Dočasný domov

S ohledem na hodně vysoké hodnocení jsem asi čekal ještě trochu něco víc než jen hodně solidně natočený a zahraný indie film se vším, co k podobným filmům patří. Snaha o reálné pojetí, kvalitní herectví, lehce klaustrofobická kamera, zajímavý výběr hudby a bohužel místy i jistá utahanost. Na druhou stranu ale je Short Term 12 poměrně hodně realistická záležitost s nulovou dávkou amerického patosu a přesto film dokázal vyvolat dostatečně silné emoce. Za příběh o žraloku a chobotnici dávám čtvrtou hvězdu. (18.01.2014)

Komorni filmy mam rad, Docasny domov tohle splnuje. Herecke vykony, v cele s Brie Larson jsou vyborne a jsou nejnosnejsim pilirem celeho filmu. Proti nametu nic nemam, cele mi to prijde, ze od zacatku nataceni tvurci vsadili na festivalova predstaveni a pres city kalkuluji s uspechem, ktery se asi dostavil. Se scenarem si moc nepohrali, kazdy teenager ma jinou barvu kuze a jiny problem, stejne tak vychovatele... Nebyt zaveru a nezbytne americke vlajky, dam o hvezdicku vice. Film, ktery chce hodne sdelit, krome toho, ze poukaze na fakt, ze problemy ma i dospivajici spolecnost vsak nerekne temer nic. (27.11.2014)

Na úkor Short Term 12 šel Černobílý Svět z mých oblíbených filmů. Myslim si že první věc, kterou by si lidi měli uvědomit, když tenhle film hodnotí průměrně je to, že rozpočet byl malinkej, herci jsou docela dost noví a momentálně se řadí mezi béčkový ( možná Brie nakukuje dopředu ) , režie a hudba je dělaná chlápkama co nemaj skoro žádný zkušenosti. Já to ani v potaz brát nemusel, režijně to nijak těžký asi nebylo, ale hudba do toho sedla jak dělaná, opět se mi potvrdilo, že hudba tvoří film. Ale ani ta hudba nebyl ten hlavní aspekt, proč tomu dávám 95%, scénář je boží, mladí by to určitě měli vidět. Líbí se mi, jak je to pojatý vtipně, neni to ani tak moc těžký díky tomu, a přitom ty problémy co se tam řeší, jsou nesrovnatelný s tím, co řeší 90% mládeže teď i předtím (sračky) . Takže když to shrnu, hudba absolutně excelentní, Brie absolutně excelentní, příběh dokonalej, žádnej přesládlej americkej happyend se taky nekoná, ale přitom to končí parádně. (30.11.2014)

Filmy o problémových teenagerech, kteří si prošli drogami, zneužíváním a nevím jakým dalším svinstvem, vídáme pravidelně ve velkém množství, ale jen málokterý na diváka dokáže tak přenést pocity jako právě tento malý velký film. Upřímně chvílemi mi bylo na umření, jako bych to sama prožívala, takový příběh o chobotnici a žralokovi mě úplně rozdrtil, především ten způsob, jakým je podaný a co představuje, v tu chvíli jsem se chtěla někam zahrabat a ukrýt se před celým světem. Přesně z tohoto důvodů mám tak ráda indie dramata, protože občas narazím na přesně takový film, bez velkých hereckých jmen, která by na sebe strhávala pozornost, ale který se Vám zaryje pod kůži jako máloco a tento film jen tak z hlavy nedostanu. (08.01.2014)

Laťka je zatím nasazená hodně vysoko - 86 % a vzhledem k faktu, že takových filmů s podobně citlivou tématikou je opravdu hodně, tak kéž to není krátkodobé. Docela zamrazí při pomyšlení, že takových míst kde byl Marcus, Heyden a jim podobných mladých človíčků s velkou černou dírou v srdci stále příbývá. Je velmi náročné vcítit se do pocitů mladých lidí, kteří sebou nesou tak těžká traumata, jak jsem mohla vidět a už vůbec ne jakým způsobem takovým zraněným duším podat pomocnou ruku, tak jak to uměla i Grace. Ta od prvního momentu plně upoutala mou pozornost a já jsem zjistila, že bych se strašně ráda ponořila do její mysli tak, jak po tom toužil asi i Mason. Ale pokud někdo neprožije něco podobného jako ona, tak to snad ani není plně možné. Ne vždycky všechno skončí tak jako v tomhle případě, když se střetla minulost s přítomností v podobě Heyden. Za sebe jen napíšu, že jsem nedávno viděla film Manic, který byl ještě o dost syrovější a možná i o chlup uvěřitelnější, ale to nic nemění na faktu, že jsem tu bezmoc a současně i hněv vůči těm, kteří za tím stojí necítila úplně stejnou. (08.01.2014)