Láska, soudruhu

,,JE TAK JEDNODUCHÉ NECHAT SE OSLNIT. POULIČNÍ LAMPY, NEONOVÁ SVĚTLA, OBCHODY PLNÉ SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ. AUTA… ALE JAK VÍTE, JE TO JENOM BAREVNÉ POZLÁTKO. PŘELUD. SVŮDNÝ PŘELUD… " /// Komoušskej fesťák jako záminka pro romantický drámo. Etzler a jeho romantika pro starší (a pokročilejší – věkem), ideologickej mutant Hádek, kterej zažije něco krásnýho i bez Leninovejch svazků, Lee Harvey Oswald a Jurij Gagarin jako vtipný postavy (zřejmě). Máme se přesvědčit, že socialismus lásce s kapitalismem nepřál. Nenuceně. Sice to není žádná extra prdel, ale příběh ujde. Hlavně ničím neurazí (asi teda). A ti, co vojeli studentský fesťáky, jistě půjdou vejš! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem na Finsko – Českou romantiku. 2.) Tohle znám nazpaměť! . /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (25.09.2014)

Upřímně řečeno, nahrál jsem si tenhle kousek tak trochu omylem, ale přesto jsem ho zkoukl, protože jsem viděl příležitost seznámit se se zástupcem české kinematografie, které dlouhodobě nevěřím a spíš se jí vyhýbám. Láska, soudruhu potvrdila všechny stereotypy, které jsem si na základě zkušeností k české produkci vytvořil. Nízký rozpočet, plochý scénář, který by slušel maximálně tak malému neambicióznímu televiznímu snímku. Plakátová historka o tom, jak komunistický synek z prominentní rodiny díky lásce prohlédl a dal vale kariéře v totalitním Československu. Prakticky všechno je mělké, nedotažené a provinční. Z celého filmu mě zaujala jen dvojice mladých finských hereček, ve které prim hrála blonďatá Laura Birn, scéna, kde Jan Budař zdařile paroduje zapálený ideologický projev sovětského mládežníka, a motiv pozdějšího atentátníka na amerického prezidenta Kennedyho coby účastníka festivalu a nápadníka jedné z hrdinek snímku. Jinak netvrdím, že by to celé nemohlo fungovat, ale muselo by se mnohem víc zapracovat na scénáři, dialozích i vtipných pointách komicky laděných scén. Celkový dojem: 35 %. (22.05.2016)

Láska, soudruhu je takový žánrový paskvil, který se chvíli tváří jako nevážná komedie a vzápětí jako hrozné drama. Nicméně jako celek to funguje a s velkým nadhledem se můžete podívat, jak to asi vypadalo na Mezinárodním festivalu mládeže. Trošku mi vrtá hlavou, co tam dělal padesátiletý saxofonista, ale rozhodně to je méně do očí bijící než opilý Gagarin balící finskou dorostenku. Ono tvůrci si takových hloupostí vymysleli více, až jim uteklo to nejhlavnější a to je hlavní dějová linie, která je tuctová a šíleně předvídatelná. Na druhou stranu film je zasazen do finské metropole v 60. letech a díky zastoupení všech jazyků působí velmi autenticky a má skvělou atmosféru. Pochválit také musím hlavní aktéry, zejména Kryštofa Hádka, který zapáleného komunistického pionýra zahrál skvěle. Připočtu-li k tomu pár povedených vtípků, jakým bylo například vysvětlování swingu, tak se jednalo o celkem slušnou podívanou. Moje hodnocení 60%. (02.09.2014)

Jako rozený lingvista, který umí švédsky stejně dobře jako dánsky, jsem si tento snímek pustil ve finštině a skvěle jsem se bavil skoro hodinu. Pak jsem se zbaběle obrátil o pomoc k titulkům a naštěstí se to moc nezhoršilo. Jen ten jazzík skupiny Zmrzlina mohl být o něco svižnější, aby stačil tempu poměrně zábavného útěku z budovatelství do zimy. (02.12.2014)

Ztřeštěná a poměrně roztomilá komedie o smutné době, u níž jsem se párkrát od srdce zasmál. Můj oblíbený Hádek mě opět nezklamal a protekčního hajzlíka zase zahrál naprosto skvěle, Budař ve vtipné vedlejší roli taktéž perlí. Česko-finským koprodukcím se docela daří, vedle Klaunů jde o další výsledek úspěšné spolupráce, nebránil bych se dalším společným počinům. (18.08.2017)