101 dalmatinů

Já psi nikdy neměl moc rád ale po tomto filmu si říkám jestli s nějakého nekoupím. Animace je prostě dokonalá, ale to všichni víme. Příběh je velice originální a to je jednoznačné plus. Postavy si vás získají už od začátku filmu a celí film jim budete fandit. Samotná zápletka se také velmi dobře vyvíjí. To s čím mám trošku problém je to že se některé scény moc táhnou mohli by se zkrátit. Tenhle film je legendární a dávám mu 90% (5 hvězd z 5). (05.04.2017)

Disneyovka určená vyslovene pre mladšie publikum. Zaujalo ma, že okrem klasických roztomilých a zábavných hovoriacich zvieratiek sa tu vyskytujú na detský film celkom drsné veci ako úhyn šteniatka pri pôrode (i keď sa ho napokon podarí zachrániť) a téma sťahovania z kože. A to ani nespomínam, že sa tu vo veľkom fajčí a pije alkohol. Animácia ma moc nenadchla a to isté môžem povedať aj o príbehu a jeho spracovaní, ale film určite neurazí. Akurát z Disneyho dielne vyšli podstatne podarenejšie kusy. 6+/10 (22.03.2012)

101 dalmatinů – zřejmě nejoblíbenější animák mé o pět let mladší ségry a jelikož jsme spolu v dětství museli žít v jednom pokoji, několikrát jsem to i z nudy viděl. Hlavně když ta VHSka hrála o víkendech pořád dokola. Sice jsem si k tomu vypěstoval jistou averzi (přestože to až tak špatné nebylo – samotný příběh), ale teď po letech jsem to nedávno viděl zase v televizi a musím uznat, že děckám se tohle prostě líbí (líbilo), zvlášť když mají rádi psi – kteří jednu starou babu málem přivedou až k šílenství… (17.01.2020)

Jak já strašně tyhle staré Disneyovky vlastně až dodneška miluju. Dětství prožité po boku nejslavnější verze Malé mořské víly, smutného příběhu loutky Pinnoccia, nejslavnější verze Sněhurky a sedmi trpaslíků či kreslené kouzelné Popelky je tou největší hrdostí, kterou si mohu dodnes nést. Když si ale teď zavzpomínám na celý repertoár těchto 'animáčů', 101 dalmatinů leží na samotném vrcholu filmů mého dětství. Nostalgie při psaní tohoto komentáře srší ze všech stran. (24.09.2017)

Popravdě jsem během úvodního monologu civěl do monitoru počítače a když jsem pak zvedl hlavu, překvapilo mě, že ten uhlazený hlas anglického gentlemana ve skutečnosti patří psovi. Vybrat pro každý film atraktivní prostředí, to Disney vždycky uměl, a Londýn u tohodle animáku není výjimkou, sedí mu moc pěkně. Dalmatini jsou rozkošní, zatímco o humor se starají především Plukovník s kocourem. Cruelliny lícní kosti jsou stejně přehnané, jako její jméno, hodně mě taky bavilo, že s nejchytřejšími nápady vždycky přišel ten "hloupější" padouch. Zkrátka Disneyovská klasika, no. (01.06.2013)