Sobecký obr

Nějak mi ty současné britské filmy nesedí. Je na nich zajímavé to, jak jsou dělány syrově, jak jsou herecké výkony přirozené, ale stejně mi prostě nesednou, a to ani v takovém případě, kdy se jedná o snímky silně emotivní. "Sobecký obr" takový je, zejména představitel hlavní role je zde naprosto výborný, ale stejně si nemůžu pomoct, tohle nejsou filmy, co mě chytnou za srdce. A mohou být sebepřesvědčivé. (21.04.2014)

Film připomíná stinnou odvrácenou tvář dnešní evropské civilizace...ve Spojeném království nebo kdekoli jinde. 1) It's essentially a film about love, deep friendship and loyalty between the two boys, říká 48letá Clio Barnardová (scénář a režie), but it is played out in an adult world where something has gone fundamentally wrong, and children are often at the cutting edge of that._____ 2) Politický aspekt filmu je zřejmý: This economy is declining and there are not many opportunities for these boys and I guess I find that upsetting. The 'selfish giant' of my film is a selfish ideology._____ 3) Vynikajícímu 13letému Conneru Chapmanovi (hlavní hrdina Arbor) hrozilo vyloučení ze školy za nevhodné chování, ale pak ho učitelé upozornili na filmaře, kteří hledali herce. Sám na hraní ani nepomyslel. Ale film mu nabídl lákavou možnost: A mate came up to remind me about the auditions so I just thought ‘Yeah, I can go down there and get out of my lessons…_____ 4) Oba mladí herci hrají proti svému typu, říká Barnardová. Conner is not a loud, wired extrovert, but actually quite closed and he finds it hard to make eye contact. Shaun is extrovert and very, very funny. He had everyone in stitches a lot of the time._____ 5) Filmu nedám čtvrtou hvězdičku ne pro jeho prvoplánovou předvídatelnost, ale proto, že zobrazuje hnusné prostředí s hnusným chováním většiny protagonistů. Možná namítnete, že nechci vidět skutečnost v její celé nahé podobě. Máte pravdu, nechci. Film oceňuji, ale znovu se na něj nepodívám. (24.08.2014)

Naprosto odzbrojující drama ze života white trash, tedy bílé sociální spodiny. Režisérka Clio Barnardová opravdu fenomenálně, vezmeme-li v potaz, že jde o její celovečerní debut, navazuje na předlouhou tradici britského sociálního dramatu a svůj ženský úhel pohledu otiskuje právě v příběhu zaostřeném na dětského hrdinu a dětský svět . I ty nejhorší věci zachyceny z perspektivy předadolescentního dítěte získávají totiž oním naivistickým úhlem pohledu zvláštní, možná ještě bizarnější rozměr. Neúprosně syrová sonda do života malých zlodějíčků kovů, kteří se sami nejsou schopni vymanit ze začarovaného kruhu sociálního vyloučení a jen opakují chyby svých rodičů, naprostá predestinace prostředím, v němž žijí a vyrůstají, je dokonale vykreslena přesnou režií a výjimečným vedením herců, zvláště pak těch dětských. Tak famózní a přesvědčivý výkon, jaký podali oba dva ústřední dětští představitelé, jsem už dlouho neviděl, jejich přesné typové zařazení a vývoj charakterů je brilantně zvládnutý. Paní režisérka měla nejen při castingu více než šťastnou ruku. Nešťastné dětství, samota, sociální vyloučení, nefunkční rodinné vazby, citová frustrace, to vše funkčně zastřešuje motiv sevřených dlaní, s kterým se během filmu opakovaně pracuje a který přináší v samém finále zajímavý vývoj práce s katarzí. Clio Barnardová ale ani tehdy nesklouzla k citovému vydírání, nepřichází žádná emoce vzdouvající hudba, jen ticho a syrové ruchy. Charakteristickým je pak zvuk bzučení drátů vysokého napětí, který vhodně dokresluje industriální ladění snímku. Zvláštní sílu mají výjevy střetu dvou nekompatibilních světů - koně v postapokalyptické krajině rozvaděčů vysokého napětí, uprostřed industriálních scenérií ve sběrně kovů, vůz tažený koněm vprostřed městské dopravní špičky. Jako by se potkal středověk s 21. stoletím, západní Evropa s Balkánem. (Motiv koně v kontrastu s industriální periferií a nedospělý hlavní hrdina spojuje Sobeckého obra s dalším výrazným sociálně laděným britským snímkem nedávné doby Fish Tank) Bezvýchodné sociální drama ze severu Anglie, které pojmenovává cosi, co má zjevně univerzální platnost a může platit kdekoliv na kontinentě, podobné příběhy se odehrávají i u nás (otázkou je, proč se o nich netočí stejně naléhavé a kvalitní filmy). Obr, překážka která člověka přerůstá, smutně metonymický název poplatný dětskému vidění světa. (08.05.2014)

Nechci Sobeckého obra s ničím ani s nikým srovnávat, protože to takhle funguje asi všude v různých obměnách a podobných sociálních vrstvách. Byla to velká rána do žaludku a dlouho mě bude bolet. Tak jako jindy kušním, že vím už v polovině, jak to skončí, tak jsem tentokrát nesmírně ráda, že jsem na to byla alespoň minimálně připravená. Jistě, že i tady jsem cítila tlak na emoce od Clia Barnarda, ale tentokrát to beru a řvu do světa to bezmocné slůvko "help" s klukama jako jsou Swifty a Arbor. Jejich hereckým představitelům jsem věřila každé slovo, pohled, city, ránu pěstí, byli neskutečně výborný. Lepší čtyřka a možná půjdu časem ještě výš...... (06.10.2015)

Lehce nadprůměrný sociálně-realistický film, který ničím příliš nepřekvapí. Hodně to stojí na emotivním překřikování, které ale postrádá osobitost a časem ztrácí na účinnosti. Arbor pro mě není zajímavou osobností, která by mě fascinovala svým buřičským, nespoutaným chováním, ale obyčejný hyperaktivní fracek. Kluk na kole bratrů Dardenneových se mi zdál mnohem lépe prokreslený, ale možná to jen záleží na osobních preferencích. Zvlášť poté, co Ben Wheatley v Sightseers skvěle podvrátil tuhle ostrovní "žánrovou pýchu" (sociální realismus), mi tenhle Barnardové příspěvek, jakkoli zručně natočený, přijde trochu zpozdilý. (05.07.2013)