Hacker

Není to ani letní high-endová lovestory, ani třicátá léta s digitálem, ale pořád to má kupu trademarků, které u Manna buď milujete, nebo ho/je vůbec neznáte. Jsou režiséři, kterým se to nepodaří nikdy. Jsou tací, kteří dokážou přesně vyhmátnout tu chvíli, kdy to svět potřebuje a přepisují trendy (Matrix) a jsou dokonce i ti, kteří se nazývají průkopníci a pokládají základy toho, co doceníme v kinematografii až s odstupem několika let. Ti co předběhli v tom co/jak ve filmu vyjadřují svoji dobu/generaci. Takovým tvůrcem je Michael Mann. Bylo to v devadesátkách, nulkách i desítkách. Stále je o krok napřed a jeho filmy v hodnocení rostou s odstupem času. (17.01.2015)

Tak pro začátek, Hacker není vůbec špatný. Ano, příběh je jednoduchý, IT je zjednodušeno na únosnou míru a někdo si při vizualizaci pohybu dat na úrovni tranzistorů v (mikro)procesoru. Přesto Michael Mann dokáže do filmu vložit dostatek svých starých známých zbraní. Mezi nimi je silný důraz na postavy, odcizení hlavních postav od okolního světa (přestože se v něm neustále pohybují, ale je to jako kdyby procházely měnícími se kulisami, které žijí svým životem) a v neposlední řadě důraz na kameru a zvuky potažmo hudbu. Tempo filmu chvílemi kolísá, ale režisér drží diváka i přes průhledné a až diskutabilní zvraty příběhu (auto), v napětí. Možným problém také je, že sledujeme hon za virtuálním nepřítelem, který v podstatě dlouho nemá tvář, ani hlas. Možná, že Mann zkusil svého záporáka vytáhnout z děje, aby působil stejně virtuálně jako dnešní hackeři a všechno okolo internetu... nebo možná stále nedokázal přes své kvality zvládat vykreslit a obohatit svůj film i o jiné postavy než ty hlavní, které sleduje od začátku až do konce... (30.04.2016)

Na svém nevýkonném PC si umím celkem solidně přečíst poštu, napsat komentář na CSFD a zavirovat si ho návštěvou ruských pornostránek. Z toho lze bez obtíží vyvodit, že nemám nejmenší tušení, zda je Hackerovo bušení do klávesnice realistické či vyfantazírované. Jenže mně to je jedno, neboť na mne to působilo přiměřeně autenticky a Mann zase jednou dokázal, že umí s velkou lehkostí skloubit zajímavé téma, napětí a trochu sexu. (07.08.2015)

Herr Mann po dlouhé době šlápl do hovna. Vyhlášenému puntičkáři a realistovi asi někdo háknul logické hradlo a kompl, v němž mu vyměnil původně vymazlený a neprůstřelný scénář za slaboduchou kokotinu nějakého krutopřísného počítačového mága, který se v životě úspěšně naboural leda tak do svého elektronického bankovnictví, a to pouze proto, že znal heslo. Jen háknout sousedovi růtr s trapně 256-ti bitovým kryptováním, aby měl člověk zadara internety, obnáší tak hodinu instalace všelikých vyfikundací, dva dny odchytávání paketů a pak tak týden brutálního zavařování čtyřjádrové ísedmičky. Když pak jeden vidí, jak Homosvort během dvou vteřin naboří NASU ze chcíplého tabletu, výkonného akorát tak na sdílení assbukových statusů, jde znovu omrknout, jestli si náhodou blbě nepřečetl jméno režiséra, a to nezní Harlin nebo Emerich. Polemice o vhodnosti obsazení nejžužovějšího manekýna Viktoriina sekretu do role ultrahustého karatehekra se vyhnu pouze konstatováním, že mu s notnou dávkou benevolence lze uvěřit akorát to, že by se po ukrutném snažení možná opravdu naboural do vagíny té čínské pipinky, kdyby do ní předtím aploudoval tak litr vodky. Co mi však nejvíce podráždilo aristotelovské klástry, to byl ten genitální záporák, který ladným stisknutím entru vyčoruje během minuty z burzy skoro osmdesát míčů, a pak, místo aby to tak desetkrát tiše zopáknul na více místech, raději vyhazuje do luftu čínské jaderné reaktory, verbuje mezinárodní žoldáky a osnuje složité globální komploty, na nichž vydělá zhruba stejné prachy. Asi aby jej rychleji chytli a mohl v tom hrát Homotór. Jsem známý tím, že často preferuji zábavu před logikou a docením kdejakou slaboduchou sračku. To by to ovšem nesměla být úmorně sáhodlouhá slaboduchá sračka, dohnána k tomu všemu výše uvedenému neštěstí až k otravným 140-ti minutám, z nichž minimálně 30 vyplňují „děsně kůl“ animace, jak ti chudáci trpaslíčci běhají v kabelech s datovými batůžky od konektoru ke konektoru. Tak s tímhle jdi do prdele, Míšo! (21.04.2015)

„…SPOLUPRÁCE. SPOLUPRÁCE MUSÍ BÝT VZÁJEMNÁ. KDYŽ SE VÁM NELÍBÍ NAŠI CHLAPCI, JAKÝ NÁPAD HODÍTE DO PLACU?“ … „ MUŽE JMÉNEM HATHAWAY“… /// Virový architekti. Kurva, to je krásnej název! Ještě k němu přifařit nějakej děj a všichni, kdo někdy zkusili stáhnout nějakej torrent, zvlhnou… si asi řekli Mann & col. Melou sračky, aby i tří (možná dvou?) letej parchant pochopil, kdo dneska vládne světu (Putin? Hovno, za vším hledej šikmý voči a americkou dokonalost!). Už za 40 minut tu máme první bitku (možná si mohl vole ještě hoďku počkat, páč ty dvouletý potřebujou větší náskok!...), pak přichází sex voblečenejch (dvou) lidí (což voceněj i ty tříletý!). Ač je den, zavíraj se mi víka (a to sem před tím ani nefáral, ani… prostě nic!). Probírá mě efektní přelet vrtulníku (kurva, furt umíš Michaeli!). Za okamžik naštěstí tuhle parádu přebije ucházející střílečka, která jakžtakž nastartuje děj. Ubejvá kydů vo ničem a vedou se kydy k věci. Ovšem furt je to stejně zábavný, jako sledovat frajera při práci s počítačem (kromě tohodle). A přestože je hacker Hathaway schopnej se šroubovákem zahrát slušný pouliční divadlo a bodný zranění vyléčit svépomocí, je na tom stejně (ne, fakt nemyslím toho borce na tom videu!). Kravina, která ví, co chce, ale neumí to zajímavě předvýst. Možná mě to už u tebe Manne ani nepřekvapuje. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju zjistit, jestli přes USB unikne radiace. 2.) dd if=archlinux-2010.05-core-i686.iso of=/dev/sdb. 3.) Thx za titule ,,urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (09.05.2015)