Reklama

Reklama

E.A. Poe: Podivný experiment

  • USA Stonehearst Asylum (více)
Trailer 2

Hrdinou filmu E. A. Poe: Podivný experiment je mladý, čerstvě vystudovaný lékař Edward, který na konci 19. století přichází na praxi do psychiatrického ústavu pro choromyslné ležícího v mlze v odlehlém koutě hor. Zde ho přivítá šéf lékařského týmu, jeho asistent i záhadná kráska Eliza, trpící panickou hrůzou z jakéhokoliv tělesného dotyku. Edward je zasvěcován do zdejších léčebných metod a je v šoku. Dr. Lamb je příkladem osvíceného přístupu, vůči bláznům je vstřícný a svému týmu vštěpuje, aby „jedinečnost" každého pacienta respektovali: „Proč bychom se měli snažit udělat nešťastného člověka z naprosto šťastného koně?" Ovšem děsivá a hrůzu nahánějící „léčba", jíž byli na konci 19. století duševně nemocní běžně vystavováni, je přítomna i zde: věznění, spoutávání, proudy ledové vody a elektřiny. To vše je pevně vryto do historických zdí ústavu a Edward objevuje poměrně znepokojivou pravdu. Psychiatrický ústav ovládli pacienti, zatímco skutečný ředitel je se svým týmem uvězněn ve sklepení. A tady napínavý příběh plný zvratů a překvapení teprve začíná... (Bontonfilm)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (677)

emma53 

všechny recenze uživatele

Po pravdě řečeno jsem po skončení projekce nevěděla, jestli se mně Eliza Graves líbila a nebo ne. Po herecké stránce nemám žádné připomínky, protože Ben hrál ne(psychiatra) výborně, Kate také nelze nic vyčíst. Ale já nevím, buď mně vadilo zpracování a nebo příliš vyhrocené scény a přerody jednotlivých postav např. z příšerné obludy na mírného beránka, prostě to byl hotový blázinec a ne jeden. Určitě je to originální, nenudila jsem se ani chvilku, ale ten kdo má nějaké vzdělání v oblasti psychiatrie si půjde možná po této projekci dobrovolně pro svěrací kazajku. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Očekával jsem solidní podívanou, ale dočkal jsem se ještě silnějšího diváckého zážitku, než bych řekl. Předlohu od E. A. Poea jsem nečetl, tak nemohu srovnávat, ovšem už jen jméno tohoto autora přislibuje jisté kvality. Snímek se nese ve skvělé atmosféře podmíněné prostředím (lesy, sníh, mlhy, hory) kolem blázince, jenž sám o sobě představuje skvělé místo pro napínavé a thrillerové filmy. Nedílnou součástí úspěchu jsou také herecké výkony, zejména démonického Bena Kingsleyho, Michaela Cainea, ale také Jima Sturgesse. Pointa příběhu také potěšila. ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Žádná adaptace Metody doktora Téra a profesora Péra, kdepak. Tedy alespoň ne tak úplně. Ona povídka totiž filmu slouží jen jako odrazový můstek, jako základ, který, co si budeme povídat, si o rozkošacení přímo říká. A to rozkošacení se povedlo - scenárista dokázal na Poa navázat přesně v jeho stylu, což mi udělalo velkou radost. Navíc díky obsazení (jedna báseň, jen Michael Caine si zase moc nezahrál) a milionově podivné atmosféře (půlnoční bál za doprovodu Saint-Saënsova Danse Macabre!) je Podivný experiment příjemně nepříjemná podívaná, ač nejspíš jednorázová.____P.S. Dlouho jsem u originálního DVD neviděl tak hnusný obraz - velká část filmu se odehrává v tmavých místnostech nebo sklepích osvícených pouze svícemi nebo petrolejkami a na obrazovce to vypadalo vážně velmi škaredě. Černá byla spíše modrá, oranžová zase červená... A tak dále. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Prostředí viktoriánského cvokhausu je jeviště, na kterém lze sehrát velké představení, obzvláště když máte kvalitní herecký soubor a jako inspiraci černohumornou povídku od pana Poea (The System of Doctor Tarr and Professor Fether). Jenže pokud hodláte postavit thriller na premise „všichni jste blázni, jenom já jsem kolotoč“, nesmíte to přehnat s tančením twistu.. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Natočeno podle námětu E. A. Poa, ale - jak řekla jedna z postav v úvodu filmu, když vyprávěla o svém dětství v sirotčinci: "Nechtěl jsem z toho udělat dickensovský večer." - což však přesně tvůrci udělali. _____Snímek nemá poeovskou ale výlučně dickensovskou atmosféru. Poe se příliš nezabýval prokreslováním svých postav, stavěl spíš na jejich úchylkách a morbiditě. Neměl téměř žádnou víru v dobro a jeho přístup k životu byl krutě ale i mrazivě vtipně cynický. Taky Dickens dokázal vidět krutost kolem sebe, ale věřil, že i na těch nejotřesnějších místech se najdou lidé, kteří navzdory trápení, chudobě a hrůznému zacházení, si uchovávají laskavé srdce a často je za to ve svých románech odměnil šťastným koncem. ____ Historické vyprávění o pacientech a personálu blázince pohřbeného v hlubokých lesích podněcuje zvědavost, jak to bude dál. Kromě atmosféry tušeného nebezpečí, pocitu, že hrdinové jsou v pasti, o které není jasné, kdo ji nastražil, staví snímek také na silném milostném motivu lásky a oběti pro ni. ______ Napínavá, lehce dekadentní nálada (scény novoročního maškarního bálu byly jak od Jakubiska) dostane pořádnou trhlinu v semifinále. KOUSEK DĚJE Vše, co se doposud stalo, bylo silně nadsazené, ale v rámci žánru přijatelné. Ani v tak fantastickém příběhu ale nemůžu akceptovat fyzikální nesmysl. Jednoduše řečeno: když na někoho z výšky spadne metrák uhlí, tak ho to zabije, ať už je to jakkoliv odolný zloduch. Od té chvíle snímek aspiroval na parodii - zejména scény zloduchova "electro dance" . A konec je sice sladký, ale, jak se, kurnik, na ten jih dostali a kdo jim to platí? KONEC KOUSKU DĚJE Napínavý snímek potěší tajemnem i zobrazením temných stránek lidských charakterů, ať už u zdravých nebo šílených jedinců, ale konec tvůrci neukočírovali. /26. 12. 14./ ()

