Wish I Was Here

Horkosladké. Rozmýšľam teraz; Ako to povedať, aby som nebol za cynika, ako komentovať, nech to nie je kopa útrpných sentimentálnych kecov.. Všimli ste si, že filmy o ľuďoch čo to niekam dotiahli, založili rodinu, priviedli na svet nové životy, žili americký sen; všimli ste si, jak sú vždy depresívne?! Naopak, o starých mládencoch sa točia hlavne komédie, vždy sú šťastní, až im nakoniec dojde, že im v tom živote niečo chýba. A jak na nich všetci divne pozerajú! Alebo inak; Všimli ste si, že veriaci svoju vieru potrebujú viac, ako tí druhí? A pritom je to tak jednoduché; každý duchovný či rabín, by Vám iba povedali, že odpoveď je proste Žiť. A nestarať sa? Ubehlo desať rokov. Keď vyšiel Garden State bol som na strednej, teraz som inde, decká nemám, šťastný nie som, do kostola nechodím. A nevidím v tom spojitosť. Možno sa raz treba usadiť, ale prečo z tých šťastných ľudí, vždy cítiť sklamanie? Medzi záverečnými titulkami Garden Stateu a úvodom Wish I Was Here, je medzera. A v nej smútok. Tak prečo ešte nezevlovať? Prajem Zachovi Braffovi veľa šťastia na najbližších 10 rokov, nech zas natočí podobne príjemný filmík, nech nás zas donúti premýšľať. A nech si zachová zmysel pre humor, ako Judd Apatow. Ja si znovu pustím Say Anything... (20.10.2014)

Židovská tématika a k tomu jedna životem zkoušené rodiny, na kterou se moc hezky koukalo. Někdy až moc. Všechno to totiž bylo natočené tak, že nešlo si tu rodinu neoblíbit. No a k tomu všemu pár geekovských vtípků, Sheldon Cooper a jedno pako, co pořádně ještě neví, co se životem, protože je duší pořád malý dítě, co má v hlavě zlobry, videohry a temné mágy. Jo a mimo to všechno je génius. Wish I Was Here je poctivá nezávislá Amerika, která ale svůj příběh vypráví tak, že si jej nemůžete neoblíbit. (07.12.2014)

Ďalší z vydarených snímkov, ktoré mal pod režisérsko-hereckým patronátom Z. Braff i s jeho osobitým štýlom. Podobne ako v Precitnutí v Garden State (2004) aj tu ma dostala hlavne príjemne melancholická atmosféra snímku, kde sa smutné veci viezli spolu s tými radostnejšími, presne ako v reálnom živote. Odhliadnuc od pár slabších miest ide teda o veľmi dobre namixovanú rodinnú drámu spolu s inteligentným humorom, a ktorá je navyše skrášlená aj sympatickými hereckými výkonmi. Veľká spokojnosť. 75/100 (24.04.2016)

Ale jo, tohle se mi docela líbilo. Je to vtipné tak akorát, moc se to nepřetvařuje a jsou zde zajímavé postavy, a to včetně Kate Hudson, kterou většinou moc nemusím. Zach Braff ukazuje, že je dobrý tvůrce i dobrý režisér a naštěstí se nějak moc nevznáší na vlně patosu, ale prostě jen ukazuje, že život je někdy fajn a někdy je prostě těžký jako blázen. (23.10.2014)

65%. Příjemná komedie, která však až příliš často sklouzává k sentimentálnímu melodramatu s nerovnoměrně kombinovanými prvky obou žánrů. Oproti Braffově prvotině Garden State má Wish I Was Here řadu menších trhlin, které na jedné straně nepřekáží, na druhé straně však místy dopouštějí narativní nesrovnalosti a především pak narušují atmosféru, která se tak musí mnohokrát budovat prakticky od nuly. Příběh nábožensky založené rodiny, která se potýká se značnými finančními problémy a jejíž hlava se potýká s krizí středního věku, není zdaleka originální, takže scénář musí nabízet nějakou přidanou hodnotu, kterou Wish I Was Here víceméně postrádá a to z něj dělá zcela obyčejnou komedii, trochu narušenou zbytečným americkým patosem. Naštěstí to zachraňuje celá řada humorných gagů, převážně v první polovině filmu, a charaktery, které jsou napsané svědomitě a relativně uvěřitelně, takže působí přirozeně a díky tomu to jako celek funguje aspoň v rámci možností, zvlášť v tom rodinném smyslu, protože sledovat tak semknutou a funkční rodinu je velmi pozitivní a místy skutečně až motivační. Braff si oproti téměř bezchybnému Garden State po tvůrčí stránce rozhodně nepolepšil, ale ani nelze říct, že by zklamal. Příjemná, ale zapomenutelná rodinná tragikomedie. (04.11.2015)