T2 Trainspotting

Chlapci zostárli. Aj ja som zostárla. Spolu sme si pospomínali na staré "dobré" časy a zažili kopec nových vecí. Hudba nám pri tom hrala zase výborná. A ten moment, kedy Renton nakráča opätovne k otcovi do svojej starej detskej izby, hovorí za všetko. Čo ste vlastne všetci čakali, nič lepšie ako jednotka nikdy nebude, zostáva nám len spomínať ... odo mňa nostalgická štvorhviezda. (19.02.2017)

Já si myslím, že se Boylemu docela podařilo navázat na 20 let starou záležitost. Samozřejmě už to nejsou ty divoké britské devadesátky a samozřejmě hrdinům je o dvacet víc. I nám. Po dvaceti letech se asi nejde vyhnout bilancování a turistickým výletům do svého mládí, obzvláště pokud se vracíte na známá místa a potkáváte tam staré známé. Kdo od filmu čekal, že hrdinové pojedou stejným tempem jako v jedničce tak by si měl uvědomit , že už jen čistě z biologického hlediska by se asi dneška jen těžko dožili... A tak tu máme prostor řešit nové příležitosti, dávné zrady a žít pro současnost... Tohle není úplně jednoduchý film, bez jedničky by jeho existence asi ani neměla moc smysl, přesto to bylo dobré a párkrát jsem se zasmál. Například píseň k bitvě roku 1690 nebo scénka na záchodě se spadlou vigrou byla dokonalá :-) . Dávám tedy 4 za návrhy projektu nové sauny. * * * * (06.07.2019)

Trainspotting je jeden z těch skotských filmů o drogách a obyčejných lidech, co do nich spadli (a že jich teda je :D). Námět se už tehdy tak nějak vyčerpal a jeden film, který za tu dobu nebezpečně zkultovněl, byl naprosto dostačující. Jak už to ale tak bývá, všichni milujeme pokračování, takže jsem dlouho vyhlížel jak Danny Boyle, který za tu dobu prorazil v Hollywoodu, zadaptuje knižní pokračování se smyslným názvem Porno a ono ejhle, režisér Porno tak úplně nezadaptoval. to spíše nostalgický celovečerák, který kdysi dostal všechny zúčastněné do širšího povědomí. Důležité ale je, že do toho všichni znovu šli (jak před kamerou, tak za ní, protože bez Dannyho Boyla by sequel postrádal smysl) a ačkoliv notnou dobu trvá, než se všichni setkají, ta první půlka mi přišla konzistentnější, více sršela nápady a ta druhá byla poměrně ubíjející, až jsem se zhrozil, že to nemá ani dvě hodiny. V té druhé jsem čekal nějaký nářez podobný tomu, co jsme viděli v prvním traileru, nicméně nás mistr jen několikrát napíná prvními tóny oné použité pecky a ze řetězu se neutrhne. Ale i tak je to pořád Boyle a je to Trainspotting, hlavní čtveřice je pořád cool, pořád žijí ve své iluzi vnímání světa (i když ne všichni na koksu zůstali) a je fajn je po letech vidět...škoda, že se nestihlo to 20ti leté výročí. Stejně je nevíc cool Jonny Lee Miller, jeho scény mě bavily nejvíce. Robert Carlyle (btw to propadl ve škole 10x? :D) má opět knír jak pornoherec z 80tek a je dost scary..ovšem je jasné, že všichni znají hlavně Ewana. Jak ale říkám, pohromadě jim to sluší nejvíc. Celkově tedy povedený sequel, od čehož jsem si možná sliboval příliš mnoho, ale kvalitativně je to pořád pecka PS : Při filmu mě napadlo přirovnání s Bony a klid, akorát ta dvojka není taková sračka jako se nám povedlo před pár lety naservírovat...7/10 (15.02.2017)