Galerie (71)

Zajímavosti (14)

  • Postava Mickeyho Finna (David Thewlis) je ve filmu spojována s uspávacím jedem. Ve skutečnosti je "Mickey Finn" výraz pro nápoj, smíchaný s drogou či zneschopňujícím činidlem, pojmenovaný po chicagském barmanovi Michaelu Finnovi. Ve skutečnosti začal být tento termín používaný až v 10. letech 20. století - tedy později, než ve filmu, který se odehrává na přelomu let 1899 a 1900. (AloeB)
  • Jedná sa o americký film, v ktorom nehrá ani jeden rodený Američan. Väčšina hercov má britský alebo írsky pôvod. Jediný, kto reprezentuje USA, je režisér Brad Anderson. (ywo666)
  • Věta „nevěřte ničemu, co slyšíte, a jenom polovině toho, co vidíte,“ kterou ve filmu řekne psychiatr (Brendan Gleeson), pochází z povídky „Metoda doktora Téra a profesora Péra“, která posloužila jako inspirace pro tento film. V ní ji řekne ředitel Maillard, jehož postavou byla inspirovana ta Silase Lamba (Ben Kingsley). (AloeB)

Související novinky

Kate Beckinsale v blázinci plném hvězd

Kate Beckinsale v blázinci plném hvězd

16.04.2013

Povídka klasika žánru Edgara Allana Poea se stala základem pro „dobový psychologický thriller" Eliza Graves, který měl původně režírovat paranormálně aktivní Oren Peli, ale nedávno jej převzal Brad… (více)

Reklama

Reklama