Reklama

Reklama

Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona „The Clansman“ (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK). (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (109)

Slasher 

všechny recenze uživatele

První hollywoodský blockbuster mě oslovuje předně z důvodu své dějinné role a jak nehorázně hanebný je to ohnutí historie USA ve prospěch zhoubné "lost cause" mytologie, tj. film, co regulerně přiživil jižanský obavy z "negerskýho teroru" a měl neblahý účinek na kýžený progress práv černochů. Co jsem se kde dočetl, tak s řadou průkopnických technik to tu není až tak žhavý a bez milostné vaty bych se (3h dlouhá verze) klidně obešel, ale dílo je to sympaticky ambiciózní, působivé a náležitě dramatické i přes 100 let (!) od svého vzniku. Divácky vzato to tenkrát muselo být slušný zjevení, zvláště u pasáží jako vypálení Atlanty, akční obraz bojiště, či atentát na Lincolna. Nechci se tu příliš rozepisovat, ale kdo se chcete pohrabat v kontextu (je na místě), tak třeba to anebo tohle, ostatně ke druhé projekci mě přiměla přímo super knížka "The Mirage Factory", z 1/3 věnovaná právě životu G.W. Griffitha. ()

F.man 

všechny recenze uživatele

Ať už jde o jakkoliv přelomový snímek (protiproudově dlouhý, drahý, pořádný střih, montáž, detaily - zatemňování...) akceptovat rasisusmus prostě nechci. Jasně že podle měŕítek doby byl v podstatě Griffith jedním z mnoha (většiny), ale to není omluva. Tedy pět za techniku, děj za odpad (alespoň druhou půlku) - v průměru tři. Liberty and union, one and inseparable, now and forever! ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

O tom, jak je tento snímek kontroverzní, se napsalo asi dost. Ano, je rasistický. Co s tím dnes uděláte? Nic. Nemusíte ho propagovat. Já bych ale přece jen rád upozornil na jeho filmové kvality. To, jak jsou zde zobrazeny, provedeny a samozřejmě i nasnímány nějaké bitvy, je naprosto neskutečné. Kamera zde není jen statická, pohybuje se, což je přece jen docela novinka. Není to ale jen v tom. Na svou dobu je to neskutečně epické a jen pár let po Mélièsovi sledujeme scenérie, které jsou exteriérové, jsou zde nádherně široké záběry, stejně jako výborné záběry blízké, někdy je použito zastínění části kamery, pro lepší soustředění se na scénu, velmi často je pak snímek stříhán způsobem, který mu také dodává na dynamičnosti. Jasně, není to střih klipový, ale na svou dobu geniální. To, jak je zachycena vražda prezidenta Lincolna, to je naprosto dech beroucí, přimrazí vás to k dění ve filmu. Griffith a jeho kameraman volili skvělé úhly kamery, které ještě podtrhávají atmosféru. Navíc ty dynamické scény s kamerou na voze, to je na svou dobu opravdu paráda. Rasistické, ale pořád filmový klenot. ()

anais 

všechny recenze uživatele

První polovina je technicky dokonalá, velkolepá freska o dvou zpřátelených rodinách na opačných barikádách Občanské války. Druhá polovina je pak z dnešního pohledu skutečně zvrhlou obžalobou všech černochů (kteří nechtějí zůstat v moci svých bílých pánů). Ale jak říká Roger Ebert: 'The Birth of a Nation' is not a bad film because it argues for evil. Like Riefenstahl’s Triumph of the Will, it is a great film that argues for evil. To understand how it does so is to learn a great deal about film, and even something about evil. ()

capák 

všechny recenze uživatele

Hodně kontroverzní a diskutovanej film, kterej mimo jiný výrazně přispěl ke vzniku druhý éry Ku Klux Klanu, zároveň ale taky strhující historickej velkofilm, kterej ve svý době nemá obdoby. Film má sice dost pomalej rozjezd a první polovině by vzhledem k celkový stopáži neuškodilo prostříhání, pokud ale tuhle část překonáte, dočkáte se velkolepejch válečnejch scén, napínavýho atentátu na Lincolna a tak perfektních záběrů nájezdů Klanu, až zamrazí. Griffith se už v desátejch letech nebál experimentovat s dynamickou kamerou a prolínáním záběrů a stejně tak zaujme i skvělá hudba. Ony bouřlivý reakce ohledně rasismu a velebení Ku Klux Klanu jsou určitě na místě, rasistický narážky se objevujou dokonce i v samotnejch mezititulkách a řada historickejch faktů je ve filmu překroucená tak, aby "negři" vypadali jako zločinci, který chtěj vládnout bílým. Tahle kontroverze je ale na druhou stranu podle mě na filmu to nejzajímavější, protože alespoň mě osobně začal snímek pořádně bavit až ve chvíli, kdy se na scéně objeví Klan. Pro někoho bude sledování Birth of a Nation určitě neúnosný, a to nejen kvůli svý délce, ale i kvůli svýmu vyznění, v americký kinematografii a u mě každopádně svý místo mít bude. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (44)

  • Bigotní líčení role Američanů afrického původu v jižanské historii vyvolalo žhavé spory. Mnoho novin, vlastněných bělochy i černochy, obviňovalo ve svých redakčních úvodnících Zrození národa z rasismu. (Zdroj: David Bordwell, Kristin Thompsonová: Dějiny filmu) (Charlizee)
  • V roce 1993 byl film slavnostně zařazen do Národního filmového registru. Černošští představitelé se snažili obřad přerušit protestní akcí pro rasistický obsah filmu. Kontroverzi rovněž vyvolalo zahrnutí snímku mezi klasické americké snímky. (Zetwenka)
  • První film Charlese Kinga. (Kulmon)

Reklama

Reklama