Hacker

V 95-om bol Mannov Neľútostný súboj neskutočná špička. Jasné, že aj akciou, príbehom, ale predovšetkým si tam vybral hereckú elitu.Tento film mu nesiaha ani po päty.Jasné, že aj akciou, príbehom, ale predovšetkým si sem nevybral hereckú elitu, ale ktovie, či by tento film tá elita zachránila. Nebolo to hrozné, dopozerala som to v pohode do konca, ale ja som čakala (neviem prečo) niečo ďaleko lepšie. (24.04.2015)

Zadanie potešiť vykladačov a analyzátorov filmu banálnou story a pritom ponechať naimplantované všetky mocenské klišé o spravodlivo spravovanej spoločnosti, ktorú netreba systémovo meniť sa režisérovi Michaelovi Mannovi podarilo na výbornú. Veď sa len pozrite čo sa obhajuje: USA je ochotná - v záujme odvrátenia závažných zločinov, rodiacich sa v mysliach od vlády odtrhnutých mamonárskych a psychopatických hackerov - spolupracovať aj s ideologicky odlišnou Čínou. Ba čo viac - v prospech záchrany čínskej jadrovej elektrárne neváha z väzenia vypustiť počítačového zlodeja, odsúdeného na mnohoročný trest. Policajné zložky ako aj nadšenci z prinútenia obetavo bojujú proti zlu, rodiacemu sa kdesi v marxistických hnutiach Kolumbie a Nikaraguy. Posedieť si v americkom lapáku nie je najhoršia skúsenosť: z počítačového fachmana urobí zdravotne a telocvične perfektne vybavená USA basa za pár rokov kung-fu Terminátora. A teraz trochu kladov. Abstraktne pôsobiace vizuálne jazdy vírusov potrubiami a káblami sietí v podobe rútiacich sa svetielkujúcich iskričiek boli fascinujúce. Celkom fajn bol nejednoznačný záver. A teraz opäť kritika: chémia medzi ústrednou mileneckou dvojicou bola nulová. No a príbeh (po odhliadnutí od ideologických podrazov)? Taký jednoduchší dobrodružný film, kde celý čas čakám, kedy to už príde: pointa alebo aspoň jej popretie, nabúranie, prelom: a ono nič. Bum, Jeb, Rách: hotovo, vyřízeno. Ideme, letíme. 56% (11.05.2015)

Hacker vskutku vyžaduje hodně proměn diváckého rámcování - rámcování toho omšelého (logicky děravého příběhu), toho ozvláštňovaného (nenápadně sofistikované vyprávění plné odboček a zdržovacích prostředků) i toho převážně ozvláštňujícího (stylové postupy) -, pročež ho lze jen s obtížemi doporučit každému. Mohu-li si však dovolit cinefilní poznámku: osobně jsem v kině za poslední rok neviděl impozantnější film. Více poznámek tradičně zde. (20.01.2015)

[ČSFD projekce] Jakmile jsem zahlédl vcelku zajímavou upoutávku na film, jehož problematika mne skutečně zajímá, byl jsem u vytržení. Hrozně jsem se těšil na krásné filmové zahájení roku 2015. Bohužel, co čert nechtěl, mrknul jsem i na delší trailer a měl jsem již takový nahnědlý pocit, jako když se silně uprdnete a nevíte, jestli něco z vás neulpělo na vašem spodním prádle jaksi neplánovaně, dokud se nepřesvědčíte. Zážitek z kina bych hodnotil jako silně rozpačitý, až trapný. Film na vás totiž bude působit podle toho, jestli jste srozuměn s tématem, nebo nikoliv. Zatímco ajťák se bude celý film blbě usmívat a bodře se plácat do kolen nad tragickým zpracováním tupého filmu s hercem, který vypadá spíš jako fitness trenér, jenž by neobelstil ani kalkulačku, zbytek publika nebude tušit, co se tam vlastně děje. Podle mého osobního názoru se Chris Worthless vůbec v tomto filmu neměl angažovat. Jeho xicht neskutečného drsňáka se hodí spíše do Marvelovských trapáren, kde promluví jednou za hodinu, takže nemusíte tolik kroutit hlavou nad jeho nepřirozenou interpretací mluveného slova. Připadalo mi, jako bych sledoval syna MacGyvera a Ramba. Zbytek filmu už je téměř nepodstatné hodnotit. Od nukleární katastrofy až po zásahová komanda policejních složek - zkrátka komedie. Nelogické blbosti jsem přestal počítat už asi v polovině a pak se na scéně objevil hrůzný protivník - hacker Postránecký. To už jsem vyprskl smíchy a chtěl odejít z kina. Pokud mohu poradit organismům, které oplývají soudností a smyslem pro logiku, rozhodně bych je od tohoto zážitku odradil, natož aby za to dávali peníze v kině. Hrozitánské zklamání a neskutečná pitomost. 25% (13.01.2015)

Ti z nás, kteří si libují v Mannově nezaměnitelném režijním stylu(noční neonová velkoměsta, realistická akce, poetický hudební timing) to rozhodně není průměrná jednohubka. Vizuál je zkrátka i zde precizně vyladěn a rukopis patrný na první pohled. Mann se chopil pravda trochu ošuntělého tématu, neboť snímků, ve kterých mimořádně schopní hackeři prolamují sofistikovaně zaheslované kompjůtry v FBI, jsou tucty. Nicméně v Mannově podání je i tento námět v některých aspektech originální. Nechybí romantické vzplanutí, famózní akce či osudovost. Mysteriózní háv funguje znamenitě. Na scénář už však bohužel pět ódy nemohu. Jednoznačně chybí promyšlenější dialogy, které by učinily z Hackera to, co jsme my fanoušci očekávali. 70% (10.05.2015)