Režie:
Joachim TrierKamera:
Jakob IhreHudba:
Ola FløttumHrají:
Gabriel Byrne, Isabelle Huppert, Jesse Eisenberg, Devin Druid, Rachel Brosnahan, Amy Ryan, Ruby Jerins, David Strathairn, Suzanne Savoy, Leslie Lyles (více)Obsahy(2)
V předvečer výstavy na počest známé válečné fotografky Isabelle Reedové, jejíž kariéra byla ukončena předčasnou smrtí, jsou otec a dva synové zmítáni různými pocity a vzpomínkami na Isabellin profesní i rodinný život... Blížící se výstava na počest fotografky Isabelle Reedové (Isabelle Huppertová) přivádí tři roky po její předčasné smrti Isabellina nejstaršího syna Jonaha (Jesse Eisenberg) zpátky do rodného domu - a nutí ho strávit s otcem Genem (Gabriel Byrne) a odtažitým mladším bratrem Conradem (Devin Druid) víc času, než za celá dlouhá léta. Když má teď Gene oba syny pod jednou střechou, zoufale se s nimi snaží sblížit. Nedaří se jim však vzájemně sladit své rozdílné pocity týkající se ženy, kterou si všichni pamatují zcela odlišně. (Cinemax)
(více)Videa (8)
Recenze (22)
Ze začátku smrt. Negativismus bych přikláněl k severu. Nejdřív určitě k Dánsku, které se v emotivních filmových výpadech vysloveně vyžívá. Pak bych přes Norsko projel až do Francie. S norskou kinematografií to totiž moc společného nemá. Zase tak epické to není, aby se to tomu vůbec přiblížilo a efekty jsou na úrovni nula. Nakonec to ale skončilo ve francouzské kinematografii, protože to po ní zdědilo ukecanost. Ta se ale táhne od páté minuty prakticky do konce filmu, který je ještě dost divně postaven a víc než realitu ukazuje cokoliv jiného. ()
Rodinná tragédie a následné flashbacky, sny a fantazie. Tenhle film nejspíš chtěl zůstat takový, jaký byl, intimní a tichý, ale dost možná neměl ponětí, kam dál. Zrovna jako všechny tři mužské role, které nepřekročily emoční hranice. Jaká škoda, chut´měl film i já obrovskou, ale zůstalo u krčení ramen. ()
Ok, zase niečo temer dokument... Nejaká kača kladie kariéru nad rodinný život - to by bolo v poriadku, keby nemala dve deti. Keď už ich človek má , tak by nemusel svoj život zasvecovať problémom krajín tretieho sveta, pretože nielenže tým nič nevyrieši, ale aj skomplikuje život sebe a svojím deťom. Herci boli dobrí, film nanič. ()
Smutný príbeh s nejasným scenárom a ešte ťažšou réžiou. Veľmi ťažko sa na to pozerá kvôli spomínanej réžii a kvôli tomu, že jednotlivé scény z minulosti a súčasnosti nie sú v harmónií. Herecké výkony nie sú zlé, ale trošku sa stratia v tej nejednoznačnosti. Osobné hodnotenie: 60% (**) ()
Festivalový film-produkt, který sice není úplné naleštěné lejno, ale nemá k němu daleko. Trier a spol. pochopil, co je potřeba k tomu, aby se jeho dílo dostalo do hlavní soutěže Cannes, tzn. natočil takzvaný europuding, který odškrtává snad všechna povinná políčka pro přijetí. 1. Mezinárodní casting včetně festivalového miláčka Isabelle Huppert - check. 2. "Reflexe" současných médií (videohry, skype) a jejich vlivu na odcizenost mládeže ála Slon, vítěz Zlaté palmy - check. 3. Obrázky z třetího světa, abychom ukázali, že si uvědomujeme relativní banalitu problémů, které tady ty privilegované postavy řeší - check. 4. Dialogy plné jakoby ambivalence a nejednoznačnosti, které ale ambivalenci jen umně předstírají a ve finále se k ničemu skutečně podnětnému nedoberou - check. 5. Eklektické přepínání mezi ich formou, efektními představami, abychom setřeli hranici mezi záznamem a skutečností, minulostí a přítomností, "realitou" a snem, ale ve skutečnosti nic z toho pořádne nerozvinuli - check. Jakkoli normálně považuju cinefily z Cahiers du Cinema za zastydlé provokatéry a pošuky, tady s nimi v podstatě souhlasím. Tohle není autorský film, který by měl co dělat v hlavní soutěži Cannes, ale spíš jeho falešná, dokonale dutá nápodoba, která připomíná dlouhou reklamu na New York Times a Skyrim. ()
Reklama