Občan se bouří

Parádní stylové taliánské poliziotteschi, jedno z nejlepších, co jsem zatím měl tu čest vidět. Organizovaný zločin, zkaženost, korupce, a značná porce násilí v tomto neuvěřitelně pestrém, vzrušujícím, ale hlavně neuvěřitelně realistickém krimi. Všecky ty efektní živé akce, zpomalovací sekvence ve stylu Peckinpaha, automobilové honičky, to vše tady bylo opravdu přímo lahůdkové, kameraman se zde předvedl ve veloké stylu a na výbornou. Pěkná byla např. scéna na smrt vyplašeného Franca Nera vs. Mustanga, a o poutavém asi 10. minutovém finále v nějakém hangáru ani nemluvím. Již zmíněný Franco Nero si tedy zahrál hlavní roli Carla Antonelliho, průměrného italského občana, spíše vystrašeného. Ale ono se nešlo ani čemu divit (jeho role byla až do druhé půle vůbec hodně netypická, někteří z vás mohou být i trochu zklamáni, trochu mi připomínal samozřejmě svým ztvárněním Waltera Manciniho z "HITCH-HIKE"), on sám se bohužel v nesprávnou chvíli ocitl na nesprávném místě (v tomto případě při opravdu drastickém přepadení banky, kdy on sám je zmlácen a ponížen), později, pobouřený nepříliš taktním zachováním místní policie, samozřejmě vzal právo do svých rukou. Rychlý, ale opravdu velký asi pětiminutový úvod filmu, za hutného groovy zvuku titulní skladby se nesl v jakémsi násilném sledu všemožných kriminálních deliktů, něco podobného jsem doposud neviděl. Klady; Zvláštní, co se týče vizáže, tak po většinu času špinavý Franco Nero, zarudlé oči, samý šrám, jeho charismatický parťák Tommy (Giancarlo Prete), násilná akce, zvláštní neustále napjatá atmosféra tísně, brilantní kamera a parádní zvukový doprovod. Zápory: Role bývalé "BOND" girl Barbary Bach, zde ji bylo škoda, kdy tu bohužel nedostala tolik prostoru rozvinout svůj talent - kolikrát že se to vůbec objevila před kamerou? Castellari v nejlepší letech a v jedné z nejlepších svých prací, tohle je skutečný žánrový klenot (kdy se už teď těším na další jeho poliziesca), ovlivněný americkým přívalovým trendem a krimi jako "DRSNÝ HARRY" a pod, ale to vůbec nevadí, Italové to dělali stejně vždycky po svém. V pozdních 80. letech to už ale od Castellariho nebylo ono, éra těchto filmů byla už nenávratně pryč, tou dobou hodně točil apokalyptické sci-fi béčka, ale ani ty nejsou vyloženě špatné, jako spíše zábavné. Komentář zde jako první... (12.12.2009)

Přání smrti po italsku! Vzhledem k tomu, že obojí je ze stejného roku, nejsem si jistý, jestli se Italové i tentokrát inspirovali filmem, ale je docela dobře možné, že četli předlohu k Death Wish. Samozřejmě, že oba filmy se od sebe odlišují, zatímco Přání smrti (jednička) se točí kolem práva na obranu proti kriminálníkům, Street Law je spíše western přenesený do moderních reálií. Po brutálním Almost Human mě docela překvapilo, že tady se kupodivu násilím i mrtvolami poměrně šetří, ale zvlášť z konce tuhne krev v žilách. Akční scény jsou výborné, jenom tak na okraj mě napadlo, kolik policejních aut asi filmaři v téhle době zničili, v každém filmu ze žánru, co jsem zatím viděl, jsou aspoň dvě rozmlácena během honičky ;) Zábavný, napínavý a docela dobře vymyšlený kousek se skvělým Nerem a hudbou De Angelisů, která je tu obzvlášť povedená, ale pozorné ucho postřehne i pár skladeb ze soundtracku Jestli se rozzlobíme, budeme zlí, včetně Dune Buggy, hrající z rádia v jedné hospodě. (23.01.2014)

V poliziotteschi vodách plávam ako zelenáč, no zatiaľ sa mi v nich páči. Za objavenie môžem paradoxne poďakovať práve tomuto filmu, na ktorý som úplnou náhodou narazil a začal pozerať týždeň dozadu (17.8), a dokumentu Eurocrime!. A podobne ako v prípade opusu Williama Friedkina, aj tu som po chvíli film vypol, pretože sa mi zdal až príliš dobrý. Čo bolo ale, samozrejme, dosť unáhlené, nakoľko po tej úvodnej brilantnej nádhernej naháňačke cez uličky, popri Piazza De Ferrari skrz krásne historické centrum Janova a jeho prístavných častí, zvyšok tak moc netiahol, ani s Nerom na čele. Nie je to ale žiadny brak, viniť treba samého Seba za očakávania, ktoré podkopali cestu k lepšiemu zážitku. Uspokojivá filmárčina, ktorá neurazí. --- Pravda je taká, že som "koment" písať ani nechcel, nemám o čom, chcel som si tu len uložiť vyššie spomínanú scénu a fotky z nej, takže ich tu pacnem a odchádzam... (x / x / x / x / x / x / x / x / x) (26.8.2021) (20.6.2024) (26.08.2021)

Nepresvedčivý a naivný poliziotteschi s množstvom lapsusov. Začne to už v úvode, kedy zločinci unesú Nera ako rukojemníka a bez obáv si pred ním dajú dole masky a nechajú ho nažive. Takéto blbosti sa dajú vidieť fakt len v tomto talianskom subžánri. Ani to jeho vypátranie zločincov nepôsobí práve presvedčivo, tak ako spojenie a skamarátenie so zlodejíčkom. Jeden zo slabších Nerových filmov. (25.01.2023)

Talianské "poliziotteschi" má svoje verné publikum a bez nadsádzky sa dá povedať, že dokáže diváka pobaviť výživnou porciou akcie a násilia. Spoločenské a politické pomery v krajine si proste pýtali podobný subžáner. Občan sa búri je predovšetkým jazdou Franca Nera a určite nedosahuje úrovne väčšej ako priemer. (11.08.2020)