Marley a já

Prvý film, kde som nebral J.Aniston ako "tú", čo hrala v Priateľoch". Sedelo jej to a celkovo som mal z filmu príjemný pocit. Nie som na romantické komédie, aj keď toto nie je typická romantika. Prežijete niekoľko rokov dobrého i zlého s jedným manželským párom a hlavne celý život jedného labradora. Vadilo mi trošku, že tvorcovia psa ukázali v prvej polovici alebo takmer v celom filme, ako beštiu, ktorá vám zdemoluje celý dom a v závere, keď má pár rokov navyše, ako poslušného, starého psa, čakajúceho na deti vracajúce sa zo školy. Napriek tomu sa v závere ťažko ubránite slzám a trúfam si povedať, že tí, ktorí psa majú alebo mali, preplačú ešte aj hodinu po filme. 80%. (09.11.2009)

Jako psí příběh dobrý, ocení asi každej kdo má psa. Zvlášť epitaf za Marleyho je výstižnej, pes vás má prostě rád, pokud ho máte taky rádi, rozesměje Vás i utěší, když to potřebujete. Ohledně záznamu životního stylu lidských jedinců v příběhu se vyskytujících mi ale některý rozhodnutí přišly nepochopitelný, hlavně teda přestěhování do nesnobštější sádrokartonový čtvrti plný bazénů, cukrkandlovejch úsměvů, silikonovejch koz a ofroutů. S čímž souvisí rektální alpinismus v práci, aby bylo možný splácet hypotéku. Trochu si to napravili druhym stěhovánim, ale oči se mi protáčej eště teďka. Když jsem někde doma, jen tak bych to nevyměnil. (20.03.2009)

Označení komedie moc nechápu. Život hlavních (lidských) postav se mi naprosto hnusil. Sice mam luxusně vyhlížející barák z papundeklu ve snobský čtvrti, ale v práci dělám něco, co jsem nikdy dělat nechtěl, jenže šéf mi za to nabídnul vyšší plat, tak držim hubu a dělám to, abych dokázal uživit svou na první pohled "dokonalou" rodinu. V tuhle chvíli bych si dokázal představit nějakej zlom, kdy se Owen Wilson nasere a třeba celou rodinu umlátí tupou stranou sekery. To by byl příběh :-) Ale ničeho podobnýho se tady fakt nedočkáte. On prostě přežívá dál... Život psa v hlavní roli taky nebyl zrovna ideální. Jeho majitelé se o něj moc nestarali a dokonce se ho chtěli v jednu chvíli zbavit, protože jim překážel. Takovejm lidem pes do ruky vůbec nepatří. V podstatě se o toho psa začali starat až úplně ke konci života, kdy jim najednou docvaklo, že pes neni plyšová hračka, ale živej tvor, kterej stárne a jednoho dne umře. Já měl stafordku, která se dožila bez pár tejdnů 14 let a tak mi film nějak připomněl to psí stárnutí a ten konec na mě aspoň trochu zapůsobil. Taky jsem si prožil tyhle situace, kdy pes najednou má problém vyjít schody, pak návštěvy veterinářů a nakonec i to "uspání". Jako film o lidech je to fakt o hovně. Jako film o psovi aspoň ten konec za něco stojí. Podruhý to rozhodně vidět nemusim. Podívejte se radši na You, me & Marley :-) (12.02.2011)

Když ono je to táák hezké! Nemusíte být zrovna zarytý petlover nebo šťastný manželský pár, co si právě pořídil do baráku neúnavné padesátikilové psí monstrum, abyste si tenhle film oblíbili a rozuměli mu. Stačí se pohodlně rozvalit v křesle, vypnout mozek a nechat se skoro dvě hodiny unášet pouze krásou Jennifer Aniston, charakterem Owena Wilsona a nevídaným elánem jejich věru rozkošného rodinného mazlíčka, a je o zábavu postaráno. Někdy stačí málo, ale tahle emocionálně podmanivá komedie funguje zkrátka ve všech ohledech tak dobře, že o nějakém "málo" se snad ani mluvit nedá.... Good job ;) 80% (16.09.2012)

Psovi nic neříkají luxusní auta, velké domy ani značkové oblečení. Zašpiněná hračka bude úplně stačit. Psovi nezáleží na tom, jestli jste chudí nebo bohatí...šikovní nebo nemotorní, moudří či hloupí. Věnujte mu svoje srdce a on vám dá zase to svoje. O kterých lidech to můžete říct? Kolik lidí vám dají pocit, že ste vzácní a jedineční? (29.06.2009)