Omar

Omar je energický a zručně natočený snímek, která se bohužel příliš spoléhá na klišé. Tři kamarádi z dětství, typicky jeden "Romeo", jeden vtipálek a jeden velitel odboje se společně dopustí zločinu odboji proti vykořisťovatelům. Omar ihned spadne do žánrových kolejí, postupně buduje předvídatelný příběh s romantickou linkou a odhaluje pohnutky postav i zrádce ve vlastních řadách i postav. Tento pečlivě zpracovaný, ale ničím objevný snímek se tak paradoxně i vzhledem ke svému aktuálnímu, politickému tématu z Palestiny rychle vypaří z hlavy. (04.07.2013)

Hlboko podnetná štúdia do krajiny/nekrajiny, v ktorej to krvavo vrie snáď aj po zapálení zápalky. Dej má navyše odvážne charakterové rysy, preniká do súkromia a mení ideové stanovy partie, ktorá sa nezrádza, ale čo, ak niet inej možnosti?! Omar je svojim spôsobom obeťou celej a nekončiacej situácie, z ktorej niet úniku. Sám som si kládol otázky, ako by som konal, alebo čo i len rozoznal ospravedlniteľné pred tým či oným. Precízny záberový komponent, ktorý je dĺžkou stavaný k romanticko-dramatickej súčasti sa možno vylučuje s tým kriminálno-napínavým, avšak dôsledky a samotné domino rozhodnutí sa bez nich neobíde. Uvidíme teda, či bude Blízky východ časom baštou prvej ligy filmového smerovania. Vypätý stav, ktorý tam prebieha, tomu prihráva a rovnako ak nie viac, ničí tamojším ľuďom chuť čo i len dôstojne existovať. (28.08.2015)

Musím přiznat, že od Ráje hned teď se režisér Hany Abu-Assad posunul o poznání dál a jeho drama snese i ta nejpřesnější měřítka a srovnání se zahraničními vzory. Navíc je zřejmé, že je odkojený evropskou kinematografií a tamnímu publiku také přizpůsobuje tempo a styl svého vyprávění. Výrazně oceňuji pocit autenticity. Hany Abu-Assad v Palestině vyrůstal a umí přesvědčivě a poutavě vykreslit tamní reálie. Po herecké stránce rovněž nenacházím slabiny, které by stály za zmínku. Snad jen poznamenám - Omar je politické drama, které má (nezbytně) i propagandistický rozměr. Palestina má tu smůlu, že se o ni přou dvě etnika, a tudíž existují dva radikálně odlišné výklady její moderní historie. Divák s tím, že snímek po svém bojuje za prosazení "palestinské věci", musí počítat a brát Omarův příběh s určitou rezervou a vědomím, že problém je (mnohem) složitější. Kdyby se Palestinci, kteří jsou momentálně mocensky v nevýhodě, ocitli v roli hegemona, nedělal bych si o osudu židovské populace ani nejmenší iluze. Celkový dojem: 80 %. (22.09.2017)

Začínalo to jako romance přes zeď, ale tak jednoduchý tento film není. Filmový Omar totiž není smířený s izraelskou okupací a koná. Následky na sebe nenechají čekat a ústí to až v paranoidní thriller, ve kterém nikdo neví, kdo je zrádce. Navíc má celkem údernou pointu. Zřejmě nejlepší palestinský film, co jsem viděl. (19.01.2017)

Režisér Omara, dvaapadesátiletý Hany Abu-Assad proslavený ceněným thrillerem Ráj hned teď (Paradise Now, 2005), sám otevřeně přiznává, že své nejnovější dílo chápe jakou součást boje za palestinskou emancipaci. Tuto funkci nakonec snímek naplňuje už z produkčního hlediska, neboť se jedná o vůbec první celovečerní film, jehož výroba i financování byly v čistě palestinských rukou3. Tato skutečnost zřejmě přispěla k tomu, že oproti předchozím palestinským snímkům vzniklým skrze složité koprodukce s evropskými zeměmi, má Omar mnohem více společného se svojskou poetikou arabských kinematografií. Právě způsobem, jakým Omar do globalizovaného festivalového hávu balí konvence arabských vztahových melodramat, je jistě daleko zajímavější, než v recenzích často vyzdvihovaným zprostředkováním palestinského pohledu na blízkovýchodní problematiku. Více v recenzi. (20.12.2013)