Osamělost přespolního běžce

Dodnes mám v knižnici útlu brožúrku od Alana Sillitoa, dodnes si pamätám námahou skrútenú tvár Toma Courtenaya, ale pamätať si po 50 rokoch na samotný film nemám šancu. Dnes som si spomienky obnovil. Je to zaujímavý film zo vzdialenej doby a prostredia, v ktorom sa prelínajú dva hlavné motívy. Tony Richardson v ňom dokázal vyjadriť filmovou rečou aj to, čo by inak znamenalo dialógy naviac. Je možné, že dnes má film už iba historický význam, lebo dokumentuje tvorbu mladých rozhnevaných mužov, ale rebelantstvo neskrotného mladíka proti systému pôsobí nadčasovo. (29.05.2019)

Nedá se doběhnout. Startuje na kolenou, do cíle se vztyčenou hlavou. Vytrvalým útěkem, dálavou. Z lopoty, potoků potu kapka medu. Na povrchu, kde "cáká" prach. Před sladkým finále zůstal jako přilepený stát. Jiskru dodal podrážkám. Spoután za odcizení platidel, nechycen však do pravidel, levá - pravá, u chodidel. (29.05.2019)

"Hey, Col, what's the first thing you'd do if you won 75,000 quid?" - "Count it." Tvorba britského hnutí Free cinema sahá již do počátků 50. let, úzký okruh tvůrců (Anderson, Clayton, Reisz, Richardson, Schlesinger) se na britskou scénu etabloval dokumentárními, levicově zaměřenými filmy, které často zobrazovaly mládež dělnické třídy v realitě všedního dne, což bylo s podivem, protože většina představitelů Free cinema pocházela z vyšších vrstev britské společnosti. Později, koncem 50. a začátkem 60. let, se pustili do tvorby celovečerních filmů, často na základě literárních předloh Rozhněvaných mladých mužů (britská "obdoba" beatníků). A právě Osamělost přespolního běžce je jedním ze základních kamenů hnutí. Téměř vzorový příklad filmu, ve kterém dospívající jedinec (rebelující Colin Smith) statečně vzdoruje systému. Colin je za krádež umístěn do převýchovného ústavu, kde se záhy zjistí, že je velmi talentovaný běžec. Colin se od ostatních chovanců značně odlišuje, většina si chce svůj trest v klidu "odkroutit" a znovu se začlenit do společnosti, hlavní postava se ale odmítá podřídit tvrdému režimu, nicméně mu jsou ředitelem ústavu (vkládá do něj veškeré naděje na vítězství v přespolním běhu) udělena určitá privilegia. Závěrečný běžecký závod zachytí Colina v totální rozpolcenosti, v průběhu závodu je divák svědkem Colinových myšlenkových pochodů (Richardson zde aplikuje důmyslnou střihovou montáž), jež přesně vystihují vnitřní rozervanost hlavního (anti)hrdiny. (19.12.2007)

Znuděnost zpohodlnělého diváka. Sociální linka nikoli nezajímavá, ale zdlouhavá a úmorná. Nápravně běhací naopak výtečná, ale poněkud v ústraní. Ten pocit, když překonáte bolest, tuhnutí nohou i sebe sama, vyčistíte mysl, rozběhnete se nad své momentální možnosti a začnete si to patřičně užívat... Je tam, ne že ne, ale je zruinován hudebním podkresem. Jazz se k tomu hodí asi jako cimbálovka k Bayově blockbusteru. Finále a především Tom Courtenay ovšem dojmy mohutně vylepšují čili ve výsledku spíše (mírná) spokojenost. (25.07.2012)

Rozhněvaný mladý zloděj se bouří v pasťáku tím, že nedoběhne do cíle přeboru škol v přespolním běhu. A na koho je tak rozezlen? Na matku, že si našla přítele po otcově úmrtí, na poldy, že ho zavřeli za krádež a na všechny šéfy, že ho poučují. Dost slabý námět na avantgardní film. A k tomu pomalu se vlekoucí děj, bez emocí a bez zvratů. Takže tenhle fim už podruhé nemusím. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=q0FJdzPnUjw&feature=PlayList&p=4782E6A6C2BB8177&playnext=1&playnext_from=PL&index=22 (30.04.2009)