Decibely lásky

Michala Davida jako zpěváka opravdu moc nemusím. Mám totiž velmi neodbytný pocit, že jeho všude plno, že vykoukně z každé díry .Na tohle jsem koukala proto, že jsem nutně potřebovala vypláchnout mozek a takový účel byl beze zbytku splněn. Nic víc jsem ani neočekávala. Nic proti Mistrovi, ale role Karla Gotta mi přišla úplně zbytečná. Rudolf Hrušínský nejmladší se po celou dobu usmíval tak debilně, že by klidně mohl zahrát úchyla v parku. Všechno tu bylo dost zvláštně poslepované. No, Diskopříběh číslo 3 se nekonal. (10.07.2018)

Hodně dlouho se pracovalo na trojce Discopříběhu, ale jelikož práva stali hrozně moc peněz tak tu máme nový Discopříběh bez Potměšila se jménem Decibely Lásky. Tohohle filmu jsem se strašně bál. A je to stejně nesnesitelné jako první dva Discopříběhy. Vlastně ještě více. PS:Nejlepší je na filmu cameo Karla Gotta, duet s Ivou Janžurovou má aspoň nějaký osobní kouzlo. (02.06.2016)

Alternativní Diskopříběh 3? Ale co vás nemá, to jen tenhle (Sou)kup se jaksi minul hudebním účinkem. Jestli jste měli rádi předchozí vypalováky s Mišelem Doudym, můžete mít radost, že téměř padesátiletý dřívější kominický učeň se transformoval v šéfa popelářské party, táhne se za ním jakási křivda z minulosti (pořádně se divák nedozví jaká) a už vůbec se nejmenuje Horáček, nýbrž Hovorka, to je ale taky od H, že jo. Ale stále synchronně otvírá hubičku a pěje staré songy Mišela Doudyho. A má dceru. Naštěstí nechce kandidovat na prezidenta popelářů, ale má štěstí, že se kolem něj začne motat hodná krasavice, která vůbec nestříhá dohola, není to zlatokopka, nejmenuje se Jituš a má mírně problémového bratra z uměleckých sfér, co hov(n)í tanci i hudbě. Kdysi poddajné hudební těleso se jaksi minulo účinkem, když pár kusých písniček nezachrání scenáristický a režijní marast. Když je nejlepším hercem bývalý "šutér" Pája Horváth, dovedete si asi hravě představit, jak vypadá zbytek. Postavy, které dělí generace, se párují a všichni prožívají deci lásky. Ty "bely" už se asi do filmu nevešly, ostatně písničku "Decibely lásky" uslyšíte jen v koncertním podání mistra Mišela Upocence. Film absolutně nedrží pohromadě, ano, najdou se styčné body s Diskopříběhy, mezi něž patří hudba, láska, přátelství, přátelská felace a tak, akorát chybí normální scénář a režijní řemeslnost. Rudla Hrušínský a spol. už netrefili hudební blbohřeb jen mezi kozy natupírovaných náctek, nýbrž se jim podařilo oslovit všechny divácké generace. Snad jim ten prajednoduchý film přitancoval mládí a přišel jim k duhu. 3/10 (04.02.2017)

Úplný odpad tomu nedám, protože ta hudba se mi v něm líbila, mám prostě rád Michala Davida, ale jinak je to průser. Díky takovým filmům začínám mít pocit, že jsou české filmy nemožné. Ne všechny, ale tady je špatně kompletně všechno, primárně se ale ukazuje, že tvůrci nezvládli vypravěčskou strukturu a za celou dobu neřeknou dějem vlastně vůbec nic. (06.10.2016)

Každá holka přece chcee randit s popelářem, to je snad jasný. Jasný taky bylo, že film bude sračka, když jsem to zapínal. A očekávání se naplnilo, v mnoha ohledech hrůzná realita dokonce předčila černé scénáře. Třeba právě v tom, jak jsou vlastně popeláři sexy. Hudba Michala Davida je stejně zrůdná jako vždycky (až mě zamrzelo, že sám velký kolotočář neměl nějakou větší roli, mohl bych se filmu pošklebovat ještě víc). Marně pátrám v paměti a hledám na Decibelech něco pozitivního. Snad jen částečně casting - spousta nádherných holek. A showman Horváth. Jenže koho napadlo angažovat Hrušínské, Vojtka nebo Cíla, zasloužil by oběsit na nejbližším stromě, takže ani ten casting není bez výhrad. A jinak...? Podobně stručný budu u záporů: všechno. Bez legrace všechno. On to vlastně není film a jako film nefunguje, takže co pak s tím. Jedno negativum přesto zdůrazním: málokterému filmu se podaří, aby mi u něj bylo hodinu a půl v kuse trapno. Trapno za herce, za tvůrce, za děj, za dialogy, za všechno. Ohromující trapno. Škoda, že ho necítili i na place při natáčení. (27.05.2018)