Umění tančit v dešti

No to byla tedy nehorázná blbost! Především se mi vůbec nelíbilo, jaké myšlenky tvůrci přisoudili tomu nebohému psovi a jakým způsobem je prezentovali. Jako milovník psů bych ocenila prezentaci psa jako psa, ne jako člověka s hlubokými filozofickými úvahami naprosto nepodobnými svému druhu. K Enzovi se jeho vnitřní promluvy naprosto nehodily a kazily tu "psovost",kterou mohl film obohatit. Navíc nebyl bez těch monologů vůbec zajímavou postavou, neustále jen někde seděl nebo ležel a koukal. Zbytek příběhu byl nudnou fraškou, snažící se - podle mě marně - hrát na city diváka až k přepětí. Předvídatelný děj byl protahován do úmoru, jedno klišé za druhým, přehnané situace a celková přeslazenost, ze které až bolí zuby. Prezentovaná dokonalost psa, manželky a její neutuchající podpory manžela... neshledávám v tomhle nic zajímavého, spíš další věc, které se prostě nedá uvěřit. No a ty další absurdní situace, jako jít běhat s víc jak desetiletým psem, nebo zapomenout zvíře doma na několik dnů, to snad ani nemůžu komentovat. (21.08.2020)

"The Art Of Racing In The Rain" bude asi najväčším filmovým sklamaním za celý mesiac. Možno aj rok. Neviem čo mám k tomuto reálne povedať. Trailer navnadil, obsadenie bolo veľmi dobré a bol som zvedavý čo sa stane. Plus je super, že vo filme uvidíme aj rýchle autá a skvelé závody, že? Nie neuvidíme. Ja viem, že som tvrdý, ale reálne som čakal, že tu budeme mať viac závodenia a menej gýčovitých scénok, ktoré som postupne už nevládal stráviť. Realita je taká, že sa tu natrepali všetky potrebné klišé a jednotlivé citové manipulácie, ktoré vyvrcholia v jeden citový gýč. Okrem toho tu Kevin Kostner je v role psa Enza, ktorý má neskutočne komplikované vnútorné monológy, ktoré mu teda skutočne nie som schopný uveriť. Neviem si predstaviť, že by sa toto dialo v hlave psa. Niekoľko iných filmov túto tému nakuslo a myslím si, že odviedli oveľa lepšiu prácu v tom reálnom podaní. Fungovalo to dobre. No tu tým monológom vôbec neverím. Je tu niekoľko dobrých scénok a pár dobrých fórov, plus Enzo je skutočne zlatý. Ale je ťažké sa prekúsať cez všetky tie klišé, ktoré dokonca dospejú až k súdnemu procesu a boju o dieťa a všetko podobné. Videli sme to miliónkrát a je to len silné citové vydieranie. Film je vďaka tomu neskutočne monotónny, pomalý a strašne nudný. Vidím, že sa to ľuďom páčilo, no pre mňa je to príliš veľký gýč na to, aby som reálne niečo poriadne vyzdvihol. Pozerá sa na to okey, keď reálne máme nejaké závody tak sa tempo dvíha a sem-tam sa nájde dobrá hláška, ktorá ma pobavila. No čo sa ostatného týka, tak som bol znudený na smrť a čakal kedy to konečne skončí. Hodnotenie: D+ (18.11.2019)

Už od prvních minut Vám bude jasné, že snímek The Art of Racing in the Rain bude hodně tlačit na emotivní stránku, při níž ani jedno oko nezůstane suché. A i když to ve finále tak opravdu je, výslednému dojmu to vůbec nevadí, jelikož se jedná o slušně natočenou jednohubku se solidními hereckými výkony. Rovněž zde zaujme Kevin Costner v "roli" psa Enza, který z vlastního úhlu pohledu nahlíží na osudy svého páníčka a jeho rodiny. Pokud tedy hledáte nenáročnou podívanou, u níž si pěkně pobrečíte, The Art of Racing in the Rain je přesně tím pravým. Skvělá práce! „He picked me out of a pile of pups, a tangled mass of paws and tails. He'd stopped at the farm on his way home from the speedway at Yakima. Even back then, I knew I was different than other dogs. My soul just felt more human.“ (03.11.2019)

Akosi sa opäť roztrhlo vrece s filmami so psami v hlavnej úlohe. Niekedy by mohli vymeniť aj rasu, pretože dávať všade zlatého retrívra môže byť mätúce. Myšlienka filmu je, že starý pes s hlasom starého Kevina Costnera sa po vzore svojho pána chce stať v budúcom živote človekom-pretekárom. Film vsadil na dve otrepané roviny, ktoré spojil, aby vytlačil z človeka nejaké slzy - ťažká choroba + zlatý psík. To by mal byť dostatočný recept, ako zarobiť na divákovi a podarilo sa to naozaj dobre, hoci Psia duša je asi ešte vyššie, minimálne hudobne. (16.08.2019)

Možná kdyby ten pes držel hubu.... Jsem pejskař od chvíle, co mě přinesl čáp. Když jsem měla sedm dnů, už mi nekompromisně asistoval v postýlce neodbytný foxteriér, kterého děda vyhrál u piva v kartách a to psisko se ode mě nedalo zahnat. Aby do postýlky neskákal s rozběhem, raději ho ke mně dávali sami. Neschvaluji, k mým sotva narozeným dětičkám by takhle pes nemohl, ale co už. Nestalo se mi nic, zato byly zuřivě povrčené a pochňapané všechny zvědavé tety sousedky, které se upocené přichvátaly na moji maličkost zvědavě podívat. Asi ve čtyřech letech jsem dala ve známost, že si Alana vezmu za muže. Nevěřili mi, ale já si dobře vzpomínám na své odhodlání a vztek, že se mi kvůli tomu vysmívají. No ale měli pravdu. I jeden velký, starý, zkušený tatranský medvěd to viděl jinak. Na duo dorážejících salašnických psů, ke kterým byl můj vyvolený odeslán na dvoutýdenní "prázdniny", když se jelo do lázní, vytasil drápy a v mžiku bylo po čuvačích i po mém nastávajícím. Taky po mém, dosud celistvém dětské srdci. Pochopitelně mě tedy kdejaký film s oddaným hafanem dokáže potěšit, ovšem osobně preferuji nejlepšího přítele člověka jako tvář němou a intuitivně jaksi neočekávám, že pečlivě vybraného čtyřnohého hrdinu přejede s přehledem třeba taková Amanda Seyfried. No ale stalo se. Dva filmy Simona Curtise mám moc ráda, do třetice mu to u mě nevyšlo, přestože se jedná o film takový ten "pěkný", líbivý, lidský.. Milo je fajn, upoutal mě v Tohle jsme my a těším se, že bude vidět víc. Amanda mě skutečně dojala, (..výrazně se na tom podepsala opět osobní zkušenost a vzpomínky na kamarádku, po které mi zbyl taky jen ručně malovaný hedvábný šáteček, který jí v těžkém boji zdobil krásnou tvář s velkými zelenými kukadly. Čili tady jsem si "své" niterné bolesti odžila v slzách znovu), ale celkově mi snímek připadal spíš jako mix všeho možného od benzínu, přes granule až po plenky, včetně silného dojmu, že se na hafana zvesela a neustále totálně sralo, kdy bylo zatěžko čtyřem lidem z rodiny zavolat známým z autodílny, že je pesan sám, ať se o něj kámoši postarají, a tak byl milý Enzo třeba přes dva dny zavřený bez vody a žrádla doma sám... No ale tak nakonec se projel ve fáru na okruhu a bylo vše, veškeré, letité odpuštěno. Jak prosté. (23.09.2020)