Velké ticho

Jedná sa o Western v zimnom prostredí ktorý je však nasiaknutý špagetami až až. Chladná réžia Sergia Corbucciho, čudná hudba Ennia Morriconeho a nečakane morbídny koniec robia s tohoto diela originálnu a s davu vytŕčajúcu snímku ktorá nemá vo svojich kruhoch obdoby. Snehu je tu na každom kroku po kolená, chladnokrvné zabíjanie sa tu nezastaví ani na chvíľku. Dokonca mi neprekážal ani Klaus Kinski a ten mi zatiaľ vadil v každej jeho snímke. Je to jeden s mojich najneobľúbenejších hercov, no rola Loca mu sadla ako uliata. Nebojím sa tvrdiť že išlo o jeho životnú úlohu. Jediné čo mi tu vadilo bola kamera ktorá snímala často v zoome aj keď to nemalo zmysel. Corbucci to robil rád. Tuto to však už trocha prehnal. 4,5* (12.08.2014)

Sergio Corbucci nebyl žádný patlal těžící pouze z popularity žánru a Morriconeho geniální hudby. Stejně tak ani jeho Velké ticho není pouhopouhým béčkem s litry krve a přehrávajícími herci - má totiž neskutečnou ATMOSFÉRU. Zatímco ostatní spaghetti westerny se topily v potu a slunci, tenhle se topí ve sněhu a bahně. Hlavní, bezejmenný hrdina nepromluví jediné slovo, zato Klausi Kinskému jede huba na plné obrátky. Dobro versus zlo, pomsta za zastřelené rodiče versus střílení chudáků za pár šupů. Kdo asi zvítězí? Jenom abyste nebyli na konci překvapení, závěr totiž přesně odpovídá průběhu celého filmu - krev, sníh a pocit, že jste viděli něco výjimečného. (16.10.2010)

Velmi netypický western, snad jen pěkná Morriconeho hudba by tak trochu odpovídala tomuto tzv. nihilistickému "spagetti westernu", naprosto "negativnímu" filmu, ale v pozitivním slova smyslu. Film je zasazen do drsné zimní přírody někde v horách Utahu. Snímek byl snad dokonce natočen - alespoň podle textu v epilogu filmu - podle skutečné události, ale na to si teď doopravdy už nevzpomenu. Proč negativní? Všechny pozitivní postavy během filmu postupně zemřou, nebo utrpí jiná příkoří, všechny záporné postavy nejenže přežijí, ale nakonec i...Více ve filmu.. Navíc hlavní hrdina Silence nemluví, protože nemá od dětství jazyk. Podstatou děje kromě jednoho milostného vzplanutí, je lovení lidí za peníze, tvrdý boj o přežití v drsné přírodě, kde vládnou vyvrhelové společnosti. Film je neskutečně autentický, hodně syrový a má několik brutálních scén à la Peckinpah nebo Leone. Němý jezdec Silence (který mi zde připomínal prožitými traumaty v dětství a následnou odplatou Harmoniku z filmu Tenkrát na západě ) se svou německou automatickou sklápěcí pistolí Mauser odvedl perfektní výkon, stejně tak i Tigrero alias Loco, ďábelský Klaus Kinski, byl ve scéně u stolu v baru a ve vypořádání se šerifem rovněž perfektní. Škoda jen, že se Clintu Eastwoodovi nepodařilo natočit zamýšlený americký remake, bohužel se nepodařilo koupit autorská práva. (25.04.2008)

Němý, zlý a naivní. Prašné pláně vystřídala sněhem a pěnou na holení pokrytá Cortina d´Ampezzo (snad jsem zahlédl i sjezdovku), Trintignant si marně hraje na Clinta, vychcaný lovec odměn Kinski plánuje několik dní dopředu, kam půjde na velkou a šerif až do konce neví jestli dostat k ledu sebe a nebo kumpány té plavovlasé stařeny v kožichu.. Zatímco vyčpělý příběh, dramaturgické minely i podivné experimenty s těkavou a rozostřenou kamerou přináší zklamání, unhappy end v intencích zákonů svým dlouhým nosem na pocit zadostiučinění surově boduje. Corbucci měl možná smůlu, že jsem si den předtím dal na stropě navždy přilepené Il buono, il brutto, il cattivo a ve světle tohoto srovnání jeho špagety nedolétly nahoru v ani jednom filmařském aspektu (včetně Morriconeho doprovodu). (23.11.2015)

Sergio Corbucci a jeho spaghetti western, presne to je Yl Grande Silenzio. . Priroda na urovni a prestrelky tiez, inak ma to nezaujalo. Je tu vsak vyrazne minus, velmi vyrazne : na Cinema Italiano mi casto vadi ich prilisna amerikanofilia : film sa odohrava vo filmovom Utahu, zatial co realne sa tocilo pri talianskych dedinach Badia a San Casiano. Sneh je umela biela pena vyrobena strojmi. 60 % (11.11.2014)