Zrození národa

Film měl při svém uvedení ohromný úspěch, byl komerčním trhákem... Ale dnes je jeho realita jiná. Možná pro Američany má ještě nějaký velký význam, přece jenom pojednává o jejich historii, ale pro mě jako Evropana to zase tak objevné není. Pokud ho vezmu v kontextu doby (což je věc, jak by se měly filmy hodnotit), musím pochválit technické zpracování. Třeba bitevní scény byly dobré. Hudba se mi zpočátku líbila, ale když se stejné motivy opakovaly pořád dokola, docela mi to začalo lézt na nervy. Bohužel, dnes je více než tříhodinový němý film docela nuda a i já jsem se musela dívat na dvě etapy, abych to vůbec vydržela. Dnes jsem ráda, že jsem toto dílo světové kinematografie, které prostě musím vzhledem ke svému oboru znát, viděla, ale moc mě nebavilo a jen těžko se na něj podívám znovu... (15.06.2013)

Ono to vůbec nebylo špatné, ale já prostě nedokážu zaujatě sledovat tříhodinový němý film, bez toho aniž bych se nudil. První hodina je těžce rozvleklá, v té druhé je už občanská válka a bitevní scény jsou fakt dobré, například moment když hlavní hrdina naláduje nepřátelské (seveřanské) dělo svojí vlajkou je fakt nezapomenutelný. Po občanské válce dostanou padoušští negři roupy a darebný, falešně zvolený mulat v jejich vedení chce s pomocí negrů ovládnout svět. Jenže hlavní hrdina si to nenechá líbit a s pomocí dalších statečných mladých mužů založí Ku Klux Klan a dá všem těm negrům pořádně na prdel, takže se dočkáme se monumentálního happy endu. Poslední hodina je fakt dobrá, dá se říct až výborná. Díky velkolepé dynamické hudbě jsem při nájezdech KKK měl fakt pocit "jo dejte to těm negrům sežrat". Celý film je navíc doplněn historickými komentáři a letopočty, dočkáme se i atentátu na Lincolna. S hodnocením je to těžké, ale volím tu hodně nižší variantu, protože když vás opravdu baví jen jedna třetina filmu (i když mistrná) je to fakt málo. Do hodnocení jsem nezahrnoval fakt, že jde o rasistickou propagandu, bral jsem to s nadhledem a párkrát jsem se fakt zagebil, jako např. u scény s inspirací image Ku Klux Klanu, když hlavní hrdina vidí malé bílé děti, jak schoulené do prostěradla straší malé negry. Ta scéna je fakt kouzelná. Takže berte, nebo nechte být, ale doporučuju spíš hodně trpělivým divákům. (24.09.2006)

Po skončení občanské války v USA, v níž tragicky zvítězí Sever nad Jihem, si negři (o černoších se zde nemluví) přestanou vážit dobroty, kterou nad nimi projevoval bílý muž a začnou vraždit, loupit, znásilňovat - a dokonce zfalšují volby. K moci se tak dostává ďábelský mulat Lynch, který chce z Ameriky udělat jedno velké černé impérium. Naštěstí terorizovaní dobří bílí lidé neztratí naději a založí Ku-Klux-Klan - ten pak konečně navrátí do celé země spravedlnost. - Tak to je v kostce zápletka Griffithova monumentálního Zrození národa. Musím přiznat, že sledovat tuhle tříhodinovou nehorázně rasistickou propagandu, byl opravdu zajímavý zážitek. Dnes je ten film vlastně k smíchu - ale potkat někde režiséra, pořád bych mu s chutí vlepil pár facek. (02.10.2005)

Filmařsky je Zrození národa brilantní, ale zároveň je tak daleko za hranicemi toho, co považuji za lidsky přijatelné či omluvitelné jako "svědectví doby", že tomu nemůžu s klidným svědomím nasázet pět hvězdiček. Mohla bych nasolit odpad - ale to mi taky nepřijde zcela korektní. Takže nechávám bez hodnocení. (15.07.2024)

Je to pech jako blázen, když je základní kámen Amerického filmu takový. Nesnášenlivý, manipulující a agresivní. Proto řádky další automaticky odvíjejte od prvotního postesknutí. Tříhodinová štreka po němých pláních USA někdy v 19. století je asi pro většinu normálních diváků něčím nepředstavitelným. Nedejte se mýlit. FIlm má sice smrtící délku, ale je plný děje a v některých momentech bývá doslova strhující. Griffith to ale dějově poněkud neustál. Po uspokojivé první třetině, která vydá hlavní karty Občanské války, se přepne do neskrývané oslavy Ku Klux Klanu. Vražda Lincolna a další aspekty jako třeba dějinné citace budí dojem oprávněných souvislostí a dílu dodávají zdání démoničnosti. Všechno ale jen do času, za jednu trefnou narážku sto xenofobních a patlaných na efekt. Oči Lilian Gish nezklamou a Griffith byl génius. V následující Intoleranci už jen zdokonalil svůj zběsilý střih, který musel soudobé diváky mást víc než labyrint. Hold génius, ale víc ode mě nedostane. (25.02.2010)