Já a robot

Pilot: Mám veskrze pozitivní pocity. Pro hltače roboťáren od Asimova splněný sen. AH bere námět z Ocelových jeskyní a přežvýkává ho po svém. Tu přidá kousek z Blade Runnera, tu ze soudce Dredda, tu ze Smithova Já robot a máme tu pěkný koktejl pro televizi, který polechtá sci-fistovo srdéčko. Snad si po prvním díle udrží kvalitu a nebudou se bát jít dál než konkurence. Tým na to rozhodně mají. (19.11.2013)

Poněkud jednodušší (jakože tupá) béčková vykrádačka (zdaleka nejen) Blade Runnera a Já, robot, ale i ostatních dickovin a asimovin či Ghost in the Shell, Deus Ex a... A xy dalších. Nejde o záměrnou podobnost, trousení aluzí či odkazování se na žánrové klasiky, je to jen a pouze prachsprostá vykrádačka bez jediného vlastního vkladu či náznaku invence. Nutno však podotknout, že vůbec ne špatná vykrádačka, jakkoli k uzoufání neoriginální. Problém je, že vynikající pilot láká na jiný typ seriálu než jaký následuje. A to co následuje není vážná sci-fi s jednotnou dějovou linkou, ale tuctová epizodická policejní buddy komedie jakých je na každé stanici bezpočet. Tahle akorát v atraktivnějším hávu. (20.11.2013)

Seriálové překvapení loňského roku. Nečekal jsem vůbec nic a dostal jsem vynikají sci-fi/cyborg-bromance palbu mezi oči. Skvěle napsáno a na televizní poměry i obstojně natočeno. Občas to v nějaké papírově slabší epizodě trošku zašustí, ale jinak si mě detektiv Kennex, robotický parťák Dorian i ten švihlý nerd od kompjůtrů zcela podmanili. Natěšeně vyhlížím druhou sezónu. (18.03.2014)

Krimhynální séroš je žánr sám o sobě podřadný až běda. Donekonečna se opakující vzorec pro hledání vraha, omezenost v oblasti vývoje čehokoli a nuda, nuda, nuda, zasraná nuda. Jinými slovy bych na to samým opovržením nepoložil ani kabel. A nemyslím ten od televize. Almost human se zprvu šklebilo jako další futhůristická, schématicky vyčpělá krimoška, ale jak se ze vteřin stávaly minuty a z minut hodiny, tak jsem navzdory tragickým prognózám dostal přes čumák čímsi jako závanem svěžesti. Ano, svěžest. Svěžest žánrové kategorii. Svěžest v rozmanitosti jednotlivých případů, svěžest v řešení i podělaném rozuzlení. Navíc jakkoli mě zpočátku iritoval vztah Káji Urbanů s tou androidní opičkou a jejich vzájemné špičkování, tak jsem tu jejich společnou štreku ve znamení buddy movies začal respektovat, ba dokonce i vychutnávat. Zkrátka to nakonec není prvotřídní, užblebtaná, klišovitá hypersračka, ale solidní, vysokorozpočtové scífokrímo žrádlo. No já snad tu sérii dojedu do konce. (03.03.2014)

To pomrkávání s odkazy na Blade Runnera (deštivé město, asijský kiosek, japonská modelka v holoreklamě) mě leda naštvalo. Protože tenhle sterilní bezmyšlenkovitý tv seriál tak parazituje na fakt dobrým filmu. Sám ale nabízí jen bezduchou podívanou s průměrnými herci, alias manekýny obrazovky (sorry, Lili Taylor), a s příběhy nudných nezáživných detektivek, kde vlastně nehraje roli, že se to odehrává v budoucnosti. Protože tu představuje jen pár rekvizit, ale detektivní historky jsou zoufale nenápadité a mohly by se odhrávat s mírnými obměnami v jakékoli jiné mýdlové opeře. Natož, aby šlo o nějaké zamyšlení nad etickými problémy spojenými s uměle vytvořeným životem. Přitom jeden skutečný exemplář v tom asi i hrál, protože hezká usměvavá kolegyně, co se vždycky tvářila jak reklama na zubní pastu, i když kolem vybuchovaly bomby, snad ani nemohla být žijící člověk. Takový dřevo se snad ještě nenarodilo, to fakt museli naklonovat v hollywoodské laboratoři, nejspíš z nějakého reklamního plakátu. SHRNUTÍ: Když si mýdlová opera půjčí propriety z vedlejšího studia, kde točí nějaký sci-fi. (08.07.2022)