T2 Trainspotting

Anglický režisér Danny Boyle natočil v roku 1996 snímok "Trainspotting". Bola to dramatická sonda do života partie narkomanov závislých na heroine. Už krátko po svojej premiére sa z toho stalo kultové filmové dielo, ktoré vystrelilo Dannyho Boylea medzi svetovo rešpektovaných režisérov. Natočil potom mnoho úspešných snímkov a získal mnoho prestižných ocenení. No a po viac ako dvadsiatich rokoch sa vrátil späť ku Trainspottingu. V roku 2017 zrežíroval pokračovanie. Ja som otáľal ešte ďalších šesť rokov, pokiaľ som sa odhodlal si ho pozrieť. Bol som presvedčený o tom, že druhá časť môže tak skvelému titulu ako bol pôvodný snímok len a len uškodiť. V podstate som mal pravdu. "T2 Trainspotting" je úplne zbytočný film. Na čo ho Boyle točil? Pre koho? *** (27.01.2024)

Trainspotting je jeden z těch skotských filmů o drogách a obyčejných lidech, co do nich spadli (a že jich teda je :D). Námět se už tehdy tak nějak vyčerpal a jeden film, který za tu dobu nebezpečně zkultovněl, byl naprosto dostačující. Jak už to ale tak bývá, všichni milujeme pokračování, takže jsem dlouho vyhlížel jak Danny Boyle, který za tu dobu prorazil v Hollywoodu, zadaptuje knižní pokračování se smyslným názvem Porno a ono ejhle, režisér Porno tak úplně nezadaptoval. to spíše nostalgický celovečerák, který kdysi dostal všechny zúčastněné do širšího povědomí. Důležité ale je, že do toho všichni znovu šli (jak před kamerou, tak za ní, protože bez Dannyho Boyla by sequel postrádal smysl) a ačkoliv notnou dobu trvá, než se všichni setkají, ta první půlka mi přišla konzistentnější, více sršela nápady a ta druhá byla poměrně ubíjející, až jsem se zhrozil, že to nemá ani dvě hodiny. V té druhé jsem čekal nějaký nářez podobný tomu, co jsme viděli v prvním traileru, nicméně nás mistr jen několikrát napíná prvními tóny oné použité pecky a ze řetězu se neutrhne. Ale i tak je to pořád Boyle a je to Trainspotting, hlavní čtveřice je pořád cool, pořád žijí ve své iluzi vnímání světa (i když ne všichni na koksu zůstali) a je fajn je po letech vidět...škoda, že se nestihlo to 20ti leté výročí. Stejně je nevíc cool Jonny Lee Miller, jeho scény mě bavily nejvíce. Robert Carlyle (btw to propadl ve škole 10x? :D) má opět knír jak pornoherec z 80tek a je dost scary..ovšem je jasné, že všichni znají hlavně Ewana. Jak ale říkám, pohromadě jim to sluší nejvíc. Celkově tedy povedený sequel, od čehož jsem si možná sliboval příliš mnoho, ale kvalitativně je to pořád pecka PS : Při filmu mě napadlo přirovnání s Bony a klid, akorát ta dvojka není taková sračka jako se nám povedlo před pár lety naservírovat...7/10 (15.02.2017)

T2 môže dokonale fungovať asi iba na to najtvrdšie fanúšikovské jadro. Pokiaľ máte prvý Trainspotting "iba" radi, tak vás ani nie pokračovanie, ako skôr nostalgický návrat po rokoch do Edinburghu viac menej sklame, v lepšom prípade poteší. Boyle dobre vie, čo točí a tak pridáva množstvo scén z prvého filmu alebo ich parafrázy. Opäť platí, že budú fungovať len na tvrdé jadro. Dejový oblúk o dosť slabší, v podstate sa Renton nemal prečo vracať, ale nejako sa jeho motivácia musela zdôvodniť. No a to isté vlastne platí aj o Boyleovi a Hodgeovi. Citeľne mi chýbalo väčšie zapojenie Kelly MacDonald do deja. (11.02.2023)

Koukl jsem na svůj komentář k jedničce a nechápu, jak je možný, že jsem si tu místo 7000 bodů uhnal tak akorát karpální tunel, vždyť já psával jako golfista, sakra! Ale co naplat, od „skvostů kinematografií, skvělých herců a dalších“ jsem se dopracoval k „prdelím, hovnům a sračkám“, a to už ty body rozhodně nenahoním, ani kdybych se posral jako kdysi Spud. Druhý Trainspotting sice na první pohled vypadá jako převařená sračka, poměrně časté flashbacky k tomuhle hodnocení přímo vybízí, na druhou stranu ale jasně cílí na své původní fanoušky, s nimiž zestárl. A pokud mezi ně patříte tak jako já, bude vám to víceméně u prdele a pobaví vás i tahle trochu křečovitá krize středního punku. A hovno už do komentáře nedostanu, takže nasrat a za čtyři. (11.06.2018)

Lust for Life! Život jako spirála, ve které s úsměvem na rtech vzpomínáte na historky z nespoutaného mládí a pokud se nepoučíte z chyb, uděláte je znova. Třeba že nejdřív je tu příležitost a potom přijde zrada.. Audiovizuální rauš, v němž je deziluzní současnost metadonem a po pár tónech Born Slippy se nostalgické propojení stává čistým heroinem. Vyčítat tenhle tvůrčí záměr geniálnímu klipaři Boyleovi je stejně pošetilé, jak vštěpovat Francisi Begbiemu zásady buddhismu.. Apropo, Rentonův monolog „Choose life“ se dá směle přirovnat k tomu Edwarda Nortona ve 25.hodině.. (02.05.2018)