Ghost in the Shell

Podle zdejších komentářů by mě zajímalo, co všechno si dotyční představují pod pojmem filozofie a jestli třeba tuší, že existuje něco jako "Kritika čistého rozumu". Dále by mě zajímalo, co si představují pod pojmem "hlubokomyslný". Jestli iluzi tvořenou množstvím řečí a myšlenek, které mozek nedokáže tak rychle vstřebat, nebo třeba zážitek, který se bez jediného slova dokáže dotknout těch nejhlubších myšlenek, které v sobě člověk chová. Tohle anime spadá spíš do té první kategorie. Přemítání o duši ve stroji mě nechalo celkem chladným v "Blade Runnerovi" a nechává i tady. Cyberpunk také není moje krevní skupina, ale narozdíl od "Akiry" má tohle daleko stravitelnější příběh a opravdu krásnou atmosféru, ke které to hloubání nakonec tvořilo celkem harmonický a stylový kontrapunkt. PS: Jako jeden z filmů bych tohle doporučil i těm, kteří si stále myslí, že "Matrix" je ryzí originál. (20.01.2006)

Je až nespravedlivé, že v době, kdy euroamerická kultura ještě stále nevědomky čekala na Matrix a dokonce i takový Johnny Mnemonic teprve putoval do kin, japonská mládež už mohla zoufale utápět své ubohé lidské mysli v úžasném cyperpunkovém světe Ghost in the shell. Nechápu lidi, kteří tenhle film mohli nepochopit, protože když pozorně sledujete, co se před vámi děje, všechno vám do sebe nakrásně zapadá. Jako student filosofie můžu navíc říct, že film má opravdu hluboký filosofický přesah a nejde tak jen o prázné pseudofilosofické tlachání, za které se většina podobných žánrovek snaží schovávat. Celkový dojem navíc perfektně dokresluje na svou dobu špičková animace a taky úžasná hudba, díky kterým se občas přistihnete při tom, že vlastně ani k ukojení vašeho audiovizuálního libida nic víc než záběry na noční město a hypnotickou Kawaieho hudbu nepotřebujete... (02.05.2007)

Měl jsem si pustit jen to anime a vysrat se na film že? Taková samozřejmost! Rozhodně to neurazí, má to ultimátně dobrou atmosféru, ale to je asi tak vše, co mě zaujalo. Každopádně to ještě s Ghost in the shell nevzdávám a někdy určitě další díly budu chtít vidět. Sice si mě to zatím nějak nezískalo, ale zajímá mě to. (09.03.2019)

Ghost in the Shell, co by komplexní fikční svět, jako snad jediný svým filmovým zpracováním naplňuje kyberpunkovou ideu v nejvyšší možné dokonalosti v duchu technologických amalgámů kyberprostorových abstrakcí (atrakcí ;-)) Williama Gibsona, Bruce Sterlinga a později především Neala Stephensona. Přinejmenším se světem W. Gibsona zde lze nalézt analogie dostatečně silné, aby bylo lze rozpoznat odkud vítr vane. A že v případě Ghost in the Shell vane opravdu razantně. Především ve vyjádření kyberprostoru (matrixu, metaverza) jako alternativní reality, která tu není popřením reality „skutečné“, nýbrž spíše jejím prodloužením, rozšířením, nadstavbou. Tato dichotomie sdílené reality zde existuje v symbióze, která si naprosto odpoušťí konzervativní a zpátečnické tendence některých pseudoprogresivních filmových výtvorů, jenž ji staví do nemilosrdného duelu kdo z koho – lidé vs. stroje, fyzická rovina vnímání vs. neuro-synaptický klam - (viz Matrix Trilogy). Ve světě Ghost in the Shell se konflikty a mýty pohybují na vyšší myšlenkové platformě, tzn. že tu jsou staré dualismy duch/stroj prezentované bez zbytečného akcentu na jakýsi mýtus boje dobra se zlem v podobě dehumanizované strojokracie. Tento mýtus je nahrazen postmoderním mnohovrstevnatě stratifikovaným světem, jenž je tvořen hustou informační sítí, jejíž nodální uzly představují centra vlivu politických, ekonomických, technologických a sociálních struktur. Světem, kde jde technologická emancipace ruku v ruce s emancipací genderovou (A.I., jež nabývá statutu autonomně uvažující entity je pro kyberpunk stejně typickým prvkem, jako silný a vůdčí ženský charakter, zde prezentovaný majorkou Motoko). Anime forma kyberpunkovému prostředí rozhodně neuškodila – právě naopak (kdyby Mamoru Oshii podobně zpracoval slavného Neuromancera, rozhodně by se neměl za co stydět a lidstvo by se konečně dočkalo adaptace Gibsona na odpovídající úrovni). Jestli někdy hollywoodčané vyrobí hraný remake, kde bude Motoko hrát Milla Jovovich, Batoua Keanu Reeves a šéfa sekce 9 Aramakiho Morgan Freeman, nechci to vidět (budu se dívat jen škvírou mezi prsty ;-)). Nicméně abych to zbytečně neprodlužoval: Ghost in the shell nemůžu než doporučit a to ve všech formách, které jsem měl možnost vstřebat a to všem, kdo se nebojí pohledu do syntetických duhovek kybernetické krásky Motoko. (04.05.2005)

Povinnost před stejnojmenným filmem, který příliš nadějí nevzbuzuje, splněna a je to opravdu paráda i po letech. Možná jsem si mohl dát spíše remaster 2:0 z roku 08,´ ovšem i původní verze je neuvěřitelně dobře naanimovaná, nekorektně brutální a neodolatelně nasnímaná. Ta kooperace svižné hudby a slow motion záběrů je vyloženě neodolatelná. (07.03.2017)