Zrození národa

Ať už jde o jakkoliv přelomový snímek (protiproudově dlouhý, drahý, pořádný střih, montáž, detaily - zatemňování...) akceptovat rasisusmus prostě nechci. Jasně že podle měŕítek doby byl v podstatě Griffith jedním z mnoha (většiny), ale to není omluva. Tedy pět za techniku, děj za odpad (alespoň druhou půlku) - v průměru tři. Liberty and union, one and inseparable, now and forever! (11.03.2010)

Mno takto ... z moderneho uhla pohladu brutalne rasisticky film, kde Americki cernosi su vykresleni ako ti pohlupejsi, zaostalejsi, vytvaraju nepokoje, Ku Klux Klan naopakj zachranuje belochov pomaly pred ciernym terorom ...... s odstupom vyse 100 rokov je to silne neobjektive ... ale do vseobecnehpo prehladu film rozhodne patri a ten rozhlad treba mat . 70 % (27.02.2018)

Je to pech jako blázen, když je základní kámen Amerického filmu takový. Nesnášenlivý, manipulující a agresivní. Proto řádky další automaticky odvíjejte od prvotního postesknutí. Tříhodinová štreka po němých pláních USA někdy v 19. století je asi pro většinu normálních diváků něčím nepředstavitelným. Nedejte se mýlit. FIlm má sice smrtící délku, ale je plný děje a v některých momentech bývá doslova strhující. Griffith to ale dějově poněkud neustál. Po uspokojivé první třetině, která vydá hlavní karty Občanské války, se přepne do neskrývané oslavy Ku Klux Klanu. Vražda Lincolna a další aspekty jako třeba dějinné citace budí dojem oprávněných souvislostí a dílu dodávají zdání démoničnosti. Všechno ale jen do času, za jednu trefnou narážku sto xenofobních a patlaných na efekt. Oči Lilian Gish nezklamou a Griffith byl génius. V následující Intoleranci už jen zdokonalil svůj zběsilý střih, který musel soudobé diváky mást víc než labyrint. Hold génius, ale víc ode mě nedostane. (25.02.2010)

Po skončení občanské války v USA, v níž tragicky zvítězí Sever nad Jihem, si negři (o černoších se zde nemluví) přestanou vážit dobroty, kterou nad nimi projevoval bílý muž a začnou vraždit, loupit, znásilňovat - a dokonce zfalšují volby. K moci se tak dostává ďábelský mulat Lynch, který chce z Ameriky udělat jedno velké černé impérium. Naštěstí terorizovaní dobří bílí lidé neztratí naději a založí Ku-Klux-Klan - ten pak konečně navrátí do celé země spravedlnost. - Tak to je v kostce zápletka Griffithova monumentálního Zrození národa. Musím přiznat, že sledovat tuhle tříhodinovou nehorázně rasistickou propagandu, byl opravdu zajímavý zážitek. Dnes je ten film vlastně k smíchu - ale potkat někde režiséra, pořád bych mu s chutí vlepil pár facek. (02.10.2005)

Jeden z nejpozoruhodnějších a zároveň nejkontroverznějších filmů v dějinách. V době svého vzniku to musela být neskutečná bomba. Přestože se jedná o více než tříhodinový němý snímek, i dnes - bezmála po 100 letech od své premiéry je bez problémů koukatelný. Vděčí za to monumentální výpravě, důmyslné režii, autentickým kostýmům a bitevním scénám i podmanivé hudbě. Jedná se také o historicky první epický velkofilm, který používá rozličné střihové techniky. Na druhé straně nelze přehlédnout, že je to celé vlastně jedna velká rasistická a xenofobní propaganda, oslavující teroristickou organizaci Ku-klux-klan a nadřazenost bílého muže. Mám s tím podobný problém jako v případě starých sovětských snímků typu Křižník Potěmkin. Po řemeslné stránce tomu nemůžete nic vytknout, ale z ideologického hlediska je to hnus. Čestné místo v kronikách světové kinematografie nicméně Griffithově opusu můžeme jen stěží upřít. (21.02.2014)