Babovřesky 2

"Já si myslím, že napoprvé dobrý.. Zejtra už budete chytřejší !!" No, a nakonec ani napodruhý vlastně ani náznakem !! Prázdnota, recyklace a vykrádání sebe sama, prostě trapnost, i když veskrze očekávaná.. Není toho už Trošku příliš, pane režisére ?? Opakovaný vtip není k smíchu, zvlášť v podání o třídu, dvě horších "herců" !! (22.07.2014)

Ač mi to přijde skoro nemožné, druhé Babovřesky nemají zase tak daleko k pojmu "docela snesitelná česká komedie". Možná proto, že jsou proti předchozímu dílu kratší a více těží z vlastního koloritu (drbna Horáčková v podání Jany Synkové je - mhouřím všechna oka - fakt docela zábavně napsaná a zahraná role). Což nic nemění na tom, že rozpačitého a diletantsky předvedeného je pořád až moc - možná o něco ubylo trapných gagů, ale jen na úkor kameňákovitého recyklování laciných anekdot. Určitě je chvályhodné, že se nikdo nepokoušel zopakovat WTF momenty, jako byly v jedničce falešné titulky nebo intermezzo s Lucií Bílou. Horší je to s příběhem, který je pořád vyprázdněný a veškeré jeho větve končí v improvizované nicotě. Cíleně afektované herectví mi taky moc nešmakuje. Verdikt: Žádná sláva, ale aspoň už nemám chuť někomu nadávat. (25.06.2014)

S velkou nadsázkou lze říci, že druhý díl Babovřesek trpí nedostatky klasických trilogiových dvojek, kde se nic moc neděje a jedná se pouze o mezičlánek do pořádného finále. Ale po pravdě, jestli se vám líbil první díl, nejspíš žádné zklamání nečekejte, jen o dost slabší navnadění na ten poslední. To samé platí samozřejmě i naopak pro "nefanoušky", slušně řečeno. (30.03.2015)

Zatímco jednička byla hlavně demence bez hlavy a paty, tak tady mám dojem, že už si někdo fakt ze mě děla prdelky. Sakra, vždyť Troška už točí přes třicet let, tak jak je možný, že klidně vypustí mezi lidi film, který absolutně žádnou režii nemá. Kameraman nejspíš v životě neslyšel o zákonitostech u velikostí záběrů, scény na sebe navazují neuvěřitelně nahodile, hudba je pořád stejně blbá jako v jedničce, herci si hrají co chtějí, ale rozhodně se to nedá nazvat herectvím. Jediný snesitelný je Jan Dolanský a ten je v týhle skoro dvouhodinový hrůze asi pět minut. Z téhle "komedie" jsem měl depku jak na pohřbu. (02.03.2015)

V prvních Babovřeskách se Zdeněk Troška, když už nic víc, alespoň snažil udržet nějakou dějovou linii. Druhý díl už se ani nedá nazývat slovem film. Je to spíš téměř dvouhodinový teleshoping zkombinovaný s nejzoufalejšími pokusy o humor, jaké jsem za poslední roky viděl. Člověk se opravdu musí stydět za ten milion nadšených diváků, kteří si do kina dobrovolně přišli udělat lobotomii. (30.10.2014)