101 dalmatinů

Možná je trochu nešťastné, že jsem tuhle puntíkovanou klasiku poprvé viděla až v dospělosti ... se svou malou dcerkou (už si ani nevzpomínám, ve kterém z dávno zaniklých klasických kin mé rodné krajské metropole). Poněvadž 2 dospělí pejskové + 99 štěňátek (jakkoli roztomilých) ... to je přece jenom až moc velká přesila - na jednu zaláskovanou lidskou dvojici. A popravdě ... už tenkrát mě poněkud iritovala i bezbřehá, jen stěží pochopitelná naivita líbezné Anity - ve vztahu k bývalé spolužačce Cruelle. Nicméně DO POHÁDKY je úctyhodný počet 2 + 99 dalmatinů přesně to správné číslo. Krom toho: Psí telegraf prostě nemá chybu ... dokonce ani po všech těch letech, která mě poměrně nesmlouvavě odstřihla od přítmí starých dobrých biografů mého mládí. Takže ... po sečtení plusů a mínusů - přece jenom 4* ... pro všechny velké i malé dalmatiny, co jich na světě je. (24.01.2020)

Začátek mého alfabetického rewatche Disney animáků. I po více než šedesáti letech si tahle klasika drží svoje kouzlo, animace je nádherná, příběh napínavý (pamatuju si, jak jsem jako dítě měla úplně okousané nehty, když se smečka snaží dostat zpátky do Londýna, a i po letech je tahle část téměř nervy-drásající). Chtělo by to víc prostoru pro Cruellu, což se Disney snažil vynahradit alespoň v dalších adaptacích a prequelu, ale původnímu filmu to trochu chybí. Doporučuje britská komora 101 veterinářů. (04.02.2023)

Opět jedna z povedených disneyovek. Krásný jednoduchý příběh, hromada roztomilých pejsků a hlavně dokonalý záporák. Vychrtlá zombie Cruella je prostě perfektně šílená postava, která ač se chová naprosto otřesně a hnusně, každý si ji musí zamilovat. Zajímavé byly také dialogy, respektive množství neslušných slov, které však dodávalo více realističnosti. Třešničkou na dortu byla také camea psů z předchozího disneyovky Lady a Tramp a hlavně rozdílné povahy každého z 15 štěňat. Výsledné hodnocení: velmi povedený animák. (09.04.2016)

101 dalmatinů – zřejmě nejoblíbenější animák mé o pět let mladší ségry a jelikož jsme spolu v dětství museli žít v jednom pokoji, několikrát jsem to i z nudy viděl. Hlavně když ta VHSka hrála o víkendech pořád dokola. Sice jsem si k tomu vypěstoval jistou averzi (přestože to až tak špatné nebylo – samotný příběh), ale teď po letech jsem to nedávno viděl zase v televizi a musím uznat, že děckám se tohle prostě líbí (líbilo), zvlášť když mají rádi psi – kteří jednu starou babu málem přivedou až k šílenství… (17.01.2020)

Měla jsem takový pocit, že jsem animovaných 101 dalmatinů ještě neviděla, pouze ten hraný film z roku 1996. A měla jsem pravdu. Ovšem nyní už je snímek zhlédnut a líbí se mi. Víc než pozdější hraná podoba. Je to takové roztomilé, trošku napínavé, místy dojemné, ale i vtipné. Prostě takový komplexní animák pro děti. Ale na těch 5* to nemá, i přestože to patří ke klasice. Ovšem ty rozkošné štěnátka vás učarují, ať chcete nebo ne... ty očička prostě. Rozhodně chci pochválit i úvodní titulky. No a Noční telegraf? Dokonalé, jak se to doneslo přes všecky psy až na předměstí Londýna. A ještě se mi líbila finta překamuflování na labradory. (12.09.2013)