Lady a Tramp

Příběh Romea a Julie ve psím provedení se šťastným koncem a určený pro děti. A nejen pro ně. Film jsem viděl jako malý kluk asi před třiceti lety v kině, v té době se hrálo hodně dysneyovek, ale oproti jiným, si tento film pamatuji nelépe. Což samozřejmě nebyla pravda, neboť po včerejším shlédnutí jsem zjistil, že z příběhu už jsem hodně zapomněl, ale zůstaly chutě a pocity. Vím, že v dětství na mne silně působily vztahy mezi oběma hrdiny, nechápal jsem, proč náhle Lady Trampa nechce, když se ve psím útulku dozvěděla některé intimnosti z jeho života. Vůbec všechny zmínky o antouškovi, jeho povoz, psí útulek a možnost, že psa někdo utratí, ve mně vzbuzovaly ohromný pocit nebezpečí a strachu o hlavní hrdiny. Scéna, kdy Baryk skončí pod převráceným povozem a vy máte za to, že zemřel, je tak silná, přestože velmi jemně pojednaná, že i dnes mne vzala u srdce a byl jsem moc rád, když jsem v závěrečném happy endu zjistil, že Baryk žije. Nedalo mi to, abych při sledování filmu nesrovnával dřívější dysneyovky se současnými animáky. Lady a Tramp je zvláštní film, není to pohádka, pokud jako pohádku nechápete to, že zvířata spolu mluví, ale mluví jenom mezi sebou a nikoliv s lidmi. A když už jsme u toho mluvení, nikdo nepronáší hlášky, ale smysluplné věty, které slouží příběhu. Jako v každé správné klasické dysneyovce se i tady zpívá, ale opět nikoliv samoúčelně, jak tomu bývá dnes. Jo to byla doba, kdy se ještě točily krásné animáky a kdy byl obsah příběhu důležitější, než forma jeho vyprávění. P.S.: Moje dvě kočky mne donutily, pod hrozbou poškrábání, dopsat tuto doušku: Tento sentimentální film vyzdvihuje neexistující city u psí rasy a naprosto politicky nekorektně vyobrazuje členy nejušlechtilejšího živočišného druhu, to jest kočky. (14.12.2005)

Předsevzetí věnovat se během adventu pohádkám snad letos dodržím ve větším měřítku než loni a začal jsem zrovna jedním z těch nejhezčích zástupců. Ta příjemná animace, která ani po více jak půlstoletí nestárne, mi připomněla obrovskou nostalgii z dob, kdy jsem se nechal unášet obdobně čarokrásnými Disneyovkami, jako je 101 dalmatinů nebo Lví král. (01.12.2019)

Rozbor tohto výnimočného diela by mali povinne robiť všetci študenti animovaného filmu. A nemám teraz na mysli len technickú stránku. Skvost, ktorý je svojou duchaplnosťou schopný konkurovať hraným filmom, nieto ešte animovaným. "Zúfalý tvor musí nájsť ešte zúfalejšieho tvora, aby bol šťastný" - nádhera! (21.02.2011)

Ak už cartoon zvieratká, tak psy sú najmenšie zlo. Lady a Tramp je disneyovka s minimom pesničiek, čo ma iba potešilo, pretože potom dej odsýpal jedna radosť a keď psíci stále niekde utekajú, tak to má aj patričný spád. Tramp je typický divoch, s inštinktom lovca, ktorý nakoniec zbalí Lady, ktorá má ochranárske sklony. Tie v sebe nájde neskôr aj Tramp. Takže sa deti dozvedia aj niečo o psej mentalite. Nie je to komédia plná vtipov, skôr sentimentálny príbeh, ktorý sa hodí šupnúť niekde medzi rozprávky do vianočného programu. Pixar o desaťrčia neskôr našťastie rehabilitoval tu negatívne zobrazené krysy v Rattatouille. Takže už sa nemusíme z ich strany báť pomsty. Film ešte upúta sýtou farebnou animáciou. (25.12.2012)

Tak tuhle klasiku jsem viděl až včera(19.10. 1994),ale nelituju.Já už dlouho neviděl nic od Disneyho a tohle mě prostě chytlo,jasně,je to takové hrozně za každou cenu milé,hezké a sentimentální,(prostě Disney) ale to je jako vytýkat Avataru že jsou tam efekty.Tím že to bylo až moc hezké,tak tím se mi to i líbilo. (20.10.2010)