Everest

Tak jsem vám byl včera na Everestu. Vzal jsem si příklad od borců z Ká dvojky, kteří na vrchol útočí zásadně v poledne, a na půl jedničku vyšlápnul do IMAXu. Lidí tam bylo jako v tom devadesátém šestém na stěně Lhotse, a to nepřeháním, protože když jsem viděl, kolik lidí se nebojí v osmi tisících viset na jednom laně, vybavily se mi závody psích spřežení. Jak je lidská hloupost neomezená (investovat 65000 dolarů do organizovaného pohřbu je podle mě velká hloupost), film samotný zůstal naopak v několika zásadních bodech omezený dost. Tak třeba třidéčko. Záběry na Everest byly přibližně tři, z toho se dvakrát opakoval ten z úvodních titulků. A když se ta mateřská školka vyplazila nahoru, bylo zataženo. Pecka, pozorovat 3D mrznoucí paka ve sněhu, to si bez potapěčských IMAX brejlí fakt neumím představit. A co příběhová linka? Nejdřív je všecko čupr, potom na hovno, no a pak je konec. Cepín jen tak škrábal po ledu a mačky zůstaly napůl rozepnuté. Chápu, že těm chlapům v minus třiceti lezly kule až do jater, ale filmu měly zůstat na místě. Ty čtyři vlaječky jsem na vršku zapíchnul hlavně proto, že takhle dobře zvládnutý film o horách technicky jsem dlouho dlouho neviděl. Užil jsem si i několik silných momentů, ale příští expedici bych viděl s větší skromností a menšími rameny. /// Druhý výstup jsem absolvoval za tým 2D Everest a musím říct, že bez všech těch 3D atrakcí je expedice o dost výživnější. Najednou jsem byl víc v ději, víc s postavama a vůbec - víc spokojenej. (12.10.2015)

"Lidé nejsou stvořeni pro běžné fungování v letové hladině dopravního letadla." Tak jsem se chtěl nechat navnadit Everestem, natáhnout dvoje zimní ponožky a o víkendu si střihnout logickou trasu Mount Everest, Makalu, Lhotse, Čo Oju, Dhaulágirí, Manáslu, Kančendženga, Annapurna, K2, Nanga Parbat, Šiša Pangma, Gašerbrum I a II, Broad Peak a nakonec ještě třikrát Everest. Jenže sám tam netrefím, všichni slušní horští vůdci už evidentně umrzli a skvělý Anatolij Bukrejev nepřepral lavinu na Annapurně . No nic, nechám to na jindy. Jinak se mi na Everestu celkem líbilo, ale to co tam předvedli Hall s Fischerem, tak to si dokážu vysvětlit snad jen nedostatkem kyslíku. Jako pozvánka k párty na střeše světa to prostě moc nefunguje, ale drama je to hutné. (04.03.2016)

Chtěl jsem si to vychutnat víc. Na druhou stranu film boří mýty, že legendární hora pojmenována po britském geodetovi George Everestovi je ideálním povyražením pro nejrůznější zazobané dobrodruhy, kteří touží po exkluzivním selfíčku. Dominanta Himalájí i zabíjí. A nevybírá si. Tragédie z roku 1996, o které si něco poslechneme, zasáhla dvě společnosti, které se zabývaly komerčními expedicemi na Mount Everest. Existuje víc svědectví a rekonstrukcí, co se tehdy nahoře vlastně stalo, samozřejmě s tím, že si často protiřečí. Nejprve poklábosíme u čaje, pak si užijeme pár cool záběrů, pak už lezeme po kolenou, pak se s omrzlinami po celém těle na dálku loučíme se svou milou. Žádný popcorn to ale není. Tady se leze podle fyzikálních zákonů, tady se umírá nikoliv podle výše konta, tady se efektně neskáče jako ve zředěné zimní pohádce Vertical Limit. Everest režiséra Baltasara Kormákura je komorní vyprávění, kterak by tihle chlapáci výšlap i sestup zvládli, nebýt jejich komerčních závazků v podobě nestandardního chování všech těch snílků, mnohdy slabých fyzicky i morálně. Tvůrci předložili směs několika lidských příběhů, tam prostších, tam silnějších, emoční díry ale mnohdy nezakryli. Což je asi největší škoda. Zkušení herci nedostávají tolik prostoru, sic si Kormákur drží odstup, šlechetné sebeobětování hrdinů se přesto dostaví. Převládá spokojenost, ale za to, že si jednou/brzy zase pustím starého dobrého Cliffhangera, se fakt nestydím. (21.10.2015)

Tragická bilancia 8 mŕtvych naznačuje, že snímka nezachytáva žiadnu idylickú momentku oslavujúcu krásy prírody, ale drsný príbeh zápasu. Presne o to sa islandský tvorca aj pokúsil. Téma boja so živlom je mu viac než blízka. Ako obyvateľ krajiny, ktorá skúša odolnosť človeka viac než iné miesta na Zemi, si dokáže poradiť s touto látkou a dôveryhodne ju sprostredkúva divákom. Režiséra Kormákura fascinujú príbehy o ľudskej výdrži a aj vo filme Everest si vychutnáva moment jedného malého - veľkého zázraku, keď človek prekonáva fyzikálne zákony. Napriek smutnému výsledku jednej nevydarenej expedície, je tu moment, ktorý dovoľuje divákovi vydýchnuť si. Celý film sa naopak nesie v duchu dávkovania nebezpečenstva. Tvorca nevnucuje emócie, ale necháva ich spontánne gradovať a doslova mrazivo kumulovať. (11.06.2019)

Skvělé drama "Člověk proti přírodě", kterému opravdu věříte, že je podle skutečné události, a které mohlo být i delší, protože jsou z něj cítit ty lepší filmové dobrodružné časy, kdy všechno nebyly jen triky a kdy štáb leccos doopravdy podstoupil (doporučuji zajímavé bonusové materiály o natáčení na blu-ray). Jason Clarke opět potvrzuje, jak výborný a sympatický herec to je, když se k němu dostane ta správná role, nicméně výborných herců tu je víc. (14.11.2020)