Výchozí bod

I druhý celovečerní film Mikea Cahilla je nevšední filmovou událostí. V době, kdy málokdo umí přijít s něčím opravdu originálním, se Cahill dál zabývá svéráznou modifikací proměny nezávislého filmu. Žánrové zařazení (tedy nízkorozpočtové sci-fi) je znovu pouze odrazovým můstkem, tentokráte pro nezvyklou nadžánrovou soft-filosoficko-náboženskou hru ve stylu výtečného Schenkmanova Pozemšťana. Cahill ovšem žánry rád mixuje, a tak je celý náboženský kontext rámován opravdu hodně nevšední romantickou dějovou linkou, ve výsledku je Výchozí bod možná nejpodivnějším romantickým snímkem, jaký jsem kdy vůbec viděl. Tuhle rovinu umocňuje silně emotivní závěrečná výtahová scéna, rovinu náboženskou pak uzavírá scéna následující po skončení závěrečných titulků (u tohoto filmu se vyplatí neodcházet z kina před jejich skončením). Celý film je pak o střetávání protichůdných principů - věda versus náboženství, přístup vědecký (Ian) a esoterický (Sofi), což ovšem obé zastiňuje lidské existence přesahující láska. Vskutku dobrý film nestojí na rozpočtu, rozhodující roli hraje nápad a invence a v tomhle je Mike Cahill naprosto unikátní - jeho scénář je opravdu chytrý a sofistikovaný a ač jsem člověk racionální a v Boha nevěřící, nechápu ho jako dogmatickou odpověď na vlastní spirituální otázky, ale jakousi možnost rozvíjení dialogu. Emocionálně byl ovšem pro mne osobně Cahillův filmový debut Jiná země silnějším prožitkem... (06.01.2015)

V čas vánoční jsem se nechal uhranout smyslným, na první pohled hlubokomyslným a (možná bohužel) rádoby morálně laděným sci-fi. A to sci-fi na oko s důrazem na science složku, přičemž fiction vítá částečně do duchovna. Jako pozadí pointy byla prozíravě (účelovostí nebudu tento komentář kazit) vystavěna love story, kterou podporují sympatičtí herci a melancholická hudba. Jako jedinec tímto žánrem víceméně filmově neposkvrněn, cítím se neobvykle pobaven a musím tomuto originálnímu a kvalitně natočenému snímku prásknout plnou. Pro mě teda velké překvapení. Doporučuju! (26.12.2014)

Příběh vědce, který celý svůj život zasvětil studii oka a jeho evoluci u různých živočišných forem. Tento ovšem potká tajemnou dívku, která žije spíš v duchovním světě a ten jeho mu dost poznamená. Názor na posmrtný život a reinkarnaci bude muset zásadně přehodnotit. Hodnotil bych to jako mysteriózní drama, ve kterém nám scénáristé moc hezky a mile věší na nosy bulíky. Musím uznat, že vývoj tohoto dílka mne dost překvapil v jedné nehezké chvíli. Pak už to bylo jen klišé a jakýsi spekulativní odkaz na cestovatele duší. Rozhodně stojí za to vidět alespoň jednou už kvůli hlavní představitelce (a možná právě a jen kvůli ní) Àstrid Bergès-Frisbey, která je naprosto okouzlující. 80% (06.10.2014)

„Něco vyššího“ se vznáší ve vzduchu. Racionální molekulární biolog o nějaké nadpřirozené existenci nehodlá ani spekulovat. Je posedlý očima, jedinečností duhovky a svým výzkumem. Spirituální dívka, kterou potká na party, svou nespoutaností a otevřeností naruší jeho racionálno. Téma tvůrců o konfrontaci vědeckého poznání a víry diváka zajímá, je to přemýšlivý kus, komorní, kterému nicméně trošku škodí až moc pomalé tempo. Nejedno místo je hlušší, což zacloumá s divákovou pozorností. Křehkou romanci vystřídá lehčí sci-fi, ač věříme, nejsme úplně ponoření v tom, co nám tvůrci předkládají. Výborná je kamera, postavy jsou naopak docela odbyté. Michael Pitt na velkém prostoru neselhal, překvapí i španělská herečka Astrid Berges-Frisbey coby hrdinova femme fatale. Ty tři hvězdy jsou samozřejmě velmi silné, ale nechám to takhle!! (25.12.2014)

Ďalšia vydarená spolupráca Mike Cahilla a Brit Marling (Another Earth ) od ktorých som nič iné ako pohodové, civilné, hĺbavé a decentné sci-fi s parádne emočným zakončením ani nečakal. Naviac potitulková scéna dojem z filmu tak zaklincuje, že tie Marvelácke sú oproti nej len takým bezvýznamným bonusom na ktoré sa v podstate ani neoplatí čakať (čo aj sú). (18.12.2014)