Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Tomáš Klus, Vojtěch Dyk, Zdeněk Piškula, Kateřina Kosová, Sabina Rojková, Gabriela Míčová, Oldřich Kaiser, Zuzana Norisová, Kamil Halbich, Zdeněk Svěrák (více)Obsahy(1)
Tři bratři (Vojtěch Dyk, Tomáš Klus, Zdeněk Piškula) se vydávají do světa na zkušenou, aby si našli nevěsty a rodiče jim mohli předat hospodářství. Sourozenci při svém putování jako kouzlem vstupují do slavných pohádek, ve kterých je čeká mnoho nástrah, nečekaných příhod a možná také láska... Filmová pohádka Tři bratři nabízí spoustu dobrodružství, překvapivých situací, ale také laskavého humoru. Děj filmu, včetně známých a oblíbených písniček, které ve filmu zazní, pochází z pera Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. (Bioscop)
(více)Videa (3)
Recenze (1 356)
Tohle snad ani jeden ze Svěráků neměl zapotřebí. Pohádka, kde se 80% času zpívá naše děti nezaujala a mě taky ne. Celé mi to přijde spíše jako jakási úlitba tatínkovi, než seriózně myšlený počin. Tyhle miniopery mají své kouzlo na divadelních prknech, ale bohužel jde o kouzlo do filmu nepřenositelné. Herce tady pitvat nebudu, ale (jako jiní) se pozastavím u Karkulky - to její pedofilní vyznění je fakt mazec, to jste pánové mysleli vážně? Nemohla ta holka vypadat aspoň o chlup dospěleji? Fuj. A vlk působil jako z nějakého studentského hororu, to tedy byla práce... Ne, vážně, tohle Svěrákové nevymysleli dobře. IMHO jde o český filmový průser roku. ()
Po vynikajícím snímku Hon, zabývajícím se závažnými tématy jako rodičovská láska, pomsta a pedofilie, je zde další představitel progresivní dánské kinematografie, který by neměl uniknout vaší pozornosti. Jde tentokrát o lehčí žánr pohádky, aby ne, když Dánové mají v tomto letitou tradici v podobě Hanse Christiana Andersena. Narozdíl od jeho děl jde ale o film veselý, vhodný i pro malé děti, nejde tedy o typický skandinávský depresivní artfilm. Ale ani dospělí nepřijdou zkrátka - film obsahuje místy až postmoderní metahumor, relativizující film jako médium sui generis (promluvy vypravěče k obecenstvu) - vliv Larse von Triera je zde neoddiskutovatelný. Film obsahuje i mnoho písniček, které byly přeloženy do češtiny (film je naštěstí dabovaný!). Překlad je povedený a vtipný, bohužel je ale evidentní, že jde o překlad - kvůli charakteristickým rysům dánštiny je v písních příliš mnoho krátkých slabik a znějí spíš jako říkanky. Ještě poznámka na okraj: protože je v Dánsku početná muslimská menšina, bylo nutno tomuto faktu film přizpůsobit - mnoho ženských postav, včetně Karkulky a Marušky, nosí ve filmu hidžáb, a Karkulka je v souladu s právem šaríja zasnoubena již v útlém věku cca 10 let. ()
Než jsem se na Tři bratry podíval, zakázal jsem si kritizovat dva silné alergeny - pány Dyka a Kluse. Ono totiž velmi podobný odpor v roce 1968 vyvolalo obsazení Václava Neckáře do Šíleně smutné princezny... A dnes je z té pohádky klasika, že. Ale ke Třem bratrům - i když bych výhrady našel (například vlk mohl více zpívat a méně mručet, když už měl hlas Františka Segrada), téměř všechny okamžitě maže pocit, který jsem z filmu měl. Úsměv střídal smích od začátku do konce, úžasná režie a bohatá výprava spolu se skvěle orchestrovanou Uhlířovou hudbou obstaraly velkolepost, herecké obsazení našlapané tak nevídaně, že jsem si rázem vzpomněl na hudební komedie Zdeňka Podskalského, v nichž se také objevoval kdekdo a často jen na pár vteřin. Co Tomáš Klus a Vojtěch Dyk? Budete se divit, ale jsou výteční. Klus je coby romantický hrdina nesmírně sympatický, Dyk má zase obstojný komický talent - stejně jako třetí bratr Zdeněk Piškula. Ano, to nejlepší přišlo na začátek (odvyprávění příběhu Růženky) a třetí pohádka má ze všech nejslabší texty (zajímavé a vtipné rýmy dostali do úst vlastně jen skvělí měsíčci, například Polívkovo "Máš to doma kruté zřejmě, bratře Září, vystřídej mě") a konec je trochu uspěchaný, ale stejně nedám nižší známku. Pátá hvězdička je tak trochu natruc zdejším nizounkým hodnocením, která se mnohdy opírají o dosti zvláštní argumenty (třeba že prý ve Třech bratrech není zlo). ()
