Gappa

Dvojté béčko jak od Eda Wooda, upachtěná srajda pro blabužnické fantasmagoriky... :-) Neuvěřitelné dialogy typu "...jste japonští lidé? Přesně tak, jsme Japonci. Jak jste to poznali?..." či "...jezero pod sopkou(!) - a vážně se nám to jen nezdá? Je to pravda!..." vkusně doplňují genrové obrázky a infantilní triky, vypadající jako z dob počátků cinematografu... "...prehistorická kostra - samé kosti..." dí žaponský vědec a člověk by učurával smíchy - kdyby to nebylo celé tak strašně stupidní a nudné. Navíc v českém naprosto směšném dabingu pro kulturní masochisty, neboť >levný< distributor se ani nenamáhal k japonskému originálu dát titulky (za což by zasloužil napráskat). To vše s otřesnou kvalitou ořízlého zlého obrazu - zabaleno v edici >Zlatý fond světového filmu< (!) od KMa. Patafyzické. Ač jako dítě též jsem viděl několikráte, nehodlám podléhat nějakým sentimentálním náladám. Jedna hvězdička snad jen za tu vzpomínku. Koupeno v Levných knihách slevněno na 39,00 Kček! To se vyplatí...:-) Fakt - za víc to nestojí... (27.01.2006)

Po shlédnutí pár originálních děl godzillí série musím uznat, že v akčních scénách (párek ožralých Japonců v oblečcích okřídleného "čehosi" dupe po kartónových krabicích) Gappa hodně ztrácí na kouzlu a často nudí. O to zábavnější je překvapivě ta vata okolo, v níž Godzilla naopak selhávala. Hlavně závěr v duchu rodinného filmu s anti-feministickým poselstvím patří k těm nejsurreálnějším zážitkům, se kterými jsem měl tu možnost se setkat. Ovšem pozor! Narazil jsem i na tvrzení, že Gappa je ve skutečnosti míněna jako satira. A nepochybně brilantní, neboť tenhle odzbrojující názor je satirou už sám o sobě. (31.12.2007)

Nikdy jsem nezažil Gappu ani Godzillu, Gameru a jiné sympatáky v socialistických kinech. Tudíž nemám důvod nostalgicky přidávat hvězdičky v hodnocení. A přece se mi to líbylo. Ta infantilnost, dětinský scénář, výkony (ne)herců a hlavně "triky". To všechno byla paráda. Skupina vědců na jakémsi bohém zapomenutém ostrově najde Gappa mládě a přiveze si ho s sebou do laboratoří velkoměsta. Samozřejmě tohle se nelíbí Gappa rodičům a ti podniknou trestnou výpravu za záchranou potomka. Kouzelné jsou všechny akční scény, které ocení hlavně příznivci brakových amerických hororů 40 - 50-tých let. A sladoučký závěr se štastnou Gappáckou rodinkou je jen třešničkou na dortu. (24.06.2006)

Gappa, aneb rádoby velkofilm z šedesátých let po japonsku. Jistě, je to kravina až na půdu. Chápu, že někdo může mít z toho, jak je tenhle snímek blbý, pomyslné orgasmy, ale Gappa nenabízí nic ani na intelektuální ani na zábavové rovině, hudba je velice mizivá a nevýrazná, herci strašní a spíše mi připomněli kvalitu na pomezí domácího videa a soukromého divadla pana Burnse. Jasně že to může být kult, či dokonce průkopník žánru, ale popravdě žánru, který je mi protivnější než latinskoamerická telenovela se slasher hororem a teenagereskou komedií dohromady. Závěr nasadil filmu korunku i s jablkem. Byl tak srdcebolný, že jsem si raději dával každých pět vteřin pauzu, abych to rozdýchal. Já ale mám rád béčka, ne že ne, ale gappí rodiče s malým gappátkem (kteří snad měly připomínat griffiny), byli buď nudní nebo....chtěl jsem říct směšní, ale ono to k smíchu opravdu nebylo... (12.05.2006)

Přiznám se, že na Gappě jsem jako díte ulítával. Když se na ni dnes zpětně dívám, beru ji spíše jako příjemnou komedii s předpotopními efekty než spektakulární sci-fi podívanou, což je jen a jen dobře. Pokud se totiž divák upne na dobu, ve které snímek vznikl, může si užít nevšední romantickou komedii, kdy rodinka potvor z hlubin moře rozmačká pár papundeklových lodiček, městeček a lidiček, aby došla svého štěstí. 70% (27.02.2008)