)

Choose life. Choose Facebook, Twitter, Instagram and hope that someone, somewhere cares. Choose looking up old flames, wishing you'd done it all differently. And choose watching history repeat itself. Choose your future. Choose reality TV, slut shaming, revenge porn. Choose a zero-hour contract, a two hour journey to work. And choose the same for your kids, only worse, and smother the pain with an unknown dose of an unknown drug made in somebody's kitchen. And then... take a deep breath. You're an addict. So be addicted, just be addicted to something else. Choose the ones you love. Choose your future. Choose life. Postmodern Boyle cinema at its best. Existenciálne úplne iným štýlom ako prvý diel (asi ako keď vojdete do zbúraniska obľúbeného diskoklubu z mladosti a v hlave vám hrá obľúbená skladba, ktorú už nikdy nikto v tom klube nezahrá(aj preto počuť z Born Slippy len útržky)) a hlavne, obávam sa, že to bude rezonovať len u tých čo majú okolo štyridsať a podobnú dobu si v mladosti užili. Nečakajte Trainspotting 96 v 2017 ale Transmelancholy 2017. Lebo skôr než nostalgické je to melancholické a dosť sociálne. Ale stále kurwa nadupané. 10/10 (02.03.2017)

Moc jsem od toho nečekal, neměl jsem ani moc potřebu vědět, co se s Rentonem a jeho partou děje v době, kdy jim je pětačtyřicet. Ale nakonec jsem hodně mile překvapený. Otázka je, jestli to stejně uvidí i fanoušci. T2 Trainspotting totiž popravdě s původním Trainspottingem moc společného nemá. Je tu Edinburgh, stará banda, drogy, skvělý soundtrack a osobitá a pořád strhující režie Dannyho Boylea, taky však o dost jiná atmosféra než minule. Místo čtveřice bezstarostných mladíků, kteří kašlou na budoucnost, se tu motají zdeprimovaní zoufalci, jimž už dávno došlo, že svůj život dokonale projebali a že dobře už bylo. A jediné, co jim zůstalo, jsou vzpomínky, nostalgie a staří známí, kteří se skoro vůbec nemění. T2 Trainspotting je vlastně dost smutný, ale pravdivý film o tom, že před minulostí a sám před sebou člověk neuteče a že to může buď vzdát, nebo brát život takový, jaký je. A jako takový funguje skvěle. (15.05.2017)

Trainspotting byl jako naskakování na rychlík, který nikam nejede. T2 je jako čekání na vlak, který už dávno ujel. Že tuhle marnou nostalgii a zacyklenost film tematizuje jako jeden z hlavních prvků zápletky a nových osudů starých postav, pokládám za polehčující okolnost, ne za vykoupení a kvalitu. Je to jako sedět dvě hodiny s vyžilým týpkem, který šťavnatě vykládá o tom, jaká to v devadesátkách byla jízda. Posloucháte, ale na konci jste rádi, že ho (snad) už nikdy neuvidíte. (14.02.2017)