Everest

První polovina dost ukecaná, druhá lepší. Přesto se nezbavím pocitu nudy a zklamání. Já si za vrchol představuji něco jiného a i když herecké obsazení je geniální, tak nikomu skákat do zadku nebudu. S méně známými herci by to dopadlo stejně. Jde o lehký nadprůměr a víc z toho nevytěžím .. 5/10 = 55% (02.01.2016)

Tak jsem vám byl včera na Everestu. Vzal jsem si příklad od borců z Ká dvojky, kteří na vrchol útočí zásadně v poledne, a na půl jedničku vyšlápnul do IMAXu. Lidí tam bylo jako v tom devadesátém šestém na stěně Lhotse, a to nepřeháním, protože když jsem viděl, kolik lidí se nebojí v osmi tisících viset na jednom laně, vybavily se mi závody psích spřežení. Jak je lidská hloupost neomezená (investovat 65000 dolarů do organizovaného pohřbu je podle mě velká hloupost), film samotný zůstal naopak v několika zásadních bodech omezený dost. Tak třeba třidéčko. Záběry na Everest byly přibližně tři, z toho se dvakrát opakoval ten z úvodních titulků. A když se ta mateřská školka vyplazila nahoru, bylo zataženo. Pecka, pozorovat 3D mrznoucí paka ve sněhu, to si bez potapěčských IMAX brejlí fakt neumím představit. A co příběhová linka? Nejdřív je všecko čupr, potom na hovno, no a pak je konec. Cepín jen tak škrábal po ledu a mačky zůstaly napůl rozepnuté. Chápu, že těm chlapům v minus třiceti lezly kule až do jater, ale filmu měly zůstat na místě. Ty čtyři vlaječky jsem na vršku zapíchnul hlavně proto, že takhle dobře zvládnutý film o horách technicky jsem dlouho dlouho neviděl. Užil jsem si i několik silných momentů, ale příští expedici bych viděl s větší skromností a menšími rameny. /// Druhý výstup jsem absolvoval za tým 2D Everest a musím říct, že bez všech těch 3D atrakcí je expedice o dost výživnější. Najednou jsem byl víc v ději, víc s postavama a vůbec - víc spokojenej. (12.10.2015)

Tragická bilancia 8 mŕtvych naznačuje, že snímka nezachytáva žiadnu idylickú momentku oslavujúcu krásy prírody, ale drsný príbeh zápasu. Presne o to sa islandský tvorca aj pokúsil. Téma boja so živlom je mu viac než blízka. Ako obyvateľ krajiny, ktorá skúša odolnosť človeka viac než iné miesta na Zemi, si dokáže poradiť s touto látkou a dôveryhodne ju sprostredkúva divákom. Režiséra Kormákura fascinujú príbehy o ľudskej výdrži a aj vo filme Everest si vychutnáva moment jedného malého - veľkého zázraku, keď človek prekonáva fyzikálne zákony. Napriek smutnému výsledku jednej nevydarenej expedície, je tu moment, ktorý dovoľuje divákovi vydýchnuť si. Celý film sa naopak nesie v duchu dávkovania nebezpečenstva. Tvorca nevnucuje emócie, ale necháva ich spontánne gradovať a doslova mrazivo kumulovať. (11.06.2019)

Trestuhodně promrhaný potenciál. Nemastné i neslané dobrodružné drama jak příběhově, kdy sledujeme takřka 90 minut příliš mnoho postav, abychom je nakonec během očekávané "všechno se pos*alo" sekvence ve tmě a pod záplavou identických kníračů ani nerozpoznali, tak i herecky, jelikož jediní Jason Clarke a Josh Brolin disponují v očích scénáristů takovou důležitostí, aby si zasloužili více prostoru nejen v dialogovém úvodu, ale i později v nelichotivé pozici ležmo čelem do sněhu. Vizuál je pravda velice působivý a přesvědčivý a scény, kde se hlavní úlohy ujímá běsnící počasí, představují takřka bolestivý fyzický zážitek, ale bohužel zabírají příliš málo stopáže a filmu zoufale schází nějaký výrazný dramatický oblouk nebo alespoň jakýkoli vzrušující okamžik nad rámec povrchně recitovaného velkoformátového spektáklu. Plusem zůstává, že Kormákur točí vrcholné scény syrově, bez emocionálních výlevů a bez amerických hrdinských vložek, ale tentokráte to bohužel nestačí... 65% (17.11.2015)

Krucinál, to byl nápor. Everest je překvapivě diváckým dramatem, které úspěšně kašle na hollywoodské pozlátko a servíruje uvěřitelné osudy v sakra depresivním balení. V základu je tu samozřejmě nádherné pokoukání, Kormákur se totiž s Everestem vyloženě mazlí a povedlo se mu skvěle dopilovat triky. Zároveň ale netočí jen bezobsažnou vizuální žranici, nýbrž hutné chlapácké dobrodružství, které do vás pere jednu emoci za druhou. Chvíli se s hrdiny radujete, chvíli strachujete, chvíli máte na krajíčku, protože otevřela stavidla samotná Keira... prostě je to dost vtahující zážitek, kterému lze vytknout jen příliš ubrečené finále a občas zbytečné postavy a dějové linky. To všechno jde ale ihned odůvodnit tím, že se to takhle prostě stalo. Takže pro jednou odložte scenáristická pravítka a nechte se pohltit obrovskými sny a ještě větším mrazem. Vážně to stojí za to. (18.09.2015)