Dočasný domov

Po dlhšej dobe ma niečo zase decentne dojalo. A bez citového vydierania. Ten film je natoľko inteligentný a skutočný, že nejaký detinský pátos je preňho príliš nedospelý. Toto bolí, toto sú ozajstné emócie a tento malý masterpiece, to s nimi vie lepšie ako väčšina mainstreamovej produkcie dohromady. Neskutočne krásny film. (25.04.2014)

Tenhle film a jeho tvůrci si zaslouží velký obdiv, stejně jako sociální pracovníci v podobných centrech a ústavech. Žádná známá jména, žádné velké produkční zázemí, ale silné téma, přesvědčivá realizace a funkční emoce. Papírově outsider, který by třeba ani samotnou synopsí nenalákal, ve skutečnosti ale jeden z nejlepších loňských nezávislých filmů. (12.01.2014)

Po slovenskej kauze o dianí v domove Čistý deň, dobre mi padol tento film. Dočasný domov bol domovom pre deti - teenedžerov neprispôsobivých väčšinou postihnutých nejakou minulosťou. Zaujímavá práca vychovávateľov ktorí mali hodne na vrch nad ostatným personálom (vlastne tam ukázali len akéhosi nepodareného riaditeľa obklopeného papiermi). Mladá vychovávateľka Grace bola osobou s až nadprirodzenou empatiou voči chovancom domova. Pričom sama mala postihnuté detstvo (asi preto tak dobre rozumela chovancom) Bola nesmierne sympatická. A vôbec ... film na mňa pôsobil sviežo a zaujímavo. (03.05.2017)

Docela drsné drama z prostředí americké obdoby dětského domova (nebo něčeho na ten způsob), které zachycuje problémy nejen tamních chovanců, ale také jejich vychovatelů (použil jsem asi nesprávnou nebo naprosto zastaralou a nekorektní terminologii, a věřím, že američtí sluníčkáři už vymysleli daleko modernější, vědečtější a liberálnější názvosloví). Jen mě při sledování udivilo, že většina tamních dětí byla školou povinných a jediné, co dělali, bylo čučení na televizi, hraní her a válení se na kavalci. (07.08.2016)

Nejen děvčata, která se až moc často sprchují s vlastním otcem, získávají útočiště v téhle přechodné ubikaci, ve které nechybí silná podpora a empatie, velkou měrou z náruče vychovatelky/sociální pracovnice Brie Larson, která si sama tahá velké břímě z minulosti. Právě herecké výkony mladých neokoukaných tváří dodávají výsledku na věrohodnosti, problémy sociálně vyloučené mládeže dokresluje polodokumentární styl, tvůrci předkládají emoce nenásilně, přesto mi přijde, že se tu trochu klouže jen tak po povrchu. Nezávislé indie drama volající o pomoc si pozornost i tak zaslouží. Ač nesedne úplně každému. A nevím, zda je dobré, aby těm, kteří špatně usínají, celé dny v sobě hledící do zdi leccos dusí a „rádi“ se sebepoškozují, pomáhali ti, kteří si prošli podobnou zkušeností. Líbila se mi civilnost, na čtyři ale jít tak nějak nechci. (09.05.2015)