Spása

Mě to tedy nijak závratně nenadchlo. Jedná se o další z filmů, které se zde podařilo vydatně nadhodnotit. Velmi mě zklamal herecký výkon Evy Green. Ačkoli měla skoro až od ucha k uchu proříznutou držku, tak toho moc nenamluvila, jelikož po indiánském způsobu přišla i o svůj jazyk. A nebo spíš dánština není jazykem, který by ovládala. S jistotu tohle označuji za nejhorší výkon její dosavadní kariéry. Dost možná to bylo i tím, že byla v roli, která pro ni byla velmi netypická, alespoň že se nemusela učit ani jediné slovíčko. Příběh mě absolutně nebavil. Člověk ve westernu nemůže čekat zázraky, ale tento příběh byl nepřehlédnutelně debilní. Všichni ze skupinky záporáků byli postavičky velmi nudné a pramálo záporné. Co bych tak vyzdvihl je maximálně finální přestřelka, ale opět se nejednalo o nic kvůli čemu by se mi hromadila krev jinde než obvykle. Prostředí bylo krajně nezajímavé. Pár domečků a široko daleko nic. Dialogy byly hrozně blbé. Jako by spolu komunikovali absolutní retardi. Westerny mám rád, ale tenhle opravdu musím zařadit mezi ty krajně nevydařené. Čekal jsem opravdu nářez. (01.11.2014)

Dánové podlehli sebeklamu, že jsou filmovou velmocí, takže po vzoru Němců z minulého století hledají svého Vinnetoua. Tentokrát ne na chorvatských skalách, ale rovnou před zeleným plátnem. Člověk by čekal nemilosrdné severské porcování koulí, mletí vagín a spousty odflusaného žvýkacího tabáku ze zarostlé a umaštěné tváře, po které navíc stékají krůpěje potu a na první pohled je zřejmé, že ten chlap smrdí jak hovno. Zkrátka ještě syrovější a drsnější spaghetti western. Výsledkem je ale jen o něco méně přístupný Petrolejový princ. Mikkelsenovi s jeho celoživotní (jedinou) hereckou polohou jsem roli nemilosrdného mstitele zkrátka neuvěřil po celou stopáž. Na filozoficky založeného prodejce vlakových lístků by zřejmě seděl mnohem lépe. Mé péro dychtící po svěží kovbojské kundě ani nepotěšil fakt, že se často točilo před zeleným plátnem a bylo to vidět. Střílečky, alfa omega všech kvalitních westernů, děsně zabíjelo ozvučení, kdy výstřel z revolverů a pušek zněl stejně, a ještě k tomu jak výstřel z kapslové bambitky, se kterou jsem se ještě jako dítě (jeden rok zpět) proháněl kolem baráku a hrál si na kovboje a indiány. Závěrečná scéna pak chvílemi připomínala Limonádového Joe, ovšem bez nadsázky. Kostýmy, kdy "bandité" vypadají jak westernoví hypsteři s pestrobarevnými nažehlenými pláštěmi a vestičkami, no. Očekával bych, že se žánr v 21. století posune o něco dál, tohle ale působí jen jako vývar osvědčené klasiky staré padesát let, a to je asi to největší zklamání. 44% (06.11.2014)

