Laggies

Dobrý film o nalezení cesty živote.Ne každý dopředu ví co ze životem a co když nezapadá do těch předem nalajnovaných kolejí jak nám je servírují společnost,média,okolí atd?copak?Je snad divné,když si 30 letý člověk rád pobaví s puberťáky ,je snad divné,že holt prostě se necítí na svůj věk ,ale spíš jako 15 letý,který se musí rozhodnout kam bude směřovat jeho další život?Tyto a další otázky nám přináší snímek Laggies,která je dobrý k zamyšlení,ale určitě se zde i zasmějete a pokud máte rádi Keiru Knightley tak budete spokojeni.Já tedy byl a za mě 80 % a čtyři hvězdy. (19.03.2015)

Najprv veľmi milé prekvapenie ohľadom námetu a deju, ktorý sa vyhýbal schematickosti a klišé. No a potom ten koniec... Nejako som to tušil, ale v kútiku duše som veril, že keď už celý čas sa to nesie v tej indie atmosfére, tak to tak zostane až do úplného záveru. Odhliadnuc od toho, že aj samotný príbeh bol miestami dosť absurdný, aspoň to bolo originálne a v podstate aj zaujímavé. No na záver môžem povedať len jedno: Kiežby sa to skončilo o pár minút skôr, po scénke na letisku. No bohužiaľ, záver mi dojem pokazil a skĺzlo to u mňa niekam na hranicu priemeru. (16.01.2015)

Jeden z nejpříjemnějších filmů loňského roku, jehož pohodovost i schopnost vyhnout se nejrůznějším klišé je místy až obdivuhodná. Skvělý scénář je tady navíc podpořen skvělou dvojkou Rockwell-Knightley. Rozhodně film, na který se někdy kouknu ráda znova, jednoznačně zvedne náladu, v daném žánru inteligentní oddechovka. 85% (25.01.2015)

Taková nenucená pohodička. Když po škole nevíte co by, může to vypadat i takhle. Hloubku to sice moc nemá, ale zase se na to dobře kouká, obzvlášť díky civilnímu herectví obou ústředních protagonistek i sympatické poloze Sama Rockwella. Šel bych i výš, ale po skončení závěrečných titulků se to začalo vypařovat z hlavy. (25.09.2015)

"Uvědomuješ si, že návrat do pubertálního života a plížení do mého domu je divné?" Mně to ani tak divné nepřipadá, protože z puberty patrně nikdy nevyrostu. Možná ji jednou vyměním za senilitu. Ale zpět k filmu a k jeho nejúžasnějšímu okamžiku - zhroucení Megan na pohovku. Musel jsem si to dát třikrát po sobě, protože ta ladnost pohybu mne ohromila, okouzlila a jako vždy jsem se zamiloval. Takže pak mi nečinilo problém užít si točení s cedulí, hrátky se skateboardem či právnický výslech, ale přesto jsem si všiml, že mě při tom kodrcání životem bavila Megan o dost víc než film. (26.09.2017)