Popelka

12 film z Disneyho série animovaných klasik. Příběh vychází z francouzské verze Popelky. Soustřeďuje se na vykreslení Popelčiny situace doma. Popelka vlastně tráví život uklízením a ve svých snech. Charaktery postav matky a děvčat jsou typizované i přes jejich zvířecí mazlíčky. Těm se věnuje hodně času. Dost času zabírají také písně, které jsou dost nevýrazné. Tato ´Popelka´ byla znovu zfilmovaná v roce 2015 jako hraný film. Jako disneyovská klasika je to milý film s příjemnou animací. (23.10.2015)

S velkou radostou udelujem Popoluske 5* a musim povedat, ze 85% na csfd ma naozaj zasluzene. Nadherna a dokonala animacia a to hovorime prosim pekne o roku 1950! Pribeh o Popoluske pozna kazdy a aj napriek tomu, ze pribeh nie je pre mna novy, vobec som sa nenudila, prave naopak bola som dokonca napata, ako to cele dopadne a vsetko naplno prezivala s Popoluskou a s tymi mysickami. Tiez pekna hudba, pesnicky. Pozerala som to v originalnej verzii. Musim tiez povedat, ze Cinderella je ta najkrajsia kreslena postavicka a princeznicka. Myslim si, ze predstavuje nejaky taky americky ideal 50tych rokov. A ako animovany film je urcite jeden z najlepsich!!! Z tych novsich sa mu vyrovna mozno Shrek a Frozen, ale z tych starsich je prave Cinderella my number one. Uz len ta samotna hlavna myslienka, aby clovek nikdy neprestal snivat, je krasa. Chapem, ze tolkym tato rozpravka prirastla k srdcu a snad kazdy by chcel byt aspon do polnoci Popoluskou na bale. Vdaka takymto rozpravkam je svet krajsi. Dakujem! Este jedna vec, ked jej znicili tie krasne saty, az mi bolo do placu...Prekrasna rozpravka. 95%. (14.05.2020)

Těmto starým disneyovkám nikdy nepřijdu na chuť, protože v sobě nejspíš nenajdu potřebnou sílu k jejich dokoukání. A trpím takovým zvykem, že filmům které nezvládám dokoukat nějak automaticky dávám odpad. Na jméno autora nehledím. Mnohem raději mám zkrátka moderní animované pohádky. S tím se nedá nic dělat. (06.09.2012)

Původní disneyovskou Popelku jsem si nechával "ve skříni" celkem dlouho a po zhlédnutí musím bohužel konstatovat, že jsem se až zase tak moc neochuzoval. Kreslená Popelka mě rozhodně oslovila méně než hraný Branaghův remake nebo naše legendární česká verze od Vorlíčka. Překvapilo mě naprosté upozadění prince, který má v této klasické adaptaci jen pár vět a pouze jednu významnější scénu. Zvířátka byla roztomilá, byť mi v závěru přišla trochu otravná (myšky), tvořila však světlý protipól k démonické Lady Tremaine, jejím hloupým dcerám a podlému Luciferovi. Nejvíce mě asi pobavila scéna s Dobrou vílou a jejím chaotickým kouzlením. P.S. Bude to asi znít zvláštně, ale teprve u této verze jsem si uvědomil, že onen ikonický skleněný střevíček měl společně s ostatními přičarovanými věcmi též zmizet po odbytí půlnoci (right?!). (06.09.2020)

Popelka po americku. Bez oříšků, zato s dýní. Opět klasika z nejklasičtějších. Upřímně, příběh popelky mě vždycky trošku nudil, ať už ve kterékoliv adaptaci. Ale u této pohádky jsem se nudit nestačila - nedovolila mi to výborná animace a nepřekonatelné "záběry", jako je třeba vstup do zámku... A dýně nejím! Co kdybych si nechtěně slupla svoje případné auto??? (04.01.2011)