Hlasy

Správně divnej film ve kterém se komedie a psychodrama míchají v tak neobvyklých poměrech, že divák- přestože( nebo právě proto, že) moc neví má li se smát, brečet, nebo kroutit xicht do WTFgrimasy - na konci opouští film s pocitem, že je navzdory všemu kupodivu pobaven a že viděl něco trošku jiného :) (02.03.2015)

Mix hororu, krimi, komédie, psychologickej drámy a rodinného filmu s domácimi miláčikmi. A prekvapivo to celkom dobre funguje. Je to teda ucelené, s kvalitnými hereckými výkonmi a Reynoldsa by som kľudne nominoval na Oscara. Song a takpovediac videoklip na záver je obzvlášť vymazlený, hlavne, že sa všetko dobre skončilo a všetci sú spokojní :) Len ak sa nad tým tak celkovo zamyslím, nič extra špeciálne The Voices nepredstavuje, proste ďalšia príjemná a "príjemná" americká indie zábava. 70% (08.05.2017)

Tohle si říkalo o ještě větší porci bizáru, o ještě více náhledů do vypsychlé mysli hlavního hrdiny a hlavně v hlavní roli někoho, kdo umí hrát a ne se jenom tvářit buď umučeně anebo dementně... Takhle je z toho trošku více černá komedie s pár uřezanými hlavičkami a naprosto stupidním závěrečným songem. Škoda, ale kocour byl badass :-) (20.06.2015)

Nikdy nerozdejchám to, co Ryan udělal Gemmičce. Nejvíc hot herečka současnosti nemůže takhle skončit. Film není vtipný, a vlastně ani děsivý, to správné slovo je, nechutný. Kocour a pes jsou docela vtipní, ale když budu chtít mluvící zvířátka, dám si Travoltovic Look who is talking now nebo Méďu. Titulky vymýšleli nejdřív? Podezřívat někoho, že si pořádně šlehnul, nemusí bejt od věci. Druhý český název odporně parazituje na známém titulu, je ale bohužel trefnější. (12.02.2017)

Každý průměrný schizofrenik přeci ví, že na kočky nesmí dát, to je známá věc. Nezávazně poklábosit se dá se všemi svými hlasy, ale pokud si chcete udržet všech pět pohromadě a neskončit v blázinci či i hůř, nesmíte je poslouchat. Snad jedině s výjimkou urzona kanadského, jehož moudrost a zdravý rozum jsou přímo pověstné. Marjane Satrapi mne tedy trochu zklamala neznalostí tak fundamentálních zákonitostí našeho světa, nicméně zbytek, musím uznat, se jí vcelku povedl. Barevná pozitivní schíza je velmi obvyklou variantou, při níž naši členové často ztrácejí sebekontrolu a vraždí zcela bez příprav a impulsivně. My, a není nás mnoho, s představou pekla na Zemi, jsme přece jen o dost opatrnější, démoni kolem nás stále bdí a zlikvidovat některého z nich stojí mnoho času příprav a plánování. Výsledek však stojí za to, lovím totiž pouze samičky a anatomicky kupodivu přesně sedí... (21.02.2015)