Pinocchio

2. celovečerní Disney Ve srovnání se Sněhurkou je Pinocchio jen slabý odvar. Cesty celovečerních Disney filmů byly vždycky křivolaké. Ano, máme tu literární klasiku jako předlohu, i roztomilou kočičku, rybičku a cvrčka. Ale scénář není tak soudržný jako u Sněhurky, písničky jsou zapomenutelné, personifikovaná zvířata jsou i nejsou na úrovni lidí a příběh o oslících je zbytečně krutý a bez jakéhokoli konce. Carlo Collodi by se asi divil. Krásy rotoskopové kouzelné víly bohužel nejsou všechno. (22.05.2019)

Opět jsem se na film dívala kvůli škole. Musím říct, že staré kreslené klasiky od Disneye mám ráda, protože v dnešním světě počítačové animace prostě vzbuzují lehkou nostalgii a jsou miloučké. Pinocchio taky. Je příjemné ozvláštnění dívat se pro změnu na jiný styl animovaného filmu. Námět klasický, to je prostě úžasně milá pohádka, která vás osloví, tradičně přinese nějaké to poučení. Při sledování jsem na tváři měla takový ten přiblblý infantilní úsměv, sem tam se mi líbily vtípky... Jen škoda, že už nejsem malé dítě a asi nedokážu tuto klasickou pohádku patřičně docenit. (15.06.2013)

Opravdu divný, a takový pasivně agresivní Disneyho produkt. Morální poselství o dostihnutí brutálního trestu dětí a puberťáků, kteří se oddávají dospěláckým neřestem, přičemž jsou celou dobu manipulováni dospěláky a celé je to přitom zaobalené do barvičkovité disneyovské veselé pohádky, nějak fakt nemám chuť podporovat. Když se aspoň chci zabavit u akce a děje, tak zjistím, že ten je vycucaný z prstu a bez nápadu (to, že Gepeta z ničeho nic spolkla veleryba a on přebývá v její tlamě jsem nepochopil). Celým filmem se tam line to, že Pinocchio vlastně neumí poslouchat, a je nezvladatelný a sobě-nebezpečný, ale hlavně, že celou dobu má strašně působit jako oblíbená, doširoka se usmívající, pohádková postavička. Přitom je to ňouma. Jo, "děti mají poslouchat, jinak budou potrestány", to je to, co se má Pinocchio naučit. Kecy. Žádná druhá stránka věcí, žádné pozastavení se nad krásou života kolem (jak to Disney umí), žádné pocity štěstí (opět jak to Disney umí), jen boj o vlastní život kvůli vlastní blbosti. A nakonec si zazpíváme jako v nádherném šťastném příběhu, jakoby se ty hrůzy předtím vůbec nestaly. Pakárna. Nebrat vážně. A jako né že by tahleta (a jiná) prapodivná poselství nebyla v pohádkách běžně přítomna, ale tady už to bylo fakt moc. (25.03.2021)

I dnes, 64 let po vzniku, působí tento film velmi svěžím a vtipným dojmem. Disney obohatil příběh spoustou drobných animací (např. detailní vykreslení Geppettovy dílny se spoustou komických kukačkových hodin a roztomilých fíglů) a písničkami, které se dočkaly po velikém ohlasu i soundtrackového vydání. A vůbec přitom nevadí, že Collodiho příběh Disney "zhollywoodštil", či jak se tehdy říkalo, "zdisneyovštil" a z postavy původně zlobivého frackovitého Pinocchia udělal hodného naivního kluka k němu přidal postavy kocoura a rybičky, které původně v knize nebyly. (01.08.2004)

Další klasická disneyovka. Narozdíl od Sněhurky či Bambiho se zde však podstatně více mluví, celý snímek je prošpikován spoustou povedených vtipů a samozřejmě má i docela silný výchovný podtext. Každá postavička tohoto filmu má svůj charakter, takže kromě roztomilosti se divák setká i s násilím, smutkem či radostí. Prostě ideální filmek pro relaxaci ve dvou...či ve třech. (23.01.2016)