Slečna Julie

Jestli vás nebaví komorní, konverzační dramata, tak tehle film určitě nedoporučuji. Ti ostatní si mohou vychutnat zápletku, která jakoby ospravedlňovala třídní řád minulých století. Milostný vztah Julie a sluhy jejího otce je již od začátku odsouzen k záhubě. Otázkou zůstává, zda z potápějícího se vraku jejich krátkého vztahu dokáže vynořit alespoň jeden z nich nebo zda společně klesnou až na dno. (28.08.2016)

Neuvěřitelná, neskutečná, zhmotnělá nuda, ze které to divadelní drámo doslova stříká jak z protrženého měchu. Nedokoukáno, to se nedalo. Přes dvě hodiny tohle dá jen masochista nebo skutečně velký milovník těchhle velkohubých komorních dramat. Přetvářka, mariánsky hluboké dialogy a během chvíle milionkrát vystřídané postoje odevzdání se, vyzpovídání, vyřvání, zhnusení, ponížení, vyznání, opovržení, znechucení, vábení, povrchnosti... bleh, co je moc, to je příliš. Vidět to v celé zamýšlené délce v divadle nebo i kině, proženu si hlavu kulí, pro jistotu několikrát. (30.01.2016)

V knižní, či divadelní podobě by možná mohlo jít, nebo lépe řečeno spíš i jde, o snesitelnou záležitost, ovšem ve filmové podobě, respektive spíš právě v tomto tvůrčím zpracování, se jedná o naprosto nejkřišťálovější možný Odpad! Do tohoto filmu jsem šel čistě jen kvůli ústřední herecké dvojici, která ovšem přestože hrála, co mohla, nezachránila stejně vůbec nic, a já ty více než dvě hodiny doslova protrpěl jako pes. Dějově to totiž po celou tu šíleně dlouhou dobu stagnovalo na místě, bez jakéhokoliv spádu, či gradace, dialogy řešili pořád a pořád a pořád to samé dokola, prostě zoufalství, které nebralo konce, postavy se navíc chovali tak nuceně nepřirozeně, že to chvílemi spíš připomínalo nechtěnou tragikomedii, o nějakých emocích, atmosféře, či tvůrčí nápaditosti se pak nemá cenu ani zmiňovat, tohle jsem prostě vážně krutě nedával a upřímně obdivuji, neodsuzuji, ale skutečně obdivuji diváky, kteří ve svém hodnocení dají cokoliv jiného než právě já, neboť v tom zřejmě našli i něco sebemenšího, co je dokázalo oslovit, mě se to ovšem nepovedlo, a opakuji, já tuto nesnesitelnou nudu protrpěl a sám sebe si naopak cením za to, že jsem to do těch závěrečných titulků vůbec přežil. (04.05.2019)

Mám ráda tyto hry na kočku a myš, obzvlášť, když se zde stejně jako v Marii Stuartovně role postupně obrací. Nejprve má navrch znuděná kočka Julie (bezchybná Jessica Chastain), pak se náhle změní z myšky sluha Jean a pak už to je masakr nad masakry. Collin Farrell má často výraz, při kterém jsem si říkala 'lobotomie se zdařila' (fandové prominou), ale musím říct, že tu nebyl páté kolo u vozu, naopak, celkovou proměnou osobnosti během jedné svatojánské noci projde tak, že mu to i věříte (a proto nikdy, nikdy nevěřte mužům! ;-). Úplný závěr pak je nesmírně strhující a budu si tu hru muset znovu po dekádě přečíst. Vážně by mě totiž zajímalo, jak to bylo s tím kanárkem! (30.11.2015)

Noc splněných chtíčů s pelyňkovou příchutí - touha po luxusu, plná zášti k němu, soupeření chudoby se samotou, třídní boj kalhot se sukní, zápas loajality s lidskou důstojností... a taky snění k zešílení. Trvám na tom, že se jedná o povedenou a dokonce zfilmovatelnou divadelní záležitost, a taky, že Jessica Chastain je krásně řezaná, Colin Farrell♥ mužný a prostředí magické, téměř pohádkové... jen nevidět slečnu Julii Saffron Burrows a lokaje Petera Mullana, kde emoce stoupají k závrati a co do živočišnosti a vášně - i tady Condonova verze za Figgisovou těžce pokulhává. (05.11.2015)