Ragnarok

Do tohoto filmu jsem šel v podstatě naslepo v domnění, že půjde hlavně o Vikingy a archeologii, což byl ovšem omyl. Zpočátku to vypadá jako takový průměrný rodinný film s nějakou tou archeologickou stafáží, ale pak se to zvrhne v bezduchý monstrhoror. Původně jsem chtěl napsat plný klišé, ale film je natolik dějové prázdný, že těch klišé vlastně není ani tak moc... (02.05.2021)

Výprava za krásami pannenského severu Norska na mě jednou náhle vyskočila na YouTube se svým úhlavním zajímavým "monstrem". A tak zajímavý přerostlý hadík zajistil, abych se poprvé v životě upsal ryze norskému filmu, který nemá absolutně žádné renomé a je již téměř 5 let zatracen v hlubinách CSFD. Rodinný i dobrodružný podtext zde fungoval poměrně dobře a akce byla také dobře snesitelná. Při každém širokospektrálnějším náhledu na norskou přírodu jsem se po celý snímek úplně rozplýval a už jen zásluhou toho nemohu litovat, že jsem tuto jednoduchou jednohubku zhlédl. (07.01.2018)

Veľmi dobre fungujúci dobrodružný fantasy triler, ktorý sa spracovaním napätia a hereckým stvárnením môže rovnať zaoceánskej kinematografii. Dokonca aj akcia a pšeciálne triky sú celkom vydarené, resp. obstoja. Trochu guláš je to ale so zámerom tvorcov. Ako iba dobrodružný film pátrajúci po archeologických stopách Vikingov by to bolo super, lenže tvorcovia do toho pridali otcovsko-rodinné problémy, ďalej zrady kolegov a "čerešničkou na torte" je oná fantasy zápletka. Samo o sebe nie je problém, ale takto dokopy bol z toho malý galimatiáš. Síce to nakoniec fungovalo, ale bez toho všetkého by to bolo ešte lepšie. (25.10.2016)

Začiatok bol celkom fajn. Príprava na hľadanie pokladu, tajomná legenda a všetko okolo nej dokázali navodiť tú správnu dobrodružnú atmosféru. Neskôr dejovej linke došiel dych a stratila svoje čaro. Na druhú stranu hadík bol celkom fajn a našlo sa tu aj trocha napätia. Škoda toho konca, zdal sa mi nedorobený a halabala odbitý. Na slabší priemer to však stačí. 55/100 (30.12.2014)

(Nejen) populární kinematografie je jako had, který se kouše do ocasu. Každá nová generace filmařů zákonitě vychází z toho, na co sami během dětství a dospívání koukali, přičemž si prvky a motivy minulých desetiletí aktualizují pro sebe a nové generace. Poprvé se tato tendence výrazněji objevila na přelomu 70. a 80. let, kdy snímky hojně reflektovaly populární a brakové žánry 50. a 60. let - ať už přímo jako retra "Pomáda" či "Streets of Fire" nebo pouze formou tematické inspirace a aktualizace, jako tomu bylo v tvorbě nejvlivnějšího populárního režiséra doby, Stevena Spielberga. V současnosti jsme dospěli do fáze, kdy generace odchovaná na popkultuře 80. let dostává prostor realizovat své vize inspirované ikonami dětství. Po "Super 8" a před "Earth to Echo" tu tak máme norskou variaci na ikonické filmy Stevena Spielberga, potažmo Amblin Entertainment. "Ragnarok" konkrétně čerpá z Indiana Jonese, Juského parku a Rošťáků, přičemž půdorys rodinných dobrodružných filmů prodchnutých fantasknem ozvláštňuje severskými legendami a historií. Na rozdíl od spielbergovských klukovin tu výraznější roli hrají ženské postavy a motiv utužující se rodiny typický pro soudobou skandinávskou produkci pro děti a mládež. Paradoxně ale tyto prvky nejsou dostatečně rozvedeny, takže ve výsledku vyprávění leží na bedrech ústřední postavy otce a archeologa Sigurda, v čemž spočívá jediný nedostatek jinak precizně natočeného filmu plného napětí, dobrodružných eskapád a nadreálné mytologie. Namísto indianajonesovského zacílení na jednu postavu by filmu prospělo větší rozprostření pozornosti na rovnoměrně profilované postavy v kolektivu ala "Jurský park" či "Rošťáci". Na druhou stranu možná dramatický oblouk otce, který znovu v očích svých dětí nabývá roli hrdiny, je adekvátní aktualizací předestřených inspirací pro dobu krize tradiční rodiny. Ve finále však film spíš vyvolává otázku po tom, jak bude za třicet let vypadat „popkultura na čtvrtou“, neboli filmy vytvořené jako pocty filmům inspirovaným filmy, jež vycházely z filmů dávno minulých generací. (01.06.2014)