Cizí oběd

Hodinku a půl jsem čekal až se to rozjede a pak to přišlo, banda nevzhledných cigošů si v jedoucím vlaku zatleskala do rytmu a dočkal jsem se závěrečných titulků. Pro osamělé a nedoceněné manželky patrně dobré. Pro mě jako seznámení a zároveň rozlučku s indickým filmem uspokojivé. No ikdyž, jeden "čistě indický", ještě možná zkusím. PS: Kdyby aspoň to jídlo vypadalo vábně a chutně :) (05.06.2014)

Mně se moc líbila ta linie čtení vzkazů a vyprávění, která dala celému příběhu tu příjemnou auru, bez které by to nebylo to pravé ořechové. Moc hezký příběh, který není vůbec prázdný, je v něm spoustu hlubokých lidských citů a já jsem se tam sama v pár momentech také našla, o tom to přece je a vůbec nezáleží na tom, v které zemi žijeme. Je to o nás, o obyčejných lidech, kteří máme podobné bolístky na srdci a mnohdy se i přes tu bolest umíme usmívat nad štěstím těch druhých tak jako Saajan a že to není vůbec lehké, to mně asi každý potvrdí. Ano takový okamžik tam skutečně byl i když to byl jen krátký, téměř nepostřehnutelný moment. Dabba řadím mezi ty malé, ale přitom velké, citlivé, mírně úsměvné a dojemné filmy, které ráda doporučím dál. (03.06.2014)

Na mě to působí falešně, jakoby to bylo jen sestaveno podle klasických žánrových klišé a pak začleněno do exotického indického systému doručování obědů, čímž to má úspěch na světových festivalech jistý. Mělo to sice kouzelné momenty, ale zase jich nebylo tolik, aby to vystačilo na hodinu a tři čtvrtě. Feel good movie po indicku, proč ne? Jen bych si ho dal trochu kořenější. (30.12.2015)

Po delší době opět romantika, tak jak ji mám rád, navíc okořeněná vydatnou porcí humoru. Čtení psaníček, příprava jídel v podání sympatické Indky Nimrat Kaur nebo schůzka v restauraci, následně pojatá jako smutný návrat do reality, dokázaly zdařile navodit správnou atmosféru. Cizí oběd působí věrohodně a pravdivě, nestaví na umělých emocích nebo falešném sentimentu jako mnoho jiných filmů. To pak velkoryse přehlédnu i některé nelogičnosti v příběhu (manžel nic nepostřehl a dostával dál květák, i když po pár dnech dal najevo, že už ho nechce?). Velké plus za skvělé ústřední duo i za hodně povedené uzavření snímku. (06.06.2014)

Už úvodná scéna a teda prvý pohľad na film vám sľubuje, že to nie je len ďalší tradičný bollywoodsky film, ktorých telenovelové spracovanie nie vždy každému sadne. V časoch, keď okamžité zasielanie správ, e-mailov a rôzne sociálne médiá uľahčili a zjednodušili komunikáciu, sa režisér Ritesh Batra spolieha na písané poznámky zastrčené v obedových krabičkách, aby priniesol prostredníctvom tohto filmu očarujúci a staromódny milostný príbeh. Osviežujúco vyzrelý a podnikavý námet je na svetovej úrovni. Krása celého filmu spočíva v jeho jemnosti, či už to je príbeh, herci, postavy ich mimika (keď sa ich pery chvejú od vzrušenia, dlhé a hlboké hľadanie očí, polovičné úsmevy plné pochybností - keď Ila si prvýkrát myslí, že jej manžel má mimomanželský vzťah). Veľmi zriedka narazíte na film, ktorý si ide svoje pohodlným tempom, nepokúša sa ani zbytočne naháňať, ani stagnovať. Krásu tohto filmu možno pochopia a ocenia špeciálne tí, ktorí sú šťastní alebo spokojní bez toho, aby hľadali niečo extra vo svojom každodennom živote a tešia sa z maličkostí. Neproklamuje mimoriadne úspechy jednotlivcov, či osudové rozhodnutia. To čo nám prináša je prívetivý príbeh o veľmi jednoduchom ľudskom správaní, pokiaľ ide o zamilovanie a lásku. Koniec vás môže alebo nemusí sklamať. Je to veľmi subjektívne, najmä z pohľadu, či sa naň pozeráte ako optimista alebo pesimista. 85%. (01.09.2018)