48 hodin (S01E07)

Takýchto 48 hodín je dvakrát napínavejších ako 96 hodín. Koľko adrenalínu je na obyčajnej pošte, hlavne pri vyplácaní dôchodkov. V tomto vyšetrovaní sa toho za jednu hodinu odohralo toľko, až som mal pocit, že som odsledoval celovečernú kriminálku s vedľajšími zápletkami a prepracovanou psychológiou postáv. Policajná inšpekcia nie je u policajtov obľúbená a to sa tiež v epizóde prejavilo. –––– To je nějakej apríl todle? Kdo by tady vraždil? Dyť to je nejprofláklejší policejní ulice v republice. –––– Hele, žere mi důkazy. Chlapi! –––– Bude Kriminálka New York. Tam jsou nejchytřejší policajti, co znám. A ne jako u nás... (11.04.2016)

"Proč jsi nešel za tím dědou? Nebo chceš říct, že to byl tak rychlej děda, že by ti taky utekl?" Tak tentokrát se 1. oddělení moc nepředvedlo. Je mi totiž záhadou, jak mohl major Plíšek vyřešit případ, se kterým nebyl seznámen a v době vyšetřování ležel na pooperačním. Takže je to prý podle skutečnosti, ale je stále těžší tomu uvěřit. Čemu se naopak uvěřit dá bez nejmenších problémů, tak to je byrokratické házení klacků pod nohy vyšetřovatelů, což se mi líbilo a závěrečné kouření doutníků mě taky celkem pobavilo. (26.09.2016)

Odlišně pojatý díl, kdy vraha známa už cca v třetině a jde o to, jak mu vraždy dokázat...Samotný případ je zatím ze všech asi nejméně zajímavý, a tvůrci si tu dost vypomáhají osobními linkami kriminalistů, kdy Plíškovu nemoc dokážou nakonec "náhodně" propojit s případem. Aspoň víme, že drbání pod krkem pejsek nemá rád. (24.05.2022)

Malinko se tu zatáhlo za ruční brzdu, ovšem jen co se „atraktivity“ toho případu týkalo. Přepadávání důchodců, co si jdou vybrat důchod na poštu (dneska je hlavně chodí pachatelé okrádat přímo do bytu) – nic nového pod sluncem, děje se to pořád a těch hajzlům by měli policajti pořádně napráskat a zavřít až zčernají. Pak jsou tu ještě ti, co se neštítí i vraždit a tihle by neměli dostat směšných 25 let, ale rovnou kulku mezi oči…Docela čumím, že se ten práskač dostal až na „inspekční oddělení“, ale tak svině se dostanou vždycky k teplému místečku… (21.11.2019)

V sedmé epizodě první řady se tvůrci zaměřili na postavu kapitána Martina "Beranidla" Pražáka, který se v seriálu stará o akčnější prvky, a ani tentokrát tomu nebylo jinak. A k případu jako takovému; z pohledu normálně uvažujícího člověka je (nebo by mělo být) násilí na slabších záležitostí krajně odpornou, z pohledu násilníka jde ale o čin po všech stránkách výhodný; oběť se nedokáže bránit ani samotnému útoku ani tomu, co může následovat (oloupení, znásilnění), takže nepředpokládám, že by podobných zločinů v budoucnu ubylo (zvlášť když přihlédnu k dnešním směšným trestům). Ve výsledku jsem se tedy při sledování tohoto dílu mocně vytočil a z toho je jasné, že tvůrci udělali něco správně. Pokud ve mně pohyblivé obrázky vzbudí nějaké emoce (a nejde-li přitom o vztek nad neschopností scénáristy, režiséra nebo hereckého obsazení), jsem zpravidla spokojen. Bylo tomu tak i tentokrát i přes aktivitu majora Plíška, který zde zafungoval jako deus ex machina. / Poučení: Nauč se správně padat ze schodů, nikdy nevíš, kdy se ti to bude hodit. 4*- (06.02.2023)