Life of a King

,,TOHLE JE KRÁL. VÁŠ ŽIVOT. STAČÍ JEDNA CHYBA A MŮŽETE O NĚJ PŘIJÍT.…“ /// Podbízivě dojemnej, nebo možná až opravdovsky skutečnej životní příběh Eugene Browna. Sportovní film (šachy vole, makačka jak kráva!), byť jinej, než když složej z negrů baskeťáckej tým. Sport je tady vedlejší produkt, taková pomůcka. Příběh je plnej ulice a života v černošský čtvrti, kde přežít znamená vyhrát. A kdyby se podařilo změnit myšlení… Závažný téma, který je jednoduše podaný, byť závěr už je opravdu jedno velký klišé (turnaj za účasti všech co nejsou zavřený, přijde i zfetovaná kurva – takže máma…). Ovšem vono i ponaučení, že život je boj, kterej se má hrát podle pravidel a nevzdávat to, je vlastně klišoidní ideologie. Já ale věřím, že její opakování je matkou moudrosti. Třebaže tady má za úkol nejen šířit osvětu, hlavně na ni (pro ni) vydělat prachy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kousky podle skutečnosti. 2.) Jsem členem Big Chair Chess Club. Nebo chci jen přežít... 3.) Thx za titule ,,GaRaN_“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.02.2014)

Jsou filmy, kde když zjistíte, že je to podle skutečné události, najednou dostává celý příběh nový smysl. Tohle jsem měl v případě snímku "Life of a King". Přišlo mi to jen jako neskutečně naivní snímek o člověku, který chce dětem z problémové čtvrti vrátit smysl života a dát jim vůbec směr tím, že je naučí hrát šachy. Jenže on tenhle klub funguje v reálu, a to tak, že opravdu funguje a dětem pomáhá. Cuba zase jednou ukazuje, že je to dobrý herec a že je ho docela škoda pro akční blbiny jako "Deception". Není to velký film, ale je lidský, a to je taky pěkné. (15.04.2014)

NERDS!!! To jsem si po závěrečné fotce opravdového šachového klubu, který tomuto filmu stál inspirací, nemohl odpustit. :) Samotná autorská práce Jake Goldbergera je sice naprosto schematickou sladkobolnou směskou snad všech klišé, která se ve školských/youth dramatech založených na reálných událostech kdy objevila, ale scénárista a režisér v jedné osobě je dohromady skládá tak že žádná z nich nevadí, ba ani neruší. Cuba Gooding Jr. a míhání se šachových figurek díky tomu diváka protáhne, když ne strhujícím, tak alespoň zajímavým a fungujícím, stokrát viděným příběhem. (15.03.2014)

Hezký jímavý snímek o tom, jak je to v dnešním světě těžké, ale i přesto se některým po spoustě nesnází podaří to nejhorší překonat a někdy... někdy se poštěstí i víc, ačkoliv se řídíte pravidly /prý je hrozně důležitá hrát život podle pravidel.. říkali teda, mě se to nezdá/. Šachy jsem vždycky chtěla umět hrát, ale na to nemám asi dost trpělivosti a neuvažuju dostatečně logicky a nedokážu promýšlet a předvídat tahy. Proto jsem zůstala nejdál u Dámy a stejně mám furt nejradši hry s kartami nebo Mikádo /takové ty tyčinky, co zvedáte aniž byste pohli s jinou, nikoliv účes/. Jediné, co mi celou dobu vadilo by to, proč Peanut přeložili jako Sluníčko... já nevím, ale Buráček by znělo stejně debilně mile a bylo by to aspoň adekvátní. (26.06.2014)

Veľmi krásna myšlienka, ktorá je však zabalená do tlstého obalu z pátosu a nátlakovej sentimentality. No čuduj sa svete mi to v tomto prípade ani tak nevadilo. Možno preto, že ma šachy bavia (šachových scénok tu ale mohlo byť viac) a celkovo sa na snímok veľmi dobre pozeralo - výborne zahrané, zrežírované a v konečnom dôsledku príjemne pozitívne a motivačné. Na slabší nadpriemer to stačí, kto dokáže prekúsnuť ten sentiment, ten si príde na svoje. 70/100 (04.09.2018)