Poněvadž to tady každý vychvaluje tak zapáleně, až mu nadšením vytékají tělní tekutiny i z otvorů, ze kterých by běžně tvarovanému člověku v žádném případě vytékat neměly, a to ani po pobodání loveckým nožem, tak zde musím uvědoměle utrousit špetku té kritiky. Předně bych se chtěl pozastavit nad syndromem premortální žvanivosti, kterým trpí každý správný padouch v okruhu jednoho filmu. Ten se totiž bohužel nevyhnul ani našemu, do posledního strupu pečlivě prohnilému, děsivému banditovi, z jehož očí prýští nenávist o síle dvou a půl satanů, a který by vás byl schopen zabít i knedlíkem, kdyby ho měl po ruce. Tyto situace jsou vždy precizně modelové a v podstatě se jen kopírují; náš hrdina leží zraněný na zemi, byť jeho tělo během filmu spolykalo víc kulek, než průměrná šlapka během standardní směny ve Stodolní, ale to nevadí, protože běžný divák si napětím prokousává rty a nehty se sveřepě dobývá do opěradla semišového gauče. Když v tom k němu přistoupí hlavní záporák. Ten, ač po celou dobu filmu střílel postavy do hlav rychlostí Breivika, nyní stojí před hrdinou a za žádnou cenu si neodpustí tradiční monolog typu "...chci ovládnout celý svět, protože Frýdek-Místek je mi moc malej a ani ty mi v tom nezabráníš...", nebo "...ano, to já jsem ti zabil matku v tu noc, kdy sis u stánku dával načos s kečupem...", případně "...vyprstil jsi mi psa ty zmrde a to se nedělá...", asi proto, aby si hlavní hrdina mohl dvě sekundy před smrtí překvapeně říct "ty píčo, dobrej tah vole!". A zatímco si divák z nervozity začíná propocenými dlaněmi resuscitovat hrudník, z dáli se zjeví druhořadá postava, jež zmizela v polovině zápletky, aby se mohla zčistajasna vynořit na konci filmu a v poslední pikosekundě zachránit situaci, sejmout záporáka a šukat s hlavním hrdinou až na věky věků. A všichni jsou hepy jak kráva. Tak téměř identické to bylo i v tomto filmu, což je škoda, že se takové klišoidní momenty prodraly i do filmu, kde je střílení dětí do spánku běžnější než čištění zubů. Ale jinak to bylo relativně koukatelné. Závěrem nutno podotknout, že jsem si film málem ani nepustil a to z důvodu přítomnosti Evy Green, poněvadž mě poslední dobou začíná solidně srát, neb je namrdaná v každém druhém filmu a já začínám mít strach si v šest na Nově pustit Ulici, aby tam ta jebka na mě nevyskočila. Ovšem ještě víc, než ona, mě iritují všichni ti stydkými pysky neposkvrnění frustráti, co nad ní dlachní ocasy rychlostí čtyř ejakulací za masturbaci a neustále ji vyzdvihují do nebes sexuálních ikon. Hovno. Měli byste přeleštit svícen nad něčím kompaktnějším. A pak i šulina. (29.10.2014)

Mads Mikkelsen jede svůj poctivej styl bez emocí a šoupe si to s kolty napěchovanými střelným prachem do divokého západu. Ono samo o sobě je zvláštní už jenom to, že Dánové točí western. Nicméně musím říct, že v rámci evropsky hvězdného obsazení to nedopadlo zase tak zle. Příběhově ale nemá vůbec co nabídnout, takže jediné, co opravdu zaujme, je snad prostředí a nebo způsob, jak je film natočen. K westernům se mi dostává těžce, takže aktuálně tři hvězdičky. Je ale dost možný, že až se k němu někdy v budoucnu došourám, zvýším ještě o jednu. Viděno na základě Challenge Tour 2015. (27.04.2015)

Mikkelsen a Eva Green vo westerne? Ktorý chlap odolá? Úvod v dostavníku je perfektný, napätá atmosféra by sa dala krájať. Potom je tu už "len" Mikkelsenova priamočiara cesta za pomstou na ktorej mu trochu pomôže Evka. Tá za celý film neprehovorí ani slovo, indiáni jej vyrezali jazyk, a všetky scény v ktorých sa objaví sú rovnako napínavé ako tie Mikkelsenove. The Salvation je čistá žánrovka, bez nejakých zvratov či prekvapení. Podľa tejto šablony vznikli desiatky možno i stovky westernov, takže fanda žánru prekvapený nebude. J. D. Morgan mi ksichtom už niekoľký krát pripomenul Ch. Bardema. Osobne by som tomuto westernu aspoň 10 minút pridal a rozhodne by som v nich rád videl Evu Green. Jej postava bola jednoducho zaujímavá a patrilo by sa pridať pár scén z jej minulosti, napr ako prišla o jazyk. Na odľahčenie musím dodať, že nechcem nijako zľahčovať tragédiu akou Mikkelsen prešiel, ale nakoniec mu to prinieslo malý poklad. Kto by nechcel sympatickú Evku a k tomu nemú? Krásna a nemá žena - sen každého chlapa...80%. (01.11.2014)