Jsem doma. ___ Syntéza mezi oběma částmi, kdy z Porna (knižní název perfektního literárního pokračování) - které je více než dvakrát obsáhlejší - zbyla jen trocha (kostra ohledně návratu Rentona do Edinburghu) a ze všech košatých peripetií z možného natáčení lechtivých videí, hereckých castingů apod. není vůbec nic - jen se tu řeší místo toho stavba bordelu. Ale to je jen povzdechnutí jakožto čtenáře obou knih. Jako diváky mne návrat samozřejmě potěšil a to, co děj přináší má hlavu a patu a celé je to neskutečně prosycené nostalgií (kterou podtrhuje častý prostřih se scénami z prvního dílů) a povzdechnutím, že ani dvacet let toho vlastně nemusí moc přinést resp. odnést. Perfektní je vizuální stránka filmu, Danny Boyle je režijní machr s citem pro každý záběr (podtrhuji každý) a často jsem si liboval, kam si tu kameru dokáže nechat usměrnit, ten vizuální cit a tím divákův požitek je skvostný. Co mne ale lehce zklamalo je soundtrack, tedy - ani ne tak výběr písní, ale občasná práce s nimi. Často jde jen o úseky a u některých mi vyloženě chybí, aby hrály déle a mohly vyniknout společně s obrazem. Hudební střih je často usekne / mixuje s něčím jiným a taky zde zcela chybí nějaká absolutně ikonické pasáž při spojení hudby, textu a obrazu. Opakuji, ikonická. Výborných scén je i tentokrát spousta. Celek je prostě neutěšenou a nostalgickou podívanou, která nikam nespeeduje, ale pozvolna dává nahlédnout do osudů postav, které filmově definovaly devadesátá léta. T2 Trainspotting této pozice ve své dekádě bohužel nedosáhne, ale zbytečný není. Ostatně, vybrat si můžete sami jinak... (16.02.2017)

Jsou čtyři. Vlastně odpradávna byli čtyři. A od jejich poslední společné smaženice uplynulo dlouhých dvacet let. Mark (Ewan McGregor), Spud (Ewen Bremner), Sick Boy (Jonny Lee Miller), Begbie (Robert Carlyle) se ale neufetovali k smrti. Kdepak, mají smělé plány do budoucna, které zahrnují odbourání starých křivd, vyrovnání starých dluhů, kvalitní podnikání v různých oborech, vyrovnání se s lepšími i horšími časy. Už to není o fetu, je to o stárnutí, životních moudrech, o výběru, na nějž stačí jeden letitý song od Wham!, aby jej Mark brilantně rozvedl do působivého monologu (jedna z nejlepších scén filmu, vzdáleně připomínající variaci na proslulý monolog z dramatu 25. hodina), v neposlední řadě je to i o vzpomínkách, které občas filmem problesknou. A také je to o vytříbené obrazové stylistice a nesčetných hudebních variacích, které v podobě písní co chvíli filmem zazní, a když budete pozorně poslouchat, neujde vám nápěvek slavné doprovodné písně "Born Slippy" Je to docela hutný obrazový materiál, kterému škodí snad jen to, že si dával tolik let načas. Jsem ve výhodě, že jsem první film nikdy neadoroval. Nemůžu si tudíž stěžovat, že v pokračování už není tolik hlášek, tolik drog i jedinečných nápadů. Náhodou, tenhle je plný skvostných dialogů, stylových nápadů a nechybí nostalgické, ovšem vkusné, nijak nepřehnané prolínání starých i nových časů. Vulgární je to tak akorát, puritánům samozřejmě vstup zakázán. Určitě po filmu ještě dlouho zůstane v paměti Robert Carlyle, dlouho jsem s ním neviděl žádný nový film, ovšem tady hlásí návrat ve skvělé formě, hláškoval a nadával neskutečně, pochválit zaslouží celá parta, ale soráč Carlyle jako Begbie byl nedostižný. Desítku neudělím za slabší vyústění filmu, konec nebyl moc propracovaný. A občas bylo znát, že chyběly finance, některé obrazové vychytávky byly spíše od Ládi Hrušky než od Dannyho Boyla. Ovšem všechna čest, že se tahle unikátní partička dala po tolika letech dohromady. Trpí sice značnou nedochvilností, jejich stylovou i posléze kultovní zábavu jim ale nikdo neodpáře. 9/10 (10.08.2017)