Hudba:
Michael GiacchinoHrají:
Diane Lane, Amy Poehler, Mindy Kaling, Bill Hader, Kyle MacLachlan, Phyllis Smith, Lewis Black, Richard Kind, Jess Harnell, Carlos Alazraqui, Frank Oz (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Období dospívání může být velice komplikované, a Riley, která je vytržena ze svého starého života na americkém Středozápadu poté, co se její otec musí kvůli novému zaměstnání přestěhovat do San Francisca, není žádnou výjimkou. Stejně jako my všichni, i Riley je ovládána svými emocemi – Radostí (Amy Poehler), Strachem (Bill Hader), Hněvem (Lewis Black), Znechucením (Mindy Kaling) a Smutkem (Phyllis Smith). Emoce žijí v Řídícím centru, centrále uvnitř Rileyiny mysli, odkud jí pomáhají vypořádat se s nástrahami všedních dní. Jak se Riley se svými emocemi společně pokoušejí vyrovnat s problémy nových začátků v San Franciscu, propuká v Řídícím centru zmatek. Ačkoliv se Radost, Rileyina hlavní a nejdůležitější emoce, pokouší zachovat všem pozitivní myšlení, objevují se mezi jednotlivými emocemi neshody v tom, jak se co nejlépe vypořádat s novým městem, domovem a školou. (Falcon)
(více)Videa (31)
Recenze (1 181)
Co k tomu říct - je to krásně barevné, animace je na vysoké úrovni, příběh je zajímavý a poměrně jednoduchý (někdy až předvídatelný) a prostředí je opravdu povedené. Autorům se vylíčení vnitřního světa mladého děvčátka, vykreslení jednotlivých emocí a celkově i jednotlivých částí lidské mysli opravdu povedlo a tak člověk musel ocenit, že fantazie pánům autorům rozhodně nechybí. Mezi další pozitiva se dá určitě zmínit i humor, i když některé vtípky, třeba když se pořád nečekaně objevovala vzpomínka na jistou reklamní znělku, zase až tak vtipné nebyly... Jinak co by to bylo za film o emocích bez emocí. Musím říct, že zde se autorům podařilo mě okouzlit, jindy se o mě dokonce i pokoušel docela silně smutek a jak už píši v diskuzi při scéně s růžovým slonem/kočkou/(delfínem) na dně propasti jsem málem uronil i slzičku a tedy musím říct, že jsem opravdu film nejen v pohodě přežil, ale i kvalitně prožil. Když to srovnám s ostatními letošními animovanými filmy, které jsem viděl, tak po pro mě neskutečné Písni Moře mě tohle zatím bavilo asi nejvíc, takže dám 8,5/10. ()
Dyť to děti nemůžou absolutně pobrat, tohle v kině vyhrávaj spíš jejich rodiče! Aneb kdy PIXAR konečně natočí erotickou fantasy, sakra? A ten "oscarovej" nášup emocí (doslova i na plátně) k tomu? Panejo. Bejt v tom sále sám, bulim několikrát na plný koule - takhle jsem jenom stydlivě popotahoval... Putovní veselosmutná story sice nic moc, celkovej dojem z filmu ale nakonec díky cvičení se srdíčkem hlásí plnou palbu. ()
Ako tak vidím, v Pixare nápady ešte existujú. Veľmi ma potešil tento celkom zaujímavý a originálny príbeh. Skutočne je to fajn vymyslené a postavičky v hlave majú čo ponúknuť. Ale ta posledná hviezdička je až za samotný záver, pretože prostredná časť mi neprišla až tak výrazná a záživná. Giacchino opäť potešil zo svojou hudbou a slovenský dabing sa taktiež podaril. 80% - 4* ()
Exkurze do lidského mozku, to je hodně zajímavý nápad. Dát tvar a vzhled jednotlivým lidským emocím, to beru. Uvařit z tohoto nápadu celovečení animák, proč ne. Ono to i dost dobře funguje. Ale i přes všechny mé pozitivní dojmy se nemohu ubránit pocitu, že potenciál námětu byl promrhán, respektive nebyl vyčerpán plně. Tolik možností tvůrci měli, a oni nás skoro celou dobu nechají koukat, co se děje v hlavě jedné malé holky. Světlou výjimku představovala akorát krátká odbočka do hlavy rodičů dívenky, a potom závěrečné titulky. A právě závěrečné titulky ukázaly, jak úžasný potenciál tvůrci měli a jak zůstal nevyužitý. Kdyby si tvůrci vzali několik různých postav, film vystavěli spíše jako povídkový a do každé hlavy bychom nakoukli na pár minut, nebylo by co řešit. Ale takhle jsme byli nuceni sledovat Radost se Smutkem, kterak putují jedním mozkem zpátky na velitelský můstek, a to byla občas nuda. Ano, originální nuda, ale pořád jen nuda. A i proto nakonec uděluji tomuto velmi originálnímu a místy i vtipnému animáku jen čtyři hvězdy. ()
Čekal jsem kvalitní animák a dostal tuhle megabombu, abych to napsal jazykem dnešních dětí. Pixar je myslím definitivně zpátky. Netuším, jestli se v prvním plánu mohl teoreticky inspirovat u Miloše Macourka, ale i kdyby ano, jeho kreativní mysl překonali tímhle filmem svým geniálním stylem o několik stovek procent. Hýkal jsem blahem, plácal se do stehen, bál se, brečel a poprvé od Auta zabiják v (letním) kině i zatleskal. OSTROV CHLAPECKÝCH SKUPIN DOUFÁM SPADNE CO NEJDŘÍV. ()
Galerie (97)
Photo © Walt Disney Pictures
Zajímavosti (61)
- Keď Radosť (Amy Poehler) po príchode do San Francisca tvrdí, že v ňom žiadne zemetrasenia nie sú, zatajila ostatným emóciám veľké zemetrasenie z roku 1906 - najničivejšiu živelnú pohromu v histórii USA. (DJW)
- Riley (Kaitlyn Dias) odmítá jíst brokolici, protože to tak např. v USA dělá mnoho dětí. V japonské verzi filmu byla ze stejného důvodu nahrazena zelenou paprikou. (Draconic)
- Na otázku, proč je Bing Bong zčásti cukrová vata, Pete Docter odpověděl: „Mám rád cukrovou vatu.“ (Katka189)
Reklama