Zet a dvě nuly

Greenaway s radostným záujmom a neskrývaným potešením sleduje hnilobný rozklad. A s iróniou. Táto v podstate baroková morbídna symbolika Vanitas je v jeho chápaní výstrahou pred zanieteným výkladom reality sveta i reality umenia, pred ich pitvaním, rozoberaním a rozkladom. Všetko sa totiž riadi vnútornými zákonitosťami, ktoré sú rovnako bizarné a rozumom neuchopiteľné ako surrealistická smrteľná automobilová zrážka s labuťou (alebo Lédou?) alebo stret bývalých siamských dvojčiat s budúcou beznohou ženou. Starosvetsky duchaplné dialógy Greenaway láskyplne podrobuje rozkladnému procesu, takže z úst aktérov vypadávajú len dadaistické šifry. Hm, úskalím krajne subjektivistických koncepcií býva fakt, že divák nemusí zdieľať autorovo nadšenie pre všetky jednotlivosti. Čo sa mňa týka, Greenaway je to síce parádny, no nie všetky ponúkané zmyslové podnety zodpovedajú mojej senzibilite. (03.11.2007)

Po technické stránce výborný film, škoda, že nemůžu říct to stejné o příběhu. Parta opravdu hodně divných lidí, sledování rozkladných procesů u zvířat (metoda časosběrného natáčení v celé své kráse či odpornosti, chcete-li), pochybný kult kolem jistého malíře, záliba v erotických příbězích se zvířaty, milování se s jedno(bez)nohou ženou, sledování dokumentů o vzniku života...v mnoha směrech jistě originální, ale pro mě osobně už ne tak moc záživné. Humor snímku, značně absurdní, mě bohužel míjel (podařilo se mi zaznamenat několik míst k potenciálnímu pobavení, smích ve mně však vyvolaly dohromady tak 2 scény; věděl jsem čemu se mám asi smát, ale nesmál se, spíš naopak). Za největší přednost snímku považuju jeho soundtrack, pan Nyman mě svou hudbou znovu uhranul a začínám vážně přemýšlet o tom, jestli by filmy, ke kterým ji složil, nebyly bez jeho přispění úplně něčím jiným. Celkově lepší průměr. (10.08.2012)

Zet a dvě nuly = Z00 = beznohá bohyně Z a její exsiamští amorci (0+0). Je zebra bílé zvíře s černými pruhy nebo černé zvíře s bílými pruhy? Jak rychle se rozloží aligátor? Proč ženským postavám na Vermeerových obrazech nejsou nikdy vidět nohy? Je labuť nelítostným predátorem? Na všechny tyto zdánlivě bizarní otázky naleznete odpovědi ve zdánlivě bizarním Greenawayově opusu, který je tmelen Nymanovými skvělými hudebními motivy. (08.10.2008)

Na Greenawayovy filmy je třeba se podívat vícekrát, aby divák pochytil všechny metafory a symboly, které jsou v nich ukryty. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že některé prvky žádný výklad ani nemají - obrácené Z, tmavnutí vlasů. Snímky tohoto britského intelektuála na mě občas působí dojmem, že jde pouze o výsměch divákovi. (598.) (06.01.2011)

Ach, nevím, co na to říct. Jenom si tak pro sebe můžu napsat pár věcí, kvůli kterým se mi film líbil. Dlouhé statické záběry s dokonalou kompozicí. Pomalý pohyb kamery. Rozklad zachycený time-lapse záznamem. (Chvíli jsem skoro doufala, že dojde i na lidi.) Obraz nesouvisející se zvukem. Celková absurdita. Tak asi tak. Mimochodem, všiml si ještě někdo, že v záběru, kdy Milo vchází do ohrady, je na pozadí svítící ZOO nápis, který se sice tváří jako zrcadlově obrácený, ale ve skutečnosti je Zet napsáno normálně? Vzniká tak velké OOZ (hm, možná to souvisí s ooze, možná ne, kdo ví...) (07.01.2009)