Umění tančit v dešti

Sentimentální, vynucené, lehko předvídatelné, ničím nepřekvapující, emočně tlačící na diváka, místy až moc vymyšlené a vypočítané, ale i přesto nádherně odvyprávěné, natočené, se skvělou a podmanivou atmosférou, s obrovským důrazem na vzájemnou lásku člověka a zvířete, přátelství, věrnost, poslání a chuť se nevzdat a bojovat do úplného konce. Skutečně nádherný rodinný film, který dokáže i přes svoji depresivnější charakter pohladit po duši svojí hmatatelnou dobrosrdečností a láskou. Navíc se veškeré dění točí kolem motorsportu a tomu jsem jednoduše nedokázal odolat a lhal bych, kdyby se mně uplakané a emocionální klišé několikrát emočně netrefily do správného místa. Emotivní horská dráha, která se nezalíbí každému, ale pro milovníky psů a zvířat obtížně odolatelné. Jestli v životě někdy budu mít psa, bude se definitivně jmenovat Enzo. "There is no dishonor in losing the race. There is only dishonor in not racing because you are afraid to lose." & "This is a rule of racing: No race has ever been won in the first corner; many have been lost there." (07.09.2020)

Docela těžko se mi to hodnotí, protože najednou mám pocit, že je tu nějak moc filmů o psech a tak si říkám, jestli to nepřestává být originální. Na druhou stranu je to docela jiné pojetí a zasazení, než třeba nejvíce mi připomínající Psí poslání. Řešila se tu i nějaká spravedlnost a morální dilema a další. Nicméně i přesto, že mě to dojalo, za plnej počet to nedostane. (17.03.2022)

No to byla tedy nehorázná blbost! Především se mi vůbec nelíbilo, jaké myšlenky tvůrci přisoudili tomu nebohému psovi a jakým způsobem je prezentovali. Jako milovník psů bych ocenila prezentaci psa jako psa, ne jako člověka s hlubokými filozofickými úvahami naprosto nepodobnými svému druhu. K Enzovi se jeho vnitřní promluvy naprosto nehodily a kazily tu "psovost",kterou mohl film obohatit. Navíc nebyl bez těch monologů vůbec zajímavou postavou, neustále jen někde seděl nebo ležel a koukal. Zbytek příběhu byl nudnou fraškou, snažící se - podle mě marně - hrát na city diváka až k přepětí. Předvídatelný děj byl protahován do úmoru, jedno klišé za druhým, přehnané situace a celková přeslazenost, ze které až bolí zuby. Prezentovaná dokonalost psa, manželky a její neutuchající podpory manžela... neshledávám v tomhle nic zajímavého, spíš další věc, které se prostě nedá uvěřit. No a ty další absurdní situace, jako jít běhat s víc jak desetiletým psem, nebo zapomenout zvíře doma na několik dnů, to snad ani nemůžu komentovat. (21.08.2020)

Film tlačí na 100% od prvej minúty, ale nie na plynový pedál, ako by mohol napovedať názov, ale na emócie diváka a nie je to správne. Tvorcovia tohto kúsku sú riadny úderníci, pretože ani 100% im nie je dosť a preto, aby zvlažili kapesníčky divákov (a najmä psíčkarov) robia aj nemožné a snáď tu nie je ani jedna scéna, ktorá by nemala mať nejaký vykalkulovaný emocionálny dopad. Nedá sa povedať, že by to išlo úplne mimo, aj keď je to také očividné, že môj organizmus sa tomu už aktívne bránil. Opakovane tu máme predkladanú myšlienku, že hlavný psí hrdina sa chce po smrti reinkarnovať v ľudskom tele, ale jeho prehnaná psychológia skôr nasvedčuje, že k tomuto už došlo v obrátenom gardé, teda, že sa nejaký človek reinkarnoval v psom tele. Ak ste nadšený psíčkar, choďte do toho, zrejme nebudete sklamaný, ostatný sa pripravte na emocionálne vydieranie, ktoré nemusí byť každému po chuti. (02.01.2022)

"NIKDO NEVYHRÁL ŽÁDNÝ ZÁVOD V PRVNÍ ZATÁČCE, ALE SPOUSTU JEZDCŮ TAM PROHRÁLA." Nakonec jsem si na toho mudrujícího čokla zvykl :-) a nechal se krapet dojmout... Líbilo se mi, že to s tím citovým vydíráním nebylo přeháněno (např. žádné dlouhé lkání nad hrobem), že pes nezíská super schopnosti a že celý film uběhne v pohodě bez větších zádrhelů. Žádné velké umění, ale třebas současní čeští sračkaři by se od těchto tvůrců v oblasti hlavního proudu mohli ledasco (všechno) přiučit. 75% (01.01.2021)