Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (427)
Částečný zásah. Zpoza každého rohu na mě pomrkává starý dobrý Blade Runner a proto se nemůžu shodnout na proklamované nejsilnější stránce GitS: Originalitě. Ano, doba udělala své a elaborovaný materiál už byl mezitím hned několikrát protočen a upečen na několik způsobů, ale než samotné podávané poselství a filozofie mi nesedl styl. Zpočátku vás totiž scénář nešetří a zahlcuje informacemi, které nemáte možnost interpretovat, ale minimálně si užíváte slušnou dávku povedené akce. Intermezzo uprostřed pro jistotu vykolejí z jakékoliv psychologie a i nepříjemně ubere na pohybu, aby poté konec všechno neuchopitelně vychrlil, přičemž tuplem tak nečinil strukturovaně a už vůbec ne úderně, protože celá pravda je, inu, nečekaně antiklimaticky jednoduchá. Před jakýmkoliv druhem výpadku to vše drží mistrně navozená atmosféra; není to úplně kresbou, která na svůj věk má stále silnou kyberpunkovou moc, ale spíš díky esoterické hudbě smíchané s místy pomalu se vlečícími scenériemi distopické metropole navozuje depku i za naprosto slunečného dne. Tato komorní paralela mi právě Blade Runnera připomněla nejvíce, ale oproti němu GitS mi žádný finální knockout ani zdaleka nedoručil. Vzdávám hold a respekt jednomu z prvních průkopníků kybernetického sci-fi (minimálně na poli anime), ale aktuálně je to pro mě spíše milý náhled do minulosti než plnohodnotná jízda. Slabší 4* The net is vast and infinite. ()
Hodně krát se tu skloňuje Blade Runner (a i Matrix), ale já to vnímám odděleně. Tento snímek přináší hlubší poselství, a to tak, že si ani nejsem jist, zdali jsem úplnost pochytil - budu muset nejspíše v dohledné době dát repete. Přístup lidí k robotům coby nový směr kritiky rasismu. Umělá inteligence jakožto možnost pro vytvoření ducha tak, jak ho pojímáme. Jsem prostě uchvácen. ()
Na úvod bych rád uvedl, že rozhodně nepatřím do žádného anime fanklubu. Je celkem zřejmé, kde Matrix čerpal inspiraci. Moc se mi líbila myšlenka snímku a všechny možné nápady spojené s umělou inteligencí. Nechce se ani moc věřit, že snímek pochází z roku 1995. Scénář byl opravdu velmi vizionářský. Velmi mě překvapil poměrně hezký vizuál a obrovské množství detailů. Bohužel cítím jakýsi nenaplněný potenciál ohledně děje. Jednotlivé scény nebyly nijaj zvlášť zajímavé a mnohdy vyznívaly trošku do ztracena. Děj je hodně překombinovaný a těžký na vstřebání. Celkové dojmy jsou tedy hodně rozpolcené. [50 %] ()
Už chápu, kde vzali Wachowski Brothers tolik inspirace pro Matrix. Úchvatná manga, která položila základ cyberpunku, je možná citově rezervovaná, rozhodně ale nepostrádá nápaditý děj a povedené akční scény. Matrix o čtyři roky později dotáhl intelektuální myšlenky skloubené s akcí do dokonalosti, Ghost in the Shell mu ale prvně ukázal cestu. ()
Je možné v moderním světě stvořit umělý život? Umělou inteligenci která se v ničem nebude lišit od lidské mysli uktryté ve fyzické schránce mozku? Může mít taková AI duši? A co je to vlastně duše? Jsou to jen zážitky a vjemy formující naši mysl, a nebo je to něco víc? - Takové otázky klade film Ghost in the Shell - dokonalé filosofické sci-fi, cyberpunk který redefinoval žánr anime a který spolu s Blade Runnerem nesnese srovnání s žádným jiným filmem v historii. ()
Galerie (79)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (11)
- Kód běžící na začátku filmu na pozadí reprezentuje zakódovaná jména filmového štábu. (gauron666)
- Pro zvýšení realističnosti odjel štáb mimo Japonsko, aby mohl testovat různé zbraně a způsob, jakým ničí různé předměty. Vidět je to obzvláště v závěrečném souboji, kdy střelba do kamene nevydává žádné jiskry, které jsou do mnohých jiných filmů dodávány pro dramatický efekt. (Harroc)
- Dlouho dobu se spekulovalo, v jakém městě se příběh odehrává, protože ve filmu se o tom nemluví. Spekulovalo se, že jde o Tokio, ale režisér řekl, že město je vytvořené podle Hong Kongu. Navíc pivo San Miguel, které pijí některé postavy, je velmi oblíbené právě v Hong Kongu. (Harroc)
Reklama