V hlavě

Eufória z pozerania kreslenej animovanej rozprávky o krkolomných cestách mysle. Smútok súzniaci s konceptom postupného búrania krásnych ostrovov, ktoré  sa v hlave vytvorili počas prvých rokov života. Hnev nad pečlivo budovaným napätím, ktoré je vlastne celé falošné, pretože zvrátiteľné v priebehu milisekundy na updatovaný bohatší raj v hlave.  Strach z komerčného úspechu lacno skonštruovaného scenára, logicky predpovedajúceho trend podobne nenáročných farebných povrchov, tváriacich sa na myšlienkovo premakané  artové kusy pre deti aj rodičov. Nechutenstvo sa nedostavilo, ale to je na viac, než na lepší priemer, málo. (07.01.2022)

To čo tu napíšem vyznie možno dosť kriticky, takže hneď na začiatok pre istotu poviem, že je to strašne super, treba to vidieť a dávam tomu 5*. S Inside out mám však aj napriek tomu trochu problém. Namlsaný skvelou kampaňou a nadšenými ohlasmi som čakal predsa len viac. Tak úžasný námet a hlavne celý koncept sľuboval niečo oveľa lepšie po stránke humoru, emócií aj presahu. Verím tomu, že napr. Brad Bird by z toho spravil najlepší Hollywoodsky animák všetkých čias. Celý film je až príliš opatrný a bojí sa pritlačiť ešte viac na pílu a je to škoda. Emočne všetko funguje parádne ale nikdy to nepoloží do kolien na úrovni Ratatouille , tretieho Toy Story alebo intra k Up. Humor je veľmi vtipný ale až na pár prípadov som nemal problém sa po podarenom gagu nadýchnuť. A hlavne celý čas bolo z toho cítiť nevyužitý OBROVSKÝ potenciál. Aj napriek tomu je to celé veľmi originálne, svižné, vtipné, dojímavé, občas depresívne a hlavne strašne chytľavé. Okamžite chcem vidieť veľa pokračovaní v štýle Linklaterovej Before...trilógie, spin offov alebo kľudne aj celý seriál. Animák roku ale najlepšia tohtoročná rozprávka je pre mňa stále Popoluška. 9/10 (21.08.2015)

Inside Out je jedným z najoriginálnejších diel roka. Spôsobom, akým je postavené fungovanie mysle a prepojenie s reálnymi zážitkami vo svete, je v skutku zaujímavý. Otvára nové levely fantázie, ktoré majú zmysel a dokonca majú obrovské ambície popisovať kompletný systém - silné väzby i putá vytvárajú ostrovy, sny sú formované ako továreň z denných spomienok a fungujú ako filmové štúdiá. Nájdete tu zobrazenie zabúdania a vyhadzovanie spomienok. Dokonca si autori trúfajú na vykreslenie podvedomia. (Áno, ani zďaleka to nieje snímka pre deti, pretože tie nemôžu plne chápať čo je to depka alebo nejaký entuziazmus). Ale z nadšeného popisu vyplýva, že dospelí sa budú mať nad čím zamyslieť a čaká ich skutočne parádna sonda do mysle, kde je všetko premakané do posledných detailov a keď pochopíte systém, autori začnú strieľať ešte viac nápadov, ironizovať alebo skúšať aj rôzne vtipy s formou postavičiek. Nehovoriac o dialógoch alebo narážok na samotný systém. A keď sa prehupne film do trošku dramatickej až melancholickej roviny, nie je rozhodne núdza o scény, kde by ste mohli uroniť úprimnú slzu. Inside Out je výborný animák plný skvelých nápadov. Pixar je späť! (01.06.2019)

Já nemám důvod nedat tomuto animáku plný počet. Obsahuje vše, na co si člověk vzpomene: bohatou fantazii plnou barev, napínavý děj, radost, smutek, líbivou hudbu, zábavu a smích. Fakticky jsem zvědavá, jak asi vypadají ty moje emoce. Radost má určitě v rukou nějaký hudební nástroj, pravděpodobně kytaru a celé dny si zpívá. Strach je celý v černém s výšivkami pavouků, Znechucení představuje některé zdejší uživatele a Smutek ... ? Tak ten vypadá asi stejně jako ten Rileyin. Shrbený, nešťastný, prostě smutný. Jsem ráda, že mé kuličky myšlenek září hlavně zlatavou barvou a mám spousty ostrůvků, na kterých mi záleží. Pevně doufám, že to tak navždy zůstane a že těch červených nebo modrých barev bude co nejméně... Na konci mě rozesmála hláška: "Tady je ostrov chlapeckých skupin! Ten, doufám, spadne co nejdřív ..." :-) (18.10.2015)

Mám k filmu několik výtek. Čekal jsem, že film obsáhne delší časové období a že interakcí mezi jednotlivými řídícími centry bude víc, protože potenciál tu rozhodně byl (např. scéna u večeře). Měl jsem původně pocit, že celý film je vlastně o začínající pubertě a že takový průběh je očekávatelný u většiny jedinců, leč nestalo se. V hlavě je přesto natolik kouzelný, barevný a dojemný animák a lze konstatovat, že Pixaru se ostatní stále jen dívají na záda. Pixar totiž umí to, co mu ostatní mohou jen závidět - velmi stylově odkazuje k vlastní tvorbě, tvorbě režisérských velikánů nebo dokonce celým kinematografickým obdobím, případně jiným druhům animace. Zakomponování do příběhu je přitom velmi hladké a naprosto přirozené. Je to komplexní a nápaditá mapa toho, jak to v hlavě může fungovat. Release the Kulich! (06.12.2015)