Řekl bych to asi takhle - od Lotranda A Zubejdy je to skoro dvacet let, a nikdo jaksi nemládne, ale... panu Svěrákovi staršímu se jaksi nestávaly "věci" jako nesrozumitelně drmolené texty "aby to nějak vyšlo a bylo to vtipné", ani že by některá z postav zpívala "říkají mi čééérvená, že jsem takhle zbárvenááá", aby nám bylo po chvíli jaksi mimochodem objasněno, že to bude trochu jinak, a sice tak, že se slečna jmenuje po rodičích příjmením Červená. Nemluvě o pedofilním (i na hebefilii je Karkulka moc malá) nádechu celé prostřední části, kterou autorské duo Svěrák-Uhlíř vytěžuje dokonale svoji snad dvacet let starou minioperku (každý potřebuje na stará kolena ještě nějaký ten groš zarobiť, že...). Prostřední pasáži naštěstí vévodí co do odpudivosti/hrůzostrašnosti/směšnosti skvěle vyvážený Vlk (mimochodem skoro žádná animatronika ani CGI;)), který je ale zas na druhou stranu srážený kýčovitými počítačově doanimovávanými voštomilými lesními žvížátky. A to jsou všechno jen jednotlivosti, kterých ve Třech Bratrech není málo. Horší je, že tu je problém i... řekněme koncepční. Nepochopil jsem narativní záměr ohledně "vyléčení" "špatných vlastností" jednotlivých bratrů, nebo spíš to, jak dokonale se autorům podařilo zbavit tento hlavní hybný moment celé pohádky jakékoliv zajímavosti. Prostě se to vždycky tak jako mimochodem stane - a pan Svěrák starší nám to coby vypravěč okomentuje, kdybychom to náhodou nepostřehli. A i když se s manželkou vždy hádáme, zda třeba bratr Dyk skutečně projevil nějakou odměny hodnou charakterovou progresi, nebo to byla nedotažená scénáristická haluz, je neoddiskutovatelné, že v ohledu děje tenhle příliš krátký a zdrcnutý slepenec nevyšel. "Bohužel" jsou tu ale ještě nesporně dobře trefené herecké výkony, humor situační (i s trochou satiry) i slovní, a vpravdě monumentální hudební kulisa. I když ozvláštnění irskými motivy mi tedy přišlo poněkud mimo, a frekvence výskytu nesrozumitelných pasáží ve zpívaných promluvách jednotlivých postav (což se někdy zvrhne v písničku, někdy ne) je opravdu neodpustitelně velká. Ale co naplat, nemůžu se donutit to celé zatratit a podrobit nemilosrdné ideologické kritice, protože nejde nemít na paměti, že je to hlavně pohádkový muzikál pro děti. Ale mám vážné pochybnosti o tom, že si i jako takový zaslouží v globálním srovnání červený statut. Proto 60%. No dobře, možná taky proto, že tu Karkulčinu písničku vždycky nemůžu půl dne dostat z hlavy:) ()
Představuju si, jak asi probíhá ráno na rodném statku tří bratří. Od božího rána se tam zpívá, to je jisté. Vypadá to asi takto: "Skončil právě noční sen, začíná nám nový den, musím ale rychle jít, kadibudku navštívit. Srdíčkem se koukám ven, zas o lásce sním svůj sen, musím do světa se dát, nevěstu si vyhledat." A jak řekl, tak udělal a jeho bratři s ním. Že to bylo takhle, je jasné, nejlepší nápady má člověk na záchodě, do pohádky to takto dát nemohli. Zbrklý bratr se nijak nezklidnil, rozvážný si vybral nevěstu u které byl příslib, že vyroste do krásy, na což si rád počká, zapomětlivý si po vzoru královského předchůdce nejspíš začal dělat uzel na kapesníku. Mluvící a zpívající zvířátka mě nadchla, se synky ze statku, kde mohli každému dát koně a meč, to je slabší. Ta nadsázka z toho dělá pohádku pro starší děti a rodiče, tříletému bych hlavu statkářskými synky s rytířskou výbavou vskutku nemotala. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (36)
- V rámci propagace filmu byly v kinech CineStar uspořádány dětské neděle, jichž se účastnili také tvůrci filmu. (MTHRFCKR)
- Ve scéně, kdy Pepa (Vojtěch Dyk) stojí za jízdy na koni, byl herec pro tento kousek nahrazen dublérem. Ten má však zcela jiný účes a je znatelně menší než Vojtěch Dyk. (honx)
- Měsíc Březen hrál slovenský herec Marián Geišberg, který neovládá češtinu. Proto jej při postsynchronech nadaboval Miroslav Krobot. (funhouse)
Reklama