Medvídek Pú: Nejlepší dobrodružství

Medvídka Pú si pamatuji hlavně díky knížce, takže když se mi do ruky dostal tenhle film, nebylo na co čekat. Výtvarné zpracování, hudba, celkem vtipný příběh - to už je u disneyovke klasika. Co mě však překvapilo u této byl naprosto dokonalý výběr postav. Každé zvířátko mělo naprosto odlišnou povahu a tak se každý divák musí v nějaké zvířecím protějšku poznat. Mým nejoblíbenějším bylo samozřejmě naprosto depresivní osel a pak permanentně vyděšené prasátko. Ideální film na odpočinkový večer. (16.05.2016)

Kúzelná disneovská animácia a príbeh, ktorý musí očariť menšie deti aj po rokoch. Jedná sa síce iba o mix menších dobrodružstiev, ale páčilo sa mi to preskovanie v knihe medzi stránkami, ktoré nabádalo deti pričuchnúť ku knižkám. Mlsný a hlúpučký medvedík Pú síce nepatril nikdy medzi moje obľúbené postavičky, vynahrádzali to však iné postavičky v Stoakrovom lese - melancholický somár Iáčik, bázlivé prasiatko, svedomitý zajačik či vždy vysmiaty tyger. Práve preto zvyšujem hodnotenie o 1 medovú hviezdu. (14.02.2019)

Máme tu další film a tentokrát se to moc nepovedlo. Animace je opět skvělá ale kdo by čekal něco jiného. Největší problém tohoto filmu je to jak je dětský. Za celý film jsem neviděl skoro žádný dospělí nebo dojemný moment. Film je strašně dětský a je to vidět. Na to se váže i humor který je opět naprosto dětinský a místy naprosto trapný. A scény o tom jak Medvídek Pú miluje med začínají ke konci být hodně otravné. Nechci tu psát slohy, 55% (3 hvězdy z 5). (10.04.2017)

Uplynulo již asi přibližně 7 let od doby, kdy jsem tuto starší disneyovku viděl naposledy, a tak jsem se rozhodl tuto skutečnost vyvrátit a podívat se na celý tenhle tradiční filmeček znovu a mohu pronést, že jsem toho tedy opravdu nelitoval. Dnes se již už ani malilinko nedivím, že tato disneyovka byla, stále je a nadále bude mou druhou nejoblíbenější ze všech ipřesto, že jsem disneyho filmy ani seriály nikdy moc nemusel a pořád nemusím. Příběh hodného malého chlapce Kryštůfka Robina a jeho plyšových přátel se také hodně odrazil i v mém dětství. Pamatuji, že jsem si vždy jako malý také hrál s plyšáky a jinými hračkami a prožíval s nimi podobné zážitky jako náš Kryštůfek Robin. Všechny postavičky mě pěkně a vřele pobavily a neustále baví dál, především Tygr, to byl pro mě vždy největší sympat'ák, jenž viděl většinu příhod vždy zvesela a s úsměvem podobně jako Buck z Doby ledové 3. On ten Tygr si podle mého skromného názoru k sobě umí přitáhnout nejen většinu dětských (a nejen těch) diváků, ale také je skvěle pobavit. Např. jeho výborný zpěv, jímž vždy představoval sám sebe nebo jeho ,,slosi a lahvice'' (mimochodem tu písničku o slosech a lahvicích naprosto miluji) či jeho zimní hrátky s klokánkem Rú (mně stejně Tygr připadá jako by byl Rúův otec a Rú jeho syn). Musím nutně podotknout, že je ohromná škoda, že tento krásný a milý film už moc v dnešní době nedávají v televizi, a tudíž není již moc k vidění. Stejně ho budu vždy milovat, případně ho budu velice rád pouštět svým dětem, jestli nějaké budu mít. 100 % (31.01.2020)

Je v tom opět otisk mého dětství. Nicméně ne tak velký, aby ve mě asi zanechal dostatečnou nostalgii a pochopení. Mnohem větší vztah jsem asi měl k seriálu o Medvídkovi Pú, který jak tak pozoruju asi ani neexistuje, takže nevím co jsem celé své dětství dělal. Příběhy pro děti, ale na rozdíl od jiných Disney filmů s vámi asi nepůjdou do dospělosti. Bohužel. (10.08.2017)