Od pěti do sedmi

Zhruba od chvíle, kdy se na scéně vystřídají reálné osobnosti maestra Alana Gilberda, Juliana Bonda a Daniela Bouluda, to naprosto přestalo vzbuzovat zdání, že půjde o nejapnou, topornou repliku Pornografického vztahu, a začne to být fenomenální, důvtipná i krutá jízda životním časem a chápání (se) svých příležitostí, plná překvapivých, byť srozumitelných obratů. (Ne všichni to mají tak snadné jako rodiče našeho hrdiny.) Všechno, co by mohlo být povrchně vytýkatelné, tu má svůj hlubší šarm, smysl nebo vtip, nezřídka i vše z toho najednou. Kromě těch prvních asi dvaceti nesnesitelných jsem pak už milovala každou další minutu. *** Pro ty, kdo si chtějí zařídit zvlášť silný večer (týden, měsíc, život): pusťte si po sobě Pornografický vztah (1999), Stvořeni pro lásku (2000) a tohle. Případně do toho ještě zamíchejte Punch Drunk Love (2002). A jestli nepuknete a nepřerodíte se stonásobně odvážnější a živější, tak vás nechci nikdy potkat a nic s vámi mít. *~ (30.05.2018)

Ale co! Dobrých romancí není nikdy dost a tahle mi prostě dobrá přišla. Bavil jsem se tou dvojicí, zajímala mě a nakonec se mi i líbil ten konec, který k tomu sedl. Byl možná trochu moc sentimentální, ale ti herci mě tak bavili, že jsem to i kousnul. A nakonec to dopadlo i tak, jak by to pravděpodobně dopadlo i ve skutečném světě. (15.10.2015)

A married French woman, 33 years of age, with two children. You could stop that sentence anywhere along the way and have reason enough not to be in the relationship (...) These are the same French who didn't let us fly over their country on the way to Khadafi (...) Also, they surrendered 3 times in the same war. Have you any idea how hard that is to do?... tyhle pasáže plné vyměňování culture shocků sice bodly víc než závěrečná cca půlhodina, ovšem okouzlující Bérénice, tradičně perfektní Potierova kamera a v instrumentální i písničkové rovině dokonale padnuvší soundtrack drží laťku proklatě vysoko v podstatě nonstop. --- PS. Už sjíždím album Terry Naomi... (19.08.2015)

Festivalová romanca ako lusk. Krásne zahraná so zaujímavou atmosférou. Bérénice Marlohe je bohyňa a Yelchina je veľká škoda. Jediný problém som mal okrem občas rozkolísaného tempa s tým, že vzťahy medzi postavami, mi hlavne v prvej polovici prišli tak mimózne, že som čakal kedy sa z toho vykľuje nejaký psychothriller prípadne nejaký zamotaný mindfuck. Žánrové vrcholy sú síce inde, no aj tak malé neznámea veľmi príjemne prekvapenie. Silnejších 8/10 (04.07.2016)

5 to 7 přešlapuje někde na pomezí mezi indie romantikou ve fancy balení a existenciální vztahovkou. Z mého pohledu to není úplně ideálně promíchané. Zároveň jsem nedokázal jakkoliv pochopit chování ženské hrdinky a ani její umělohmotný glanc, kterým asi mnohé diváky okouzlila. 5 to 7 je jistě zajímavý pokus o nevšední romantiku, ve mně však nedokázal vzbudit téměř žádné emoce. 6/10 (20.11.